Rychlé čtení: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 58 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení''' (anglicky: „speed reading“, „rapid reading“), (francouzsky: „lecture rapide") je technika pro zrychlení čtení.  
+
'''Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení''' (anglicky: [[speed reading]] <ref>'''Speed reading'''<br />
−
Technika spočívá v tzv. rozšíření zrakového pole, společně se snížením počtu očních fixací v textu; dále pak v omezení tzv. subvokalizace a regrese očního pohybu, tedy vracení se v textu zpět.
+
Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
−
Rychlé čtení je vhodné kombinovat s jinými styly čtení, jako čtení „kurzorické“ (anglicky: „skimming“), „informační“, „selektivní“ (anglicky: „skipping“, francouzsky: „lecture d´ecremage“), „statarické“, nebo „kombinované“.  
+
</ref> “, rapid reading), (francouzsky: [[lecture rapide]]<ref>'''Lecture rapide'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
 +
</ref>") je technika pro zrychlení čtení.  
 +
 
 +
Technika spočívá v tzv. rozšíření zrakového pole, společně se snížením počtu očních fixací v textu; dále pak v omezení tzv. [[subvokalizace]] <ref>'''Subvocalization'''<br />
 +
Wikipedia contributors, 'Subvocalization', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 4 September 2016, 09:55 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalization&oldid=737673881> [accessed 4 September 2016]
 +
</ref> <ref>'''Subvocalisation'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Subvocalisation', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2014, 15:50 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalisation&oldid=101754882> [Page consultée le 9 novembre 2016]
 +
</ref> a regrese očního pohybu, tedy vracení se v textu zpět.<br />
 +
Rychlé čtení je vhodné kombinovat s jinými styly čtení, jako čtení „kurzorické“ (anglicky: „skimming“), „informační“, „selektivní“ (anglicky: „skipping“, francouzsky: „lecture d´ecremage“), „statarické“, nebo „kombinované“. <br /><br />
 
Technika není vhodná pro počáteční učení čtení, např. u dětí, zrovna tak jako u negramotných dospělých.
 
Technika není vhodná pro počáteční učení čtení, např. u dětí, zrovna tak jako u negramotných dospělých.
 +
 
Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.
 
Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.
 +
 +
== Historický vývoj, vývoj názvosloví ==
 +
Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.<br />
 +
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.<br />
 +
Ve francouzštině je používán zejména název „Lecture rapide„.
 +
 +
=== Historický vývoj ===
 +
Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán. <br />
 +
Zejména kanadský filosof [[Marshall McLuhan|Marshall McLuhan]] <ref>'''MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.'''<br />
 +
1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza</ref>se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. [[fonetického]]<ref>'''Fonetika'''<br />
 +
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519></ref> na způsob myšlení: např. „[[ideogram]]“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.<br />
 +
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers <ref>'''Claude-François Lizarde de Radonvilliers'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>  již v roce 1768 vytvořil  pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.
 +
 +
Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem [[Emilem Javalem]]<ref>'''Émile Javal'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>, který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.
 +
 +
Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný [[tachystoskop]]<ref>'''Tachistoscope'''<br />
 +
Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447>
 +
[accessed 9 February 2015]
 +
</ref> (též tachyskop) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.
 +
 +
Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.<br />
 +
Ve Francii je to tzv. ''méthode globale''<ref>'''Méthode globale'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 +
</ref>, která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;<br />
 +
ve Spojených státech Dr. William H. Bates zkoumá souvislost psychického stavu a koncentrace a způsoby, jak rozšířit zorné pole v souvislosti s tzv. periferním viděním; zároveň v roce 1925 vzniká první kurz rychlého čtení na Syracuse University v New Yorku.
 +
První knihu o rychlém čtení pod názvem „[https://lccn.loc.gov/46005931 The art of Rapid Reading]“ vydává Walter B. Pitkin;<ref>'''Walter B. Pitkin'''<br />
 +
Wikipedia contributors, 'Walter B. Pitkin', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 September 2016, 00:13 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_B._Pitkin&oldid=738605391> [accessed 10 September 2016]
 +
</ref>, americký profesor filosofie a psychologie.
 +
 +
Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly<ref>'''Jean-Ovide Decroly'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 +
</ref> svými experimenty dává do souvislostí tzv. ''oralitu'' a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních <ref>'''Redundance'''<br />
 +
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094> </ref> informací z textu.
 +
 +
Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.
 +
 +
V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka [[Evelyn Woodová|Evelyn Woodová]]<ref>'''Evelyn Nielsen Wood'''<br />
 +
Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
 +
</ref>; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako [http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp ''Evelyn Wood's Reading Dynamics'']; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci ''subvokalizace'': pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.
 +
 +
Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.<br />
 +
Ve Velké Británii vyšla v roce  1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho [https://lccn.loc.gov/57004527 ''Quicker reading''] a později byl natočen i instruktážní film ''Speed Up Your Reading''. [KREJČÍ, 2008, s. 11]
 +
 +
V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi ([https://lccn.loc.gov/88130958 ''Read Better, Read Faster'']), v Německu Wolfgang Zielke (''Schneller Lesen – besser lesen'') a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].<br />
 +
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména [[Francois Richeaudeau]]<ref>'''François Richaudeau'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'François Richaudeau', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 28 octobre 2016, 13:07 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Fran%C3%A7ois_Richaudeau&oldid=131156427> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 +
</ref>, který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce ''Methode de lecture rapide Richaudeau.''
 +
 +
V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.<br />
 +
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik<ref>'''Jozef Mistrík'''<br />
 +
prispievatelia Wikipédie, 'Jozef Mistrík', Wikipédia, Slobodná encyklopédia, 21 september 2016, 13:09 UTC, <//sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Mistr%C3%ADk&oldid=6363961> [accessed 7 november 2016]
 +
</ref> vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu ''Rychle čitanie''; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc.; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].
 +
 +
== Technika ==
 +
Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné: <br />
 +
Správné držení těla - [[ergonomie|ergonomie]]<br />
 +
Omezení subvokalizace<br />
 +
Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací<br />
 +
Omezení regrese<br />
 +
 +
=== Subvokalizace ===
 +
Subvokalizace, neboli ''tichá řeč'', je vnitřní řečí obvyklá při čtení.<br />
 +
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.<br />
 +
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že ''subvokalizace'', je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením ''subvokalizace''.<br />
 +
''Subvokalizace'' může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.<br />
 +
''Subvokalizace'' má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.<br />
 +
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.<br />
 +
 +
=== Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací ===
 +
Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].<br />
 +
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.<br />
 +
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.<br />
 +
 +
=== Omezení regrese ===
 +
Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.
 +
 +
== Zajímavosti ==
 +
 +
=== NASA ===
 +
Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku.
 +
NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech"
 +
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html
 +
 +
=== Prezidenti ===
 +
Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter. 
 +
 +
=== Pomůcky ano či ne ===
 +
Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle
 +
Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.
 +
 +
=== Rozpor v názvosloví ===
 +
Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení;
 +
Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].
 +
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Reference ===
 +
 +
<references />
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 +
KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.<br />
 +
 +
MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza<br />
 +
 +
PITKIN, Walter B. Umění učit se.<br />
 +
Zlín: Nakladatelství Tisk Zlín, 1940, 314 s<br />
 +
 +
Evelyn Wood Reading Dynamics<br />
 +
Copyright 2016 Evelyn Wood Reading Dynamics is owned and distributed by PARK University Enterprises, Inc. 1-800-897-5235
 +
http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp<br />
 +
 +
Bayley, Harry. Quicker reading<br />
 +
London, Pitman [1957] 252 p. 23 cm. LB1050.5 .B37 https://lccn.loc.gov/57004527<br />
 +
 +
Rozectise-Legentas-eBook.pdf [online]. [cit. 2016-11-08].
 +
http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf
 +
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 +
'''Rychločtení'''
 +
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rychločtení [online]. c2016 [citováno 8. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlo%C4%8Dten%C3%AD&oldid=14270576>
 +
 +
'''Speed reading'''
 +
Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
 +
 +
'''Lecture rapide'''
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
 +
 +
'''Skoročtenije''' (rusky: „Скорочтение“)
 +
Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]
 +
 +
 +
=== Související články ===
 +
<br />
 +
[[Marshall McLuhan|Marshall McLuhan]]<br />
 +
[[ergonomie|ergonomie]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
<br />
 +
rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide
 +
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 20. 10. 2018, 11:35

Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení (anglicky: speed reading [1] “, rapid reading), (francouzsky: lecture rapide[2]") je technika pro zrychlení čtení.

Technika spočívá v tzv. rozšíření zrakového pole, společně se snížením počtu očních fixací v textu; dále pak v omezení tzv. subvokalizace [3] [4] a regrese očního pohybu, tedy vracení se v textu zpět.
Rychlé čtení je vhodné kombinovat s jinými styly čtení, jako čtení „kurzorické“ (anglicky: „skimming“), „informační“, „selektivní“ (anglicky: „skipping“, francouzsky: „lecture d´ecremage“), „statarické“, nebo „kombinované“.

Technika není vhodná pro počáteční učení čtení, např. u dětí, zrovna tak jako u negramotných dospělých.

Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.

Historický vývoj, vývoj názvosloví

Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.
Ve francouzštině je používán zejména název „Lecture rapide„.

Historický vývoj

Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán.
Zejména kanadský filosof Marshall McLuhan [5]se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. fonetického[6] na způsob myšlení: např. „ideogram“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers [7] již v roce 1768 vytvořil pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.

Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem Emilem Javalem[8], který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.

Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný tachystoskop[9] (též tachyskop) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.

Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.
Ve Francii je to tzv. méthode globale[10], která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;
ve Spojených státech Dr. William H. Bates zkoumá souvislost psychického stavu a koncentrace a způsoby, jak rozšířit zorné pole v souvislosti s tzv. periferním viděním; zároveň v roce 1925 vzniká první kurz rychlého čtení na Syracuse University v New Yorku. První knihu o rychlém čtení pod názvem „The art of Rapid Reading“ vydává Walter B. Pitkin;[11], americký profesor filosofie a psychologie.

Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly[12] svými experimenty dává do souvislostí tzv. oralitu a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních [13] informací z textu.

Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.

V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka Evelyn Woodová[14]; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako Evelyn Wood's Reading Dynamics; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci subvokalizace: pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.

Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.
Ve Velké Británii vyšla v roce 1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho Quicker reading a později byl natočen i instruktážní film Speed Up Your Reading. [KREJČÍ, 2008, s. 11]

V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi (Read Better, Read Faster), v Německu Wolfgang Zielke (Schneller Lesen – besser lesen) a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména Francois Richeaudeau[15], který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce Methode de lecture rapide Richaudeau.

V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik[16] vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu Rychle čitanie; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc.; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].

Technika

Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné:
Správné držení těla - ergonomie
Omezení subvokalizace
Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací
Omezení regrese

Subvokalizace

Subvokalizace, neboli tichá řeč, je vnitřní řečí obvyklá při čtení.
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že subvokalizace, je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením subvokalizace.
Subvokalizace může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.
Subvokalizace má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.

Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací

Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.

Omezení regrese

Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.

Zajímavosti

NASA

Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku. NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech" http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html

Prezidenti

Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter.

Pomůcky ano či ne

Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.

Rozpor v názvosloví

Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení; Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Speed reading
    Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
  2. ↑ Lecture rapide
    Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
  3. ↑ Subvocalization
    Wikipedia contributors, 'Subvocalization', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 4 September 2016, 09:55 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalization&oldid=737673881> [accessed 4 September 2016]
  4. ↑ Subvocalisation
    Contributeurs à Wikipedia, 'Subvocalisation', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2014, 15:50 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalisation&oldid=101754882> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  5. ↑ MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.
    1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza
  6. ↑ Fonetika
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519>
  7. ↑ Claude-François Lizarde de Radonvilliers
    Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  8. ↑ Émile Javal
    Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  9. ↑ Tachistoscope
    Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447> [accessed 9 February 2015]
  10. ↑ Méthode globale
    Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  11. ↑ Walter B. Pitkin
    Wikipedia contributors, 'Walter B. Pitkin', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 September 2016, 00:13 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_B._Pitkin&oldid=738605391> [accessed 10 September 2016]
  12. ↑ Jean-Ovide Decroly
    Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  13. ↑ Redundance
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094>
  14. ↑ Evelyn Nielsen Wood
    Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
  15. ↑ François Richaudeau
    Contributeurs à Wikipedia, 'François Richaudeau', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 28 octobre 2016, 13:07 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Fran%C3%A7ois_Richaudeau&oldid=131156427> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  16. ↑ Jozef Mistrík
    prispievatelia Wikipédie, 'Jozef Mistrík', Wikipédia, Slobodná encyklopédia, 21 september 2016, 13:09 UTC, <//sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Mistr%C3%ADk&oldid=6363961> [accessed 7 november 2016]

Použitá literatura

KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.

MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza

PITKIN, Walter B. Umění učit se.
Zlín: Nakladatelství Tisk Zlín, 1940, 314 s

Evelyn Wood Reading Dynamics
Copyright 2016 Evelyn Wood Reading Dynamics is owned and distributed by PARK University Enterprises, Inc. 1-800-897-5235 http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp

Bayley, Harry. Quicker reading
London, Pitman [1957] 252 p. 23 cm. LB1050.5 .B37 https://lccn.loc.gov/57004527

Rozectise-Legentas-eBook.pdf [online]. [cit. 2016-11-08]. http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf

Externí odkazy

Rychločtení Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rychločtení [online]. c2016 [citováno 8. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlo%C4%8Dten%C3%AD&oldid=14270576>

Speed reading Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]

Lecture rapide Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]

Skoročtenije (rusky: „Скорочтение“) Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]


Související články


Marshall McLuhan
ergonomie

Klíčová slova


rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rychlé_čtení&oldid=55928“