Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací: Porovnání verzí

Aktuální verze z 7. 8. 2016, 16:27

Bibliografický (dokumentografický) systém je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.

Obsah

1 Vývojová období
2 Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů
3 Základní oblasti fungování DIS
4 Zdroje

Vývojová období

První období - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
Druhé období - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
Třetí období (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
Čtvrté období (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů

Hledisko obsahu díla, dokumentu:

Univerzální bibliografické systémy
Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
Oborové bibliografické systémy (Agricola)
Tematické bibliografické systémy

Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:

Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
Bibliografický systém pro překlady
Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
Bibliografický systém pro patenty

Hledisko časové (datum publikování):

Bibliografický systém souběžný (WeekList)
Bibliografický systém retrospektivní
Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)

Hledisko prostoru (místo publikování):

Bibliografický systém světový (např. WIPO)
Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
Bibliografický systém místní (lokální)

Základní oblasti fungování DIS

Oblast autorských práv:

Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská:

Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu:

Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS:

Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):

Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
Přes systémy webovských grafických rozhraní.
Dodávkou dat přes FTP.

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

dokumentografický systém, bibliografický systém,

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Bibliografický (dokumentografický) systém''' je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.<br />
-<br />
-=== Základní procesy: ===
-* Vstupy: zjišťování a zpracování dokumentografických informací.
-* Tvorba fondů a bází dat DIS: ukládání a údržba databází.
-* Výstupy: šíření, propagace a vyhledávání dokumentografických informací.
-=== Okolí DIS: ===
+Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.
-* Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami).
-* Bibliografické záznamy jiných systémů.
-* Uživatelé dokumentografických informací.
-== Vývoj ==
+== Vývojová období ==
-základní časová období
-=== První období ===
+* '''První období''' - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
-Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
+* '''Druhé období''' - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
-=== Druhé období ===
+* '''Třetí období''' (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
-Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
+* '''Čtvrté období''' (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
-=== Třetí období (od r. 1960) ===
-Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
-=== Čtvrté období (po roce 1991) ===
-Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
 == Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů ==
-=== Hledisko obsahu díla, dokumentu: ===
+=== '''Hledisko obsahu díla, dokumentu:''' ===
 # Univerzální bibliografické systémy
 # Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
 # Oborové bibliografické systémy (Agricola)
 # Tematické bibliografické systémy
-=== Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu: ===
+=== '''Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:''' ===
 # Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
 # Bibliografický systém pro překlady
 # Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
 # Bibliografický systém pro patenty
-=== Hledisko časové (datum publikování): ===
+=== '''Hledisko časové (datum publikování):''' ===
 # Bibliografický systém souběžný (WeekList)
 # Bibliografický systém retrospektivní
 # Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)
-=== Hledisko prostoru (místo publikování): ===
+=== '''Hledisko prostoru (místo publikování):''' ===
 # Bibliografický systém světový (např. WIPO)
 # Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
@@ Řádek 45: / Řádek 33: @@
 == Základní oblasti fungování DIS ==
-=== Oblast autorských práv: ===
+=== '''Oblast autorských práv:''' ===
 Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.
-=== Oblast nakladatelská a vydavatelská: ===
+=== '''Oblast nakladatelská a vydavatelská:''' ===
 Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.
-=== Oblast knižního obchodu: ===
+=== '''Oblast knižního obchodu:''' ===
 Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.
-=== Oblast vlastních DIS: ===
+=== '''Oblast vlastních DIS:''' ===
 Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.
-=== Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra): ===
+=== '''Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):''' ===
 Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.<br />
 Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.<br />