Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily''' | + | Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo '''sedm instrukcí''', které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely. <br /> |
− | + | <br /> | |
− | + | '''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily:''' | |
− | + | * Pruské instrukce | |
+ | * Sovětské instrukce | ||
+ | * Anglo-americká pravidla | ||
− | + | == Katalogizační pravidla do roku 1950 == | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | + | === Pravidla katalogu základního === |
− | + | * Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla '''Pravidla katalogu základního''' (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce '''1925'''. | |
− | + | * Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) '''Jaromír Borecký'''. | |
− | + | * '''Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví''' a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 1899. | |
− | * Pravidla | + | * Borecký ve svých pravidlech nabádá k dodržování jednoty a zásad vnější formy, zejména odmítá zaměňování jmenného a věcného principu (právě nedodržování jednoty popisu vytýká Z. V. Tobolkovi) |
− | * ''' | + | * Jsou poměrně rozsáhlá: pravidla zabírají 93 stran, 100 paragrafů |
− | ''' | + | === Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného === |
− | * | + | * Vyšla v roce '''1921''' |
− | * | + | * Autorem pravidel byl '''Zdeněk V. Tobolka''', tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a pravidla vycházela především z potřeb této instituce. |
− | * | + | * Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog. |
− | * | + | * Díky své jednoduchosti '''našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven'''. |
+ | * Jsou poměrně rozsáhlá: rozdělena do 76 paragrafů a jsou doplněna o zvláštní kapitolu „'''Popis map'''“ | ||
− | + | == Situace po roce 1948 == | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | + | === Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu === |
− | * | + | * Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. |
− | * | + | * Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - '''knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury''' uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat. |
− | + | * V této atmosféře vycházejí v roce 1950 '''Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu'''. | |
− | + | * Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká. | |
− | * | + | * Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty. |
+ | * Bylo to kolektivní dílo (předešlé pravidla vytvořili jednotlivci) | ||
− | + | == Rok 1952 a 1959 == | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | + | === Jednotný katalogisační předpis pro literární službu === |
− | * | + | * Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů (viz Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu) a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce '''1952''' ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogisační předpis pro literární službu |
− | + | * Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště. | |
− | ''' | + | === Pravidla jmenného katalogu === |
− | * | + | * Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce '''1959''' dopracováním Prozatímních pravidel |
− | * | + | * Byla určena velkým a středním knihovnám všech typů. |
− | * | + | * Vedoucím autorského kolektivu byl '''Miroslav Nádvorník'''. |
− | * | + | * Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů. |
− | + | * V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější '''orientace na sovětská pravidla''', nicméně tým odborníků, který se na tvorbě pravidel podílel, sledoval i ostatní nové trendy v katalogizaci, takže pravidla se v hlavních rysech a zásadách shodovala s výsledky pařížské mezinárodní konference o katalogizaci. | |
− | + | * V roce '''1960''' vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem '''Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny'''. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | * | ||
− | |||
− | ''' | + | == Do 80. let == |
− | + | * 1972 '''Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu'''. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | + | === ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam === |
− | * | + | * V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé '''státní normy'''. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické. |
− | * | + | * '''Norma byla schválena v roce 1964''' (s účinností od roku 1965). |
− | * | + | * Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu. (Pravidla závazná nebyla, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly). |
+ | * Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí. | ||
− | + | === ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel === | |
− | + | Norma byla schválena v roce 1982 s úèinností od roku 1983 a v řadě českých knihoven se používá (s většími či | |
− | + | menšími modifikacemi) dodnes. | |
− | + | ||
− | + | * Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM. | |
− | |||
− | * | ||
− | + | * Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel. | |
− | * | + | * Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983. |
− | * | ||
− | |||
− | |||
− | + | == Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace) == | |
− | + | === Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie (ASNB-K) === | |
+ | * Cílem projektu ASNB-K nebyla tvorba databáze s možností vyhledávání, ale '''tisk sešitů národní bibliografie''' (Údaje byly ukládány v textovém editoru do pracovních listů nikoliv do databáze). Údaje v pracovních listech byly natolik dobře strukturovány, že po několika letech mohly být bez větších problémů zkonvertovány do databázové podoby. | ||
+ | * V projektu ASNB-K bylo poprvé použito standardu ISBD. | ||
+ | * Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování. | ||
− | == | + | === Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) === |
+ | * zpracování anglické literatury | ||
+ | * Projekt '''ASZF''' - realizovaný v NK v roce '''1987''' je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury. | ||
+ | * Pozornost věnována formátu výstupního zobrazení ale i vstupního uložení dat | ||
+ | |||
+ | * V rámci projektu vznik Obecné datové struktury (1988) => nejdříve na ni byli knihovníci naštvaní, a pak ale pochopili že to musí být.. | ||
+ | |||
+ | * Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 '''Výměnný formát''' pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS ('''Modulární automatizovaný knihovnický systém'''). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven. | ||
+ | * Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů. | ||
+ | * Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad. | ||
+ | |||
+ | * '''Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel'''. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají. | ||
+ | * Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát. | ||
+ | * '''Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195'''. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven. | ||
+ | * Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. '''Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam'''. | ||
+ | * Vzhledem ke svému rozsahu však nemohla nahradit pravidla | ||
+ | |||
+ | === Pravidla jmenného popisu === | ||
+ | * Nová pravidla vypracována v průběhu roku 1992 | ||
+ | * diskutováno převzetí AACR2R - zamítnuto | ||
+ | * pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačncíh pravidel | ||
+ | * kolektiv veden doc. Hanou Vodičkovou | ||
+ | * měla být vydána r. 1993; patrná autorské fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, apod. => '''nikdy nebyla vydána''' | ||
+ | * měla nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959 | ||
+ | * Zahraniční cesty pracovníků NK taky ukázaly, že malá země v nesvětovém jazyce nemá šanci přebít katalogizační instrukce podle nichž již byly vytvořeny desítky milionů záznamů => chce-li spolupracovat se zahraničí měli bychom převzít již rozšířenou instrukci | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | == Transformace - II. etapa (1994- ) == | ||
+ | |||
+ | * Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, '''nutnost přeložit AACR2R'''. | ||
+ | * potřeba se věnovat dlouho zanedbávaných souborům autorit | ||
+ | * mezinárodní výměna záznamu – přebíraní a předávání záznamu z OCLC | ||
+ | * vznikla '''pracovní skupina CASLIN''' => '''bude se používat UNIMARC a AACR2R''' | ||
+ | * Český překlad AACR2R vydaný v roce '''1994'''. | ||
+ | * Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996 | ||
+ | * Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně. | ||
+ | * Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R. | ||
+ | * V roce 2004 přechod na formát MARC 21. | ||
+ | * V roce 2015 přechod z AACR2R na pravidla RDA | ||
+ | |||
+ | == Resource Description and Access == | ||
+ | * Vydána v červnu 2010. | ||
+ | * Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA '''zahájen 1. května 2015'''. | ||
+ | * Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). | ||
+ | * Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat. | ||
+ | |||
+ | ==Odkazy== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
− | |||
− | + | STOKLASOVÁ, Bohdana. Vývoj katalogizačních pravidel v České republice ve 20. století aneb marné vzdorování zahraničním vlivům. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 2, s. 55-62. Dostupné též z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/9902/9902055.pdf | |
+ | |||
+ | SLABOCHOVA, Jitka. Vývoj katalogizačníchpravidel v Československu (Česku) ve 20. a 21. století. [Development o f cataloguing rules in the Czechoslovakia (Czech republic) in the 20th and 21st CenturyJ. Praha, 2006-09-08. 47 s., příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Barbora Drobíková. | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
− | + | kazalogizační pravidla, Pravidla jmenného katalogu, vývoj pravidel, RDA, AACR2R | |
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 27. 12. 2016, 22:53
Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo sedm instrukcí, které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely.
Českou katalogizační praxi v průběhu 20. století významně ovlivnily:
- Pruské instrukce
- Sovětské instrukce
- Anglo-americká pravidla
Obsah
Katalogizační pravidla do roku 1950
Pravidla katalogu základního
- Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925.
- Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) Jaromír Borecký.
- Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 1899.
- Borecký ve svých pravidlech nabádá k dodržování jednoty a zásad vnější formy, zejména odmítá zaměňování jmenného a věcného principu (právě nedodržování jednoty popisu vytýká Z. V. Tobolkovi)
- Jsou poměrně rozsáhlá: pravidla zabírají 93 stran, 100 paragrafů
Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného
- Vyšla v roce 1921
- Autorem pravidel byl Zdeněk V. Tobolka, tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a pravidla vycházela především z potřeb této instituce.
- Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog.
- Díky své jednoduchosti našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven.
- Jsou poměrně rozsáhlá: rozdělena do 76 paragrafů a jsou doplněna o zvláštní kapitolu „Popis map“
Situace po roce 1948
Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu
- Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel.
- Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat.
- V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu.
- Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká.
- Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty.
- Bylo to kolektivní dílo (předešlé pravidla vytvořili jednotlivci)
Rok 1952 a 1959
Jednotný katalogisační předpis pro literární službu
- Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů (viz Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu) a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogisační předpis pro literární službu
- Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště.
Pravidla jmenného katalogu
- Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel
- Byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.
- Vedoucím autorského kolektivu byl Miroslav Nádvorník.
- Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů.
- V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější orientace na sovětská pravidla, nicméně tým odborníků, který se na tvorbě pravidel podílel, sledoval i ostatní nové trendy v katalogizaci, takže pravidla se v hlavních rysech a zásadách shodovala s výsledky pařížské mezinárodní konference o katalogizaci.
- V roce 1960 vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny.
Do 80. let
- 1972 Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu.
ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam
- V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé státní normy. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické.
- Norma byla schválena v roce 1964 (s účinností od roku 1965).
- Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu. (Pravidla závazná nebyla, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly).
- Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí.
ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel
Norma byla schválena v roce 1982 s úèinností od roku 1983 a v řadě českých knihoven se používá (s většími či menšími modifikacemi) dodnes.
- Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM.
- Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel.
- Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983.
Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace)
Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie (ASNB-K)
- Cílem projektu ASNB-K nebyla tvorba databáze s možností vyhledávání, ale tisk sešitů národní bibliografie (Údaje byly ukládány v textovém editoru do pracovních listů nikoliv do databáze). Údaje v pracovních listech byly natolik dobře strukturovány, že po několika letech mohly být bez větších problémů zkonvertovány do databázové podoby.
- V projektu ASNB-K bylo poprvé použito standardu ISBD.
- Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování.
Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF)
- zpracování anglické literatury
- Projekt ASZF - realizovaný v NK v roce 1987 je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury.
- Pozornost věnována formátu výstupního zobrazení ale i vstupního uložení dat
- V rámci projektu vznik Obecné datové struktury (1988) => nejdříve na ni byli knihovníci naštvaní, a pak ale pochopili že to musí být..
- Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 Výměnný formát pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven.
- Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů.
- Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad.
- Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají.
- Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát.
- Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven.
- Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam.
- Vzhledem ke svému rozsahu však nemohla nahradit pravidla
Pravidla jmenného popisu
- Nová pravidla vypracována v průběhu roku 1992
- diskutováno převzetí AACR2R - zamítnuto
- pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačncíh pravidel
- kolektiv veden doc. Hanou Vodičkovou
- měla být vydána r. 1993; patrná autorské fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, apod. => nikdy nebyla vydána
- měla nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959
- Zahraniční cesty pracovníků NK taky ukázaly, že malá země v nesvětovém jazyce nemá šanci přebít katalogizační instrukce podle nichž již byly vytvořeny desítky milionů záznamů => chce-li spolupracovat se zahraničí měli bychom převzít již rozšířenou instrukci
Transformace - II. etapa (1994- )
- Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R.
- potřeba se věnovat dlouho zanedbávaných souborům autorit
- mezinárodní výměna záznamu – přebíraní a předávání záznamu z OCLC
- vznikla pracovní skupina CASLIN => bude se používat UNIMARC a AACR2R
- Český překlad AACR2R vydaný v roce 1994.
- Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996
- Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně.
- Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R.
- V roce 2004 přechod na formát MARC 21.
- V roce 2015 přechod z AACR2R na pravidla RDA
Resource Description and Access
- Vydána v červnu 2010.
- Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA zahájen 1. května 2015.
- Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).
- Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat.
Odkazy
Reference
STOKLASOVÁ, Bohdana. Vývoj katalogizačních pravidel v České republice ve 20. století aneb marné vzdorování zahraničním vlivům. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 2, s. 55-62. Dostupné též z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/9902/9902055.pdf
SLABOCHOVA, Jitka. Vývoj katalogizačníchpravidel v Československu (Česku) ve 20. a 21. století. [Development o f cataloguing rules in the Czechoslovakia (Czech republic) in the 20th and 21st CenturyJ. Praha, 2006-09-08. 47 s., příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Barbora Drobíková.
Klíčová slova
kazalogizační pravidla, Pravidla jmenného katalogu, vývoj pravidel, RDA, AACR2R