Organizace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<b>Taylorismus</b>
+
Pojem '''organizace''' používá mnoho vědních disciplín (např. [[Biologie|biologie]], [[Sociologie (věda)|sociologie]], [[psychologie]], [[Teorie řízení|teorie řízení]]). Biologie zkoumá v této souvislosti především lidský, či biologický organismus, jenž má různé části a funkce, které se doplňují, tak aby mohl fungovat jako celek. V běžném hovoru můžeme organizaci chápat jako '''řád, systém, pořádek''' či jako '''[[Instituce|instituci]]'''. Můžeme najít celou řadu dalších významů.
−
<br>- Klasické období managementu a sociologie řízení
 
−
<br>- Přelom devatenáctého a dvacátého století
 
−
<br>- Název podle Fredericka Winslowa Taylora
 
−
<br>
 
−
<br><b>Frederick Winslow Taylor</b>
 
−
<br>- 1856-1915
 
−
<br>- Zakladatel vědeckého managementu
 
−
<br>- Práce ve strojírenských, ocelářských a později papírenských podnicích - Na základě praxe návrhy, jak zvýšit výkonnost organizací zvyšováním produktivity
 
−
<br>- Ovlivnil například i Tomáše Baťu
 
−
<br>
 
−
<br><b>Řízení lidských zdrojů dle Taylora</b>
 
−
<br>- Úloha kázně - v čele jsou řídící pracovníci kvalifikovaní k řízení a současně dělníci disciplinovaně plní příkazy
 
−
<br>- Umisťování pracovníků dle jejich schopností na co nejužitečnější pozici
 
−
<br>- Motivace prostřednictvím denních úkolů a s tím související zavedení úkolové mzdy
 
−
<br>- Vysoká míra specializace pracovních výkonů, což vede k menší době na zaučení, rychlé zdokonalování
 
−
<br>- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
 
−
<br>- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje
 
  
−
== Batismus ==
+
[[Soubor:Cooperation.svg|náhled|vpravo]]
  
−
* Velký sociologický slovník definuje batismus jako systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.
+
== Významy pojmu organizace: ==
−
*  V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
+
Organizaci můžeme chápat dvěma způsoby.  
−
* Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká. / VEBER, 2009/
 
  
−
=== Typické znaky Batismu: ===
+
* '''organizace jako proces''' - Snaha o koordinované a harmonizované propojení činností (úkolů) jednotlivců vedoucí k dosažení společného cíle. <ref name="tureckiova">TURECKIOVÁ, M. (2004). <i>Řízení a rozvoj lidí ve firmách</i>. Praha: Grada.</ref> V tomto případě se také někdy hovoří o organizování. Jan Keller považuje tento přístup za '''tzv. technickou linii''', která soustředí svou pozornost především na problematiku fungování organizací.<ref name="keller"/> Blanka Doktorová dodává, že předností této koncepce je důraz na dynamičnost každé organizace a předmětem pozornosti jsou procesy správní, technické, technologické, ekonomické, obchodní apod.<ref name="doktorova">DOKTOROVÁ, B. (1992). <i>Vybrané kapitoly z teorie organizace</i>. Praha: Karolinum.</ref>
−
* DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ I NÁKLADŮ
+
 
−
* SAMOSPRÁVA – na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.
+
* '''organizace jako systém''' - Vyznačuje se vnitřní strukturou (formální a neformální vazby/struktury) a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury. <ref name="tureckiova" />  hovoří o '''tzv. teoretické linii''', jež se zabývá spíše obecnými strukturami vztahů uvnitř organizace.<ref name="keller"/> Podle Blanky Doktorové představuje spojení interpersonálních vztahů společný cíl, spolupráce a systém komunikace.<ref name="doktorova" />
 +
 
 +
Je potřeba se na organizaci dívat komplexně, a tedy z obou úhlů pohledu. Obecné charakteristiky struktury nám mohou pomoci lépe vysvětlit dynamické procesy fungování uvnitř organizace. A naopak.
 +
 
 +
== Definice pojmu organizace:==
 +
Organizace je z pohledu sociologie, psychologie a teorie je nahlížena různě, avšak můžeme najít společné znaky.
 +
 
 +
* '''Jan Keller''' hovoří o formálních organizacích, které definuje jako ''„(…) uměle ustavený sociální útvar vybavený normativními procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí k dosažení stanovených cílů“''.<ref name="keller">KELLER, J. (2007). <i>Sociologie organizace a byrokracie</i>. Praha: Sociologické nakladatelství.</ref>
 +
 
 +
* Podobně jako Jan Keller definuje organizaci '''[[Milan Nakonečný]]''', který říká že ''„(…) organizace je strukturovaná sociální skupina se zacílenou, plánovanou, koordinovanou, kontrolovanou a účelně řízenou společnou, nicméně funkčně diferencovanou činností“''. <ref name="nakonecny">NAKONEČNÝ, M. (2005). <i>Sociální psychologie organizace</i>. Praha: Grada.</ref>
 +
 
 +
* Také podle '''Edgara H. Scheina''' je organizace ''„(…) racionální koordinace činností určitého počtu lidí k dosažení určitého společného účelu nebo cíle na základě dělby práce a funkcí a na základě hierarchie autority a odpovědnosti“''.<ref name="schein">SCHEIN, H. E. (1969). <i>Psychologie organizace</i>. Praha: Orbis.</ref>
 +
 
 +
Výše uvedené definice si jsou velmi podobné, přestože každá zdůrazňuje něco jiného. Vyplývá z nich, že organizace představuje sociální skupinu, která chce dosáhnout určitého cíle. Tato skupina má vlastní '''hierarchii''' (strukturu), která představuje klíč k '''odpovědnosti''' a k '''rozdělení úkolů''', díky jejichž splnění dosáhne celá skupina stanoveného cíle. Využíváním
 +
principů dělby práce dosáhnou jedinci daleko větší míry užitku, než kdyby každý z nich pracoval sám. Kvůli různorodosti úkolů je nutné, aby výsledek práce jednotlivců ve skupině byl kontrolovaný a plánovaný.
 +
 
 +
== Charakteristiky organizace ==
 +
Amitai Etzioni považuje za základní charakteristiky organizace '''[[Dělba práce|dělbu práce]]''', '''centra [[Moc|moci]]''', která koordinují průběh procesů vedoucích k cíli, a '''nábor členů'''. Člen organizace by tedy měl chtít dosáhnout stejných cílů jako organizace, ale také by měl být ochoten dodržovat její pravidla. V případě nesouladu může dojít ke [[Konflikty|konfliktu]]. Přestože lidský faktor hraje v organizaci velkou roli, jsou její členové nahraditelní. Tím se mimo jiné odlišuje od jiných sociálních skupin, které nevznikly formálním způsobem s konkrétním účelem. <ref name="etzionI">ETZIONI, A. (1964). <i>Modernorganizations</i>. N.J.: Prentice-Hall.</ref>
 
   
 
   
−
:hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.
+
V současné době můžeme pozorovat velmi široké spektrum organizací v ekonomické, sociální, kulturní, náboženské či politické oblasti.  Růst počtu organizací je jedním ze znaků moderní společnosti, avšak organizace se objevovaly například už ve starověkém Egyptě. Důsledkem toho je, že se vytváří zvláštní typ osobnosti, který byl nazván‚ '''organizačním člověkem'''.<ref name="szczepański">SZCZEPAŃSKI, J. (1968). <i>Základní sociologické pojmy</i>. Praha: Nakladatelství politické literatury.</ref> Na jedince tak ve společnosti stále více dohlížejí různé organizace, které ovlivňují jeho život a do jisté míry omezují jeho individualitu, protože je žádoucí, aby byl jejich členem a řídil se jejich pravidly.
−
: V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.
+
 
−
: dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků
+
== Struktury v organizaci ==
−
: př.: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn. > SNAHA PŘEMĚNIT DĚLNICKÉ MYŠLENÍ V PODNIKATELSKÉ
+
V organizaci můžeme pozorovat dva typy struktury – '''formální''' a '''neformální'''.
−
*na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)
+
*'''Formální struktura''' je jasně vymezená podle hierarchie řízení. Obvykle bývá sestavena podle funkcí, které členové vykonávají.  
 +
*'''Neformální struktura''' se odlišuje, tím, že na rozdíl od formální vznikala spontánně na základě osobních sympatií mezi členy.  
 +
 
 +
V pohledu na organizaci jako celek je tedy potřeba brát v úvahu obě struktury, které se od sebe mohou odlišovat. Každá totiž určitým způsobem ovlivňuje chování jednotlivců a jejich vnímání okolí.
 +
 
 +
== Principy fungování organizace ==
 +
Principy fungování organizace se zabývá vědní disciplína '''teorie organizace''' (teorie řízení), která má interdisciplinární charakter (vychází z poznatků teorie her, matematiky, psychologie, sociologie a dalších teorií).  
 +
 
 +
'''3 koncepce teorie řízení'''
 +
 
 +
'''1.''' První z nich klade důraz na '''specializovanou formální strukturu a na pravidla''', díky kterým lze dospět k vytyčeným cílům. Za představitele této koncepce jsou považováni například [[Frederick Winslow Taylor]] (dílo The Principles of Scientific Management z roku 1911), [[Max Weber]] (dílo Wirtschaft und Gessellschaft z roku 1925) a [[Henri Fayol]] (dílo Exposé des principes généraux ď administrativ z roku 1908).
  
−
* ÚČAST NA ZISKU - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda
+
'''2.''' Druhá koncepce, škola Human Relations, nahlíží na organizaci z pohledu '''neformálních vztahů''', které vznikají zcela spontánně. Zdůrazňuje úlohu jednotlivců, nikoliv formální strukturu, kterou tato koncepce považuje za neefektivní. Cílem organizace je přežít. Představiteli této koncepce jsou například [[Elton Mayo]] (dílo The Human Problems of an Industrialized Civilization z roku 1933), George Caspar Homans (dílo The Human Group z roku 1950) nebo Michel Crozier (dílo The Bureaucratic Phenomenon z roku 1964).
  
−
+
'''3.''' Třetí koncepce je charakterizována pohledem na organizaci jako na '''otevřený systém'''. Na organizace se pohlíží jako na proces, který reaguje na vnější prostředí a jeho podněty. Představiteli jsou například Tom Burns a George MacPherson Stalker (dílo The Management of Innovation z roku 1961).
−
:Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.
 
  
−
* SOCIÁLNÍ ASPEKTY -  baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.
+
== Odkazy ==
−
:*Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
 
−
:*Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti./ ŠEVEČEK, 2009; TOMAN, 2013;VAVŘEČKA 1990; VEBER 2009/
 
  
−
=== SHRNUTÍ IDEOLOGIE BATISMU ===
+
Článek je založen na práci KOLMANOVÁ, Marie, Konflikt jako sociální proces v organizaci, Katedra sociologie FF UK. Vedoucí práce Mgr. Dana Mudd, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2012. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109411/.
−
Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. / TOMAN, 2013/
 
  
−
=== TOMÁŠ BAŤA (1876 Zlín -1932 Otrokovice – letecké neštěstí)===
+
=== Reference ===
−
==== ČESKÝ HENRY FORD? ====
 
−
* Oba inspirováni Edison Illuminating Company, oba věřili, že podnikání přinese společenské blaho.
 
−
* 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou (Ford Lízinka 1908)
 
−
* 1900 – z živnosti přechází na v. o. s., 120 zaměstnanců (Ford zakládá závody 1903)
 
−
* 1905 – dělník u Forda
 
−
* 1923 - Tomáš Baťa se stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu s účastí na zisku.(Ford motivace vysokým platem) Začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
 
−
* 1927 Pásová výroba (Ford 1913)
 
−
==== Nenechává uniknout dalším příležitostem dosažení zisku, investuje do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu, do výroby pneumatik, punčoch, strojů, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví, které nemají nic společného s jeho původním ševcovským řemeslem. / www.baťa.cz, ŠEVEČEK 2009/ ====
 
  
−
=== KRITIKA ===
+
<references/>
−
* Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se. 
 
−
* „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“ /SVATOPLUK 1959/  
 
  
−
* Kritika kontroly a zásahů v osobním životě /MAREK A STROBACH, 2012/
+
== Použitá literatura ==
  
−
=== ZDROJE ===
+
* TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0405-6.
−
* VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
+
* KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Vyd. 2., přeprac. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-86429-74-8.
 +
* DOKTOROVÁ, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. 1. vyd. 1992, dotisk 1994. Praha: Karolinum, 1992, 96 s. ISBN 80-7066-616-1.
 +
* NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie organizace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0577-X.
 +
* SCHEIN, Edgar H. Psychologie organizace. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969.
 +
* ETZIONI, Amitai. Modernorganizations. EnglewoodCliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1964.
 +
* SZCZEPAŃSKI, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966.
  
−
* ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
+
=== Související články ===
  
−
* VAVREČKA, Hugo. Batismus – pracovní filosofie a dílo sociální: předmluva. ERDÉLY, Jenő. Baťa - švec, který dobyl světa. 1. vyd., v nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990.
+
* [[Max Weber]]
−
+
* [[Frederick Winslow Taylor]]
−
* SVATOPLUK, Turek. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.
+
* [[Organizační struktura]]
  
−
* PETRUSEK, Miloslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
+
== Klíčová slova ==
  
−
* MAREK, Martin a Vít STROBACH. Náš cíl: člověk, lidé, rodiny…: Identita, disciplína a řád v baťovském koncernu. In: Deník Referendum [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/devitka/ck-martin-marek-vit-strobach-nas-cil-clovek-lide-rodiny-das-10-2011.pdf
+
organizace, [[Organizační struktura|organizační struktura]]
−
 
−
* TOMAN, Miloš. Baťova soustava řízení – minulost či budoucnost?: 1,2. In: Im intuitivní marketing [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.intuitivnimarketing.cz/search/node/ba%C5%A5a?page=1
 
  
−
* Baťa. www.bata.cz [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bata.cz/bata-history
+
[[Kategorie:Andragogika a personální řízení]]

Aktuální verze z 26. 9. 2017, 15:03

Pojem organizace používá mnoho vědních disciplín (např. biologie, sociologie, psychologie, teorie řízení). Biologie zkoumá v této souvislosti především lidský, či biologický organismus, jenž má různé části a funkce, které se doplňují, tak aby mohl fungovat jako celek. V běžném hovoru můžeme organizaci chápat jako řád, systém, pořádek či jako instituci. Můžeme najít celou řadu dalších významů.

Cooperation.svg

Významy pojmu organizace:

Organizaci můžeme chápat dvěma způsoby.

  • organizace jako proces - Snaha o koordinované a harmonizované propojení činností (úkolů) jednotlivců vedoucí k dosažení společného cíle. [1] V tomto případě se také někdy hovoří o organizování. Jan Keller považuje tento přístup za tzv. technickou linii, která soustředí svou pozornost především na problematiku fungování organizací.[2] Blanka Doktorová dodává, že předností této koncepce je důraz na dynamičnost každé organizace a předmětem pozornosti jsou procesy správní, technické, technologické, ekonomické, obchodní apod.[3]
  • organizace jako systém - Vyznačuje se vnitřní strukturou (formální a neformální vazby/struktury) a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury. [1] hovoří o tzv. teoretické linii, jež se zabývá spíše obecnými strukturami vztahů uvnitř organizace.[2] Podle Blanky Doktorové představuje spojení interpersonálních vztahů společný cíl, spolupráce a systém komunikace.[3]

Je potřeba se na organizaci dívat komplexně, a tedy z obou úhlů pohledu. Obecné charakteristiky struktury nám mohou pomoci lépe vysvětlit dynamické procesy fungování uvnitř organizace. A naopak.

Definice pojmu organizace:

Organizace je z pohledu sociologie, psychologie a teorie je nahlížena různě, avšak můžeme najít společné znaky.

  • Jan Keller hovoří o formálních organizacích, které definuje jako „(…) uměle ustavený sociální útvar vybavený normativními procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí k dosažení stanovených cílů“.[2]
  • Podobně jako Jan Keller definuje organizaci Milan Nakonečný, který říká že „(…) organizace je strukturovaná sociální skupina se zacílenou, plánovanou, koordinovanou, kontrolovanou a účelně řízenou společnou, nicméně funkčně diferencovanou činností“. [4]
  • Také podle Edgara H. Scheina je organizace „(…) racionální koordinace činností určitého počtu lidí k dosažení určitého společného účelu nebo cíle na základě dělby práce a funkcí a na základě hierarchie autority a odpovědnosti“.[5]

Výše uvedené definice si jsou velmi podobné, přestože každá zdůrazňuje něco jiného. Vyplývá z nich, že organizace představuje sociální skupinu, která chce dosáhnout určitého cíle. Tato skupina má vlastní hierarchii (strukturu), která představuje klíč k odpovědnosti a k rozdělení úkolů, díky jejichž splnění dosáhne celá skupina stanoveného cíle. Využíváním principů dělby práce dosáhnou jedinci daleko větší míry užitku, než kdyby každý z nich pracoval sám. Kvůli různorodosti úkolů je nutné, aby výsledek práce jednotlivců ve skupině byl kontrolovaný a plánovaný.

Charakteristiky organizace

Amitai Etzioni považuje za základní charakteristiky organizace dělbu práce, centra moci, která koordinují průběh procesů vedoucích k cíli, a nábor členů. Člen organizace by tedy měl chtít dosáhnout stejných cílů jako organizace, ale také by měl být ochoten dodržovat její pravidla. V případě nesouladu může dojít ke konfliktu. Přestože lidský faktor hraje v organizaci velkou roli, jsou její členové nahraditelní. Tím se mimo jiné odlišuje od jiných sociálních skupin, které nevznikly formálním způsobem s konkrétním účelem. [6]

V současné době můžeme pozorovat velmi široké spektrum organizací v ekonomické, sociální, kulturní, náboženské či politické oblasti. Růst počtu organizací je jedním ze znaků moderní společnosti, avšak organizace se objevovaly například už ve starověkém Egyptě. Důsledkem toho je, že se vytváří zvláštní typ osobnosti, který byl nazván‚ organizačním člověkem.[7] Na jedince tak ve společnosti stále více dohlížejí různé organizace, které ovlivňují jeho život a do jisté míry omezují jeho individualitu, protože je žádoucí, aby byl jejich členem a řídil se jejich pravidly.

Struktury v organizaci

V organizaci můžeme pozorovat dva typy struktury – formální a neformální.

  • Formální struktura je jasně vymezená podle hierarchie řízení. Obvykle bývá sestavena podle funkcí, které členové vykonávají.
  • Neformální struktura se odlišuje, tím, že na rozdíl od formální vznikala spontánně na základě osobních sympatií mezi členy.

V pohledu na organizaci jako celek je tedy potřeba brát v úvahu obě struktury, které se od sebe mohou odlišovat. Každá totiž určitým způsobem ovlivňuje chování jednotlivců a jejich vnímání okolí.

Principy fungování organizace

Principy fungování organizace se zabývá vědní disciplína teorie organizace (teorie řízení), která má interdisciplinární charakter (vychází z poznatků teorie her, matematiky, psychologie, sociologie a dalších teorií).

3 koncepce teorie řízení

1. První z nich klade důraz na specializovanou formální strukturu a na pravidla, díky kterým lze dospět k vytyčeným cílům. Za představitele této koncepce jsou považováni například Frederick Winslow Taylor (dílo The Principles of Scientific Management z roku 1911), Max Weber (dílo Wirtschaft und Gessellschaft z roku 1925) a Henri Fayol (dílo Exposé des principes généraux ď administrativ z roku 1908).

2. Druhá koncepce, škola Human Relations, nahlíží na organizaci z pohledu neformálních vztahů, které vznikají zcela spontánně. Zdůrazňuje úlohu jednotlivců, nikoliv formální strukturu, kterou tato koncepce považuje za neefektivní. Cílem organizace je přežít. Představiteli této koncepce jsou například Elton Mayo (dílo The Human Problems of an Industrialized Civilization z roku 1933), George Caspar Homans (dílo The Human Group z roku 1950) nebo Michel Crozier (dílo The Bureaucratic Phenomenon z roku 1964).

3. Třetí koncepce je charakterizována pohledem na organizaci jako na otevřený systém. Na organizace se pohlíží jako na proces, který reaguje na vnější prostředí a jeho podněty. Představiteli jsou například Tom Burns a George MacPherson Stalker (dílo The Management of Innovation z roku 1961).

Odkazy

Článek je založen na práci KOLMANOVÁ, Marie, Konflikt jako sociální proces v organizaci, Katedra sociologie FF UK. Vedoucí práce Mgr. Dana Mudd, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2012. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109411/.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 TURECKIOVÁ, M. (2004). Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 KELLER, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.
  3. ↑ 3,0 3,1 DOKTOROVÁ, B. (1992). Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum.
  4. ↑ NAKONEČNÝ, M. (2005). Sociální psychologie organizace. Praha: Grada.
  5. ↑ SCHEIN, H. E. (1969). Psychologie organizace. Praha: Orbis.
  6. ↑ ETZIONI, A. (1964). Modernorganizations. N.J.: Prentice-Hall.
  7. ↑ SZCZEPAŃSKI, J. (1968). Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury.

Použitá literatura

  • TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0405-6.
  • KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Vyd. 2., přeprac. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-86429-74-8.
  • DOKTOROVÁ, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. 1. vyd. 1992, dotisk 1994. Praha: Karolinum, 1992, 96 s. ISBN 80-7066-616-1.
  • NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie organizace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0577-X.
  • SCHEIN, Edgar H. Psychologie organizace. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969.
  • ETZIONI, Amitai. Modernorganizations. EnglewoodCliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1964.
  • SZCZEPAŃSKI, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966.

Související články

Klíčová slova

organizace, organizační struktura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace&oldid=49585“