Charakterizujte architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány. Popište, co se stane mezi tím, když ve svém webovém prohlížeči zadáte adresu webové stránky, a zobrazením obsahu této stránky.: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{pracuje se}}
 
−
rezervace Miriam Tančiboková vrámci predmetu Knihovnické procesy a technologie<br/>
 
−
 
 
'''Architektura internetu''' představuje strukturu [[Internet|internetu]], vzájemně přepojené [[Počítač|počítače]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]] po celém světě.
 
'''Architektura internetu''' představuje strukturu [[Internet|internetu]], vzájemně přepojené [[Počítač|počítače]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]] po celém světě.
 
<ref name="COPTEL">Princip a architektura internetu. In: COPTEL: Internetový portál [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=38660&revision=-1&instance=1</ref>
 
<ref name="COPTEL">Princip a architektura internetu. In: COPTEL: Internetový portál [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=38660&revision=-1&instance=1</ref>
  
−
==Páteřní sítě a dílčí sítě==
+
==Páteřní sítě, dílčí a lokální sítě==
  
 
===Páteřní sítě===
 
===Páteřní sítě===
  
−
Kostru sítě [[Internet|internet]] tvoří '''páteřní sítě''' (backbone). Jde o vysokorychlostní sítě zabezpečující hlavně transport dat. Rozhraní mezi páteřními sítěmi a sítěmi k nim připojenými tvoří '''propojovací body - NAP''' (Network Access Point). V těchto bodech se datový provoz rozděluje mezi jednotlivé páteřní sítě tak, aby se všechna data dostala ke svému cíli. Propojovací body slouží také k připojování dílčích sítí poskytovatelů připojení k páteřním sítím.
+
Kostru sítě [[Internet|internet]] tvoří '''páteřní sítě''' (backbone). Jde o vysokorychlostní sítě zabezpečující hlavně transport [[Data|dat]]. Rozhraní mezi páteřními sítěmi a sítěmi k nim připojenými tvoří '''propojovací body - NAP''' (Network Access Point). V těchto bodech se datový provoz rozděluje mezi jednotlivé páteřní sítě tak, aby se všechna [[Data|data]] dostala ke svému cíli. Propojovací body slouží také k připojování dílčích sítí poskytovatelů připojení k páteřním sítím.
 
<ref name="Pardubice">Architektura internetu. In: Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf</ref><br/>
 
<ref name="Pardubice">Architektura internetu. In: Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf</ref><br/>
  
−
===Dílčí sítě===
+
===Národní a regionální sítě===
 +
 
 +
'''Národní a regionální sítě''', teda dílčí sítě poskytovatelů připojení, jsou připojeny na páteřní sítě a jsou svými vlastníky provozovány na komerčním základě.<ref name="Pardubice"/><ref name="COPTEL"/> Vlastník sítě za úplatu poskytuje zákazníkům své služby - připojení k síti a jejím prostřednictvím i k ostatním dílčím sítím, které dohromady tvoří [[Internet|internet]], zejména ke všem uzlům sítě [[Internet|internetu]], ke službám, zdrojům, nabídkám atd. poskytovaných těmito uzly. Vlastník (provozovatel) dílčí sítě nabízející svým zákazníkům přístup ke své síty a tím i přístup k celému Internetu bývá označován jako '''poskytovatel přístupu - ISP''' (Internet Service Provider)<ref name="Pardubice"/> nebo také jako '''IAP''' (Internet Access Provider)<ref name="COPTEL"/>. Například sdružení CESNET (www.cesnet.cz) provozuje akademickou síť CESNET2 (národní vysokorychlostní [[Počítačová síť|počítačová síť]] určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání). Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky okruhy s vysokými rychlostmi přenosu [[Data|dat]]. Uživateli jsou vysoké školy, Akademie věd ČR, výzkumné ústavy, střední školy, nemocnice, úŘady státní správy, knihovny apod. <ref name="Pardubice"/>
 +
 
 +
===Lokální sítě===
  
−
'''Dílčí sítě poskytovatelů připojení''' jsou svými vlastníky provozovány na komerčním základě. Vlastník sítě za úplatu poskytuje zákazníkům své služby - připojení k síti a jejím prostřednictvím i k ostatním dílčím sítím, které dohromady tvoří [[Internet|internet]], zejména ke všem uzlům sítě [[Internet|internetu]], ke službám, zdrojům, nabídkám atd. poskytovaných těmito uzly. Vlastník (provozovatel) dílčí sítě nabízející svým zákazníkům přístup ke své síty a tím i přístup k celému Internetu bývá označován jako '''poskytovatel přístupu - ISP''' (Internet Service Provider). Například sdružení CESNET (www.cesnet.cz) provozuje akademickou síť CESNET2 (národní vysokorychlostní [[Počítačová síť|počítačová síť]] určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání). Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky okruhy s vysokými rychlostmi přenosu dat. Uživateli jsou vysoké školy, Akademie věd ČR, výzkumné ústavy, střední školy, nemocnice, úŘady státní správy, knihovny apod. <ref name="Pardubice"/>
+
'''Lokální sítě - LAN''' (Local Area Network) jsou pak sítě firem, škol a poskytovatelů. <ref name="COPTEL"/>
 +
<ref name="LAN">Local Area Network. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Local_Area_Network</ref>
 +
LAN označuje počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (např. domácnosti, malé firmy). Přenosové rychlosti jsou vysoké, řádově Gb/s. Nejrozšířenějšími technologiemi v dnešních LAN sítích jsou Ethernet a Wi-Fi (nebo také WLAN).<ref name="LAN"/>
  
 
==IP adresa a  doménová adresa==
 
==IP adresa a  doménová adresa==
Řádek 20: Řádek 23:
 
===IP adresa===
 
===IP adresa===
  
−
Aby [[Počítač|počítače]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]] mohly v rámci sítě [[Internet|internet]] vzájemně komunikovat, musí existovat mechanismus jednoznačné identifikace cílového [[Počítač|počítače]] nebo počítačové sítě. Tento účel plní '''adresa IP''', označovaná také jako "číselná adresa". [[IP adresa|Adresa IP]] je celosvětově jednoznačná. Má čtyři číselné složky, které navíc obsahují informaci o umístění v rámci [[Počítačová síť|počítačových sítí]], např. 194.108.11.5. [[IP adresa|Adresa IP]] může být '''statická''' (trvale přiřazená jednomu počítači) nebo '''dynamická''' (např. [[Počítač|počítač]] připojený k Internetu komutovanou linkou ji získá dočasně na dobu připojení. <ref name="Pardubice"/><br/>
+
Aby [[Počítač|počítače]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]] mohly v rámci sítě [[Internet|internet]] vzájemně komunikovat, musí existovat mechanismus jednoznačné identifikace cílového [[Počítač|počítače]] nebo počítačové sítě. Tento účel plní '''adresa IP''', označovaná také jako "číselná adresa". [[IP adresa|Adresa IP]] je celosvětově jednoznačná. Má čtyři číselné složky, které navíc obsahují informaci o umístění v rámci [[Počítačová síť|počítačových sítí]], např. 194.108.11.5. <br/>
 +
[[IP adresa|Adresa IP]] může být '''statická''' (trvale přiřazená jednomu počítači) nebo '''dynamická''' (např. [[Počítač|počítač]] připojený k Internetu komutovanou linkou ji získá dočasně na dobu připojení. <ref name="Pardubice"/><br/><br/>
 +
V současné době je nejrozšířenějsí '''IPv4''', která používá 32bitové IP adresy, které jsou zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Adresa IPv4 se dělí na tři základní části: ''číslo sítě, číslo podsítě a číslo síťového rozhraní''. Tyto tři části umožňují, aby bylo snadné určit umístění IP adresy na světě. Jedná se o obdobu poštovní adresy (stát, ulice, jméno adresáta). Hranici mezi adresou síťového rozhraní a počítače určuje maska sítě, která v binárním tvaru obsahuje jedničky tam, kde se v adrese nachází číslo sítě a podsítě, a nuly tam, kde je číslo sířového rozhraní (počítače). <ref name="IP"/><br/><br/>
 +
Z důvodu nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem '''IPv6''', který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1. <ref name="IP">IP adresa. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa</ref>
  
 
===Doménová adresa===
 
===Doménová adresa===
  
−
[[IP adresa|Adresy IP]] nejsou z hlediska používání uživateli příliš vhodné, jejich zapamatovatelnost je totiž poměrně nízká. Proto mají některé [[Počítač|počítače]] (zejména servery a směrovače) přiřazenou i '''doménovou adresu''' (jmenná adresa, jméno počítače), která je dobře zapamatovatelná a navíc poměrně dobře vypovídá o zařazení [[Počítač|počítače]] do sítě. <ref name="Pardubice"/><br/>
+
[[IP adresa|Adresy IP]] nejsou z hlediska používání uživateli příliš vhodné, jejich zapamatovatelnost je totiž poměrně nízká. Proto mají některé [[Počítač|počítače]] (zejména servery a směrovače) přiřazenou i '''doménovou adresu''' (jmenná adresa, jméno počítače), která je dobře zapamatovatelná a navíc poměrně dobře vypovídá o zařazení [[Počítač|počítače]] do sítě. <ref name="Pardubice"/><br/><br/>
−
Systém domén je hierarchický: '''vrcholová doména''' (top level domain) '''odpovídá umístění v rámci země''' (Česká republika - .cz, Slovensko - .sk, Německo - .de). V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér (komerční - .com, vzdělávací - .edu, vládní - .gov, armádní - .mil atd.), '''doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu''' (Univerzice Parubice - upce, Univerzita Karlova - cuni). [[Počítač|počítač]] se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice. Převod doménové adresy na adresu IP zajištuje '''systém DNS'''  (Domain Name System).<ref name="Pardubice"/>
+
Systém domén je hierarchický:<br/>
 +
'''Vrcholová doména''' (top level domain) '''odpovídá umístění v rámci země''' (Česká republika - .cz, Slovensko - .sk, Německo - .de). V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér (komerční - .com, vzdělávací - .edu, vládní - .gov, armádní - .mil atd.).<br/>
 +
'''Doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu''' (Univerzice Parubice - upce, Univerzita Karlova - cuni). [[Počítač|počítač]] se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice.<br/>
 +
Převod doménové adresy na adresu IP zajištuje '''systém DNS'''  (Domain Name System).<ref name="Pardubice"/><br/>
 +
<br/>
 +
'''Doménové jméno''' se skládá z několika částí oddělených tečkami. Na jeho konci se nacházejí domény nejobecnější, směrem doleva se postupně konkretizuje.<br/>
 +
Část nejvíce vpravo je doména nejvyšší úrovně, např. ''wikipedia.org'' má TLD ''org''.<br/>
 +
Jednotlivé částí (subdomény) mohou mít až 63 znaků a skládat se mohou až do celkové délky doménového jména 255 znaků. Doména může mít až 127 úrovní. Bohužel některé implementace jsou omezeny více.<ref name="DNS">Domain Name System. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System</ref>
  
 
==Pakety a protokol TCP/IP==
 
==Pakety a protokol TCP/IP==
Řádek 33: Řádek 46:
 
===Pakety===
 
===Pakety===
  
−
Informace přenášené v internetu (zprávy) jsou "rozkouskovány" na tzv. '''pakety''', které mají informace o tom, jak za sebou následují, kdo je příjemcem a odesílatelem. Pakety jedné zprávy se mohou k příjemci dostat různými cestami a pak se opět spojí. Cestu mezi dvěma komunikujícími počítači určují tzv. '''routery''' (směrovače). Jsou to specializované počítače, které zajišťují, že se informace dostanou na správné místo a nedojde tak k "zahlcení" ostatních uživatelů obrovským množstvím dat.<ref name="COPTEL"/><br/>
+
Informace přenášené v internetu (zprávy) jsou "rozkouskovány" na tzv. '''pakety''', které mají informace o tom, jak za sebou následují, kdo je příjemcem a odesílatelem. Pakety jedné zprávy se mohou k příjemci dostat různými cestami a pak se opět spojí. Cestu mezi dvěma komunikujícími počítači určují tzv. '''routery''' (směrovače). Jsou to specializované počítače, které zajišťují, že se informace dostanou na správné místo a nedojde tak k "zahlcení" ostatních uživatelů obrovským množstvím [[Data|dat]].<ref name="COPTEL"/><br/>
 
<br/>
 
<br/>
 +
Paket se skládá z řídících [[Data|dat]] ([[Metadata|metadat]]) a z uživatelských [[Data|dat]]. Řídící data poskytují síti potřebná data k doručení paketu, například adresu zdroje a cíle, kódy pro detekci chyb - kontrolní součty a informace o pořadí. Obvykle se řídící data nalézají v hlavičkách paketů a na jejich konci, přičemž uživatelská data jsou mezi nimi. Dobrý způsob jak pochopit paket je představit si ho jako dopis: hlavička je jako obálka a oblast [[Data|dat]] je cokoliv, co se dá dovnitř obálky. Rozdíl je však v tom, že některé sítě mohou rozdělit větší pakety na menší, pokud je to nutné (menší části zůstávají ve formátu paketů). <ref name="Paket">Paket. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paket</ref>
  
 
===TCP/IP===
 
===TCP/IP===
−
 
+
Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. Komunikační protokol je množina pravidel, která určují syntaxi a význam jednotlivých zpráv při komunikaci.
−
Činnost Internetu je založena na sadě protokolů TCP/IP. Protokol je soubor pravidel, kterými se přenos Řídí.<br/>
+
<ref name="TCP">TCP/IP. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP</ref><br/>
−
'''TCP''' - definuje datové toky, potvrzení příjmu dat, zajišťuje opakování vysílání ztracených nebo poškozených dat<br/>
+
'''TCP''' (Transmission Control Protocol = primární přenosový protokol) - definuje datové toky, potvrzení příjmu [[Data|dat]], zajišťuje opakování vysílání ztracených nebo poškozených [[Data|dat]]. <ref name="COPTEL"/><ref name="TCP"/><br/>
−
'''IP''' - definuje základní jednotu přenosu (paket) a požadovaný formát veškerých dat přenášených v síti.<ref name="COPTEL"/><br/>
+
'''IP''' (Internet Protocol = protokol síťové vrstvy) - definuje základní jednotu přenosu (paket) a požadovaný formát veškerých [[Data|dat]] přenášených v síti.<ref name="COPTEL"/><ref name="TCP"/>
−
<br/>
 
  
 
===WAP===
 
===WAP===
  
−
'''WAP'''(wireless application protocol) je protokol při přístupu z mobilního telefonu. Zajišťuje pouze některé služby.<ref name="COPTEL"/><br/>
+
'''WAP'''(Wireless Application Protocol) je sada protokolů vyvinutých organizací Wap Forum v roce 1998, jejímž cílem bylo umožnit jednodušším mobilním telefonům a obdobným zařízením přístup k Internetu. WAP zajišťuje pouze některé služby. Zatímco vyspělejší zařízení (počítače, tablety a většina moderních mobilních telefonů) mohou používat přímo internetové protokoly (případně rozšířené o vlastnosti, které přinášejí větši spolehlivost, bezpečnost a autenticitu), byl WAP vytvořen, aby mohl fungovat na zařízeních s podstatně horšími parametry (malá paměř, slabý procesor, malé rozlišení obrazovky, pouze číselná klávesnice). V roce 2002 přešel vývoj WAP pod organizaci Open Mobile Alliance (OMA).
−
<br/>
+
<ref name="COPTEL"/>
 +
<ref name="WAP">Wireless Application Protocol. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol</ref><br/>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 58: Řádek 72:
 
* Architektura internetu. In: Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf
 
* Architektura internetu. In: Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf
 
* Princip a architektura internetu. In: COPTEL: Internetový portál [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=38660&revision=-1&instance=1
 
* Princip a architektura internetu. In: COPTEL: Internetový portál [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=38660&revision=-1&instance=1
−
*  
+
* Local Area Network. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Local_Area_Network
 +
* IP adresa. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa
 +
* Domain Name System. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System
 +
* Paket. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paket
 +
* TCP/IP. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP
 +
* Wireless Application Protocol. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
  
−
* http://www.earchiv.cz/i_bajecnysvet.php3
+
* [http://www.earchiv.cz/i_bajecnysvet.php3 Báječný svět počítačových sítí]
−
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Architektura_s%C3%ADt%C4%9B_Internet
+
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Architektura_s%C3%ADt%C4%9B_Internet Wikipedie - Kategorie:Architektura sítě Internet]
−
* https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Internet_architecture
+
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Internet_architecture Wikipadia - Category:Internet architecture]
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
  
−
[[Internet]], [[World Wide Web]], [[Počítačová síť]], [[Počítačová síť - internet]], [[IP adresa]]
+
* [[Internet]]
 +
* [[World Wide Web]]
 +
* [[Počítačová síť]]
 +
* [[Počítačová síť - internet]]
 +
* [[IP adresa]]
 +
* [[Data]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
Řádek 75: Řádek 99:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 28. 9. 2020, 16:56

Architektura internetu představuje strukturu internetu, vzájemně přepojené počítače a počítačové sítě po celém světě. [1]

Páteřní sítě, dílčí a lokální sítě

Páteřní sítě

Kostru sítě internet tvoří páteřní sítě (backbone). Jde o vysokorychlostní sítě zabezpečující hlavně transport dat. Rozhraní mezi páteřními sítěmi a sítěmi k nim připojenými tvoří propojovací body - NAP (Network Access Point). V těchto bodech se datový provoz rozděluje mezi jednotlivé páteřní sítě tak, aby se všechna data dostala ke svému cíli. Propojovací body slouží také k připojování dílčích sítí poskytovatelů připojení k páteřním sítím. [2]

Národní a regionální sítě

Národní a regionální sítě, teda dílčí sítě poskytovatelů připojení, jsou připojeny na páteřní sítě a jsou svými vlastníky provozovány na komerčním základě.[2][1] Vlastník sítě za úplatu poskytuje zákazníkům své služby - připojení k síti a jejím prostřednictvím i k ostatním dílčím sítím, které dohromady tvoří internet, zejména ke všem uzlům sítě internetu, ke službám, zdrojům, nabídkám atd. poskytovaných těmito uzly. Vlastník (provozovatel) dílčí sítě nabízející svým zákazníkům přístup ke své síty a tím i přístup k celému Internetu bývá označován jako poskytovatel přístupu - ISP (Internet Service Provider)[2] nebo také jako IAP (Internet Access Provider)[1]. Například sdružení CESNET (www.cesnet.cz) provozuje akademickou síť CESNET2 (národní vysokorychlostní počítačová síť určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání). Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky okruhy s vysokými rychlostmi přenosu dat. Uživateli jsou vysoké školy, Akademie věd ČR, výzkumné ústavy, střední školy, nemocnice, úŘady státní správy, knihovny apod. [2]

Lokální sítě

Lokální sítě - LAN (Local Area Network) jsou pak sítě firem, škol a poskytovatelů. [1] [3] LAN označuje počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (např. domácnosti, malé firmy). Přenosové rychlosti jsou vysoké, řádově Gb/s. Nejrozšířenějšími technologiemi v dnešních LAN sítích jsou Ethernet a Wi-Fi (nebo také WLAN).[3]

IP adresa a doménová adresa

IP adresa

Aby počítače a počítačové sítě mohly v rámci sítě internet vzájemně komunikovat, musí existovat mechanismus jednoznačné identifikace cílového počítače nebo počítačové sítě. Tento účel plní adresa IP, označovaná také jako "číselná adresa". Adresa IP je celosvětově jednoznačná. Má čtyři číselné složky, které navíc obsahují informaci o umístění v rámci počítačových sítí, např. 194.108.11.5.
Adresa IP může být statická (trvale přiřazená jednomu počítači) nebo dynamická (např. počítač připojený k Internetu komutovanou linkou ji získá dočasně na dobu připojení. [2]

V současné době je nejrozšířenějsí IPv4, která používá 32bitové IP adresy, které jsou zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Adresa IPv4 se dělí na tři základní části: číslo sítě, číslo podsítě a číslo síťového rozhraní. Tyto tři části umožňují, aby bylo snadné určit umístění IP adresy na světě. Jedná se o obdobu poštovní adresy (stát, ulice, jméno adresáta). Hranici mezi adresou síťového rozhraní a počítače určuje maska sítě, která v binárním tvaru obsahuje jedničky tam, kde se v adrese nachází číslo sítě a podsítě, a nuly tam, kde je číslo sířového rozhraní (počítače). [4]

Z důvodu nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1. [4]

Doménová adresa

Adresy IP nejsou z hlediska používání uživateli příliš vhodné, jejich zapamatovatelnost je totiž poměrně nízká. Proto mají některé počítače (zejména servery a směrovače) přiřazenou i doménovou adresu (jmenná adresa, jméno počítače), která je dobře zapamatovatelná a navíc poměrně dobře vypovídá o zařazení počítače do sítě. [2]

Systém domén je hierarchický:
Vrcholová doména (top level domain) odpovídá umístění v rámci země (Česká republika - .cz, Slovensko - .sk, Německo - .de). V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér (komerční - .com, vzdělávací - .edu, vládní - .gov, armádní - .mil atd.).
Doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu (Univerzice Parubice - upce, Univerzita Karlova - cuni). počítač se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice.
Převod doménové adresy na adresu IP zajištuje systém DNS (Domain Name System).[2]

Doménové jméno se skládá z několika částí oddělených tečkami. Na jeho konci se nacházejí domény nejobecnější, směrem doleva se postupně konkretizuje.
Část nejvíce vpravo je doména nejvyšší úrovně, např. wikipedia.org má TLD org.
Jednotlivé částí (subdomény) mohou mít až 63 znaků a skládat se mohou až do celkové délky doménového jména 255 znaků. Doména může mít až 127 úrovní. Bohužel některé implementace jsou omezeny více.[5]

Pakety a protokol TCP/IP

Mapa internetu. Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP.

Pakety

Informace přenášené v internetu (zprávy) jsou "rozkouskovány" na tzv. pakety, které mají informace o tom, jak za sebou následují, kdo je příjemcem a odesílatelem. Pakety jedné zprávy se mohou k příjemci dostat různými cestami a pak se opět spojí. Cestu mezi dvěma komunikujícími počítači určují tzv. routery (směrovače). Jsou to specializované počítače, které zajišťují, že se informace dostanou na správné místo a nedojde tak k "zahlcení" ostatních uživatelů obrovským množstvím dat.[1]

Paket se skládá z řídících dat (metadat) a z uživatelských dat. Řídící data poskytují síti potřebná data k doručení paketu, například adresu zdroje a cíle, kódy pro detekci chyb - kontrolní součty a informace o pořadí. Obvykle se řídící data nalézají v hlavičkách paketů a na jejich konci, přičemž uživatelská data jsou mezi nimi. Dobrý způsob jak pochopit paket je představit si ho jako dopis: hlavička je jako obálka a oblast dat je cokoliv, co se dá dovnitř obálky. Rozdíl je však v tom, že některé sítě mohou rozdělit větší pakety na menší, pokud je to nutné (menší části zůstávají ve formátu paketů). [6]

TCP/IP

Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. Komunikační protokol je množina pravidel, která určují syntaxi a význam jednotlivých zpráv při komunikaci. [7]
TCP (Transmission Control Protocol = primární přenosový protokol) - definuje datové toky, potvrzení příjmu dat, zajišťuje opakování vysílání ztracených nebo poškozených dat. [1][7]
IP (Internet Protocol = protokol síťové vrstvy) - definuje základní jednotu přenosu (paket) a požadovaný formát veškerých dat přenášených v síti.[1][7]

WAP

WAP(Wireless Application Protocol) je sada protokolů vyvinutých organizací Wap Forum v roce 1998, jejímž cílem bylo umožnit jednodušším mobilním telefonům a obdobným zařízením přístup k Internetu. WAP zajišťuje pouze některé služby. Zatímco vyspělejší zařízení (počítače, tablety a většina moderních mobilních telefonů) mohou používat přímo internetové protokoly (případně rozšířené o vlastnosti, které přinášejí větši spolehlivost, bezpečnost a autenticitu), byl WAP vytvořen, aby mohl fungovat na zařízeních s podstatně horšími parametry (malá paměř, slabý procesor, malé rozlišení obrazovky, pouze číselná klávesnice). V roce 2002 přešel vývoj WAP pod organizaci Open Mobile Alliance (OMA). [1] [8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Princip a architektura internetu. In: COPTEL: Internetový portál [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/reposit.php?action=0&id=38660&revision=-1&instance=1
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 Architektura internetu. In: Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf
  3. ↑ 3,0 3,1 Local Area Network. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Local_Area_Network
  4. ↑ 4,0 4,1 IP adresa. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa
  5. ↑ Domain Name System. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System
  6. ↑ Paket. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paket
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 TCP/IP. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP
  8. ↑ Wireless Application Protocol. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

páteřní sítě, NAP, dílčí sítě, ISP, IP adresa, DNS, TCP/IP, WAP

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_architekturu_sítě_Internet._Popište,_jaké_zdroje_na_této_síti_jsou_a_jak_jsou_adresovány._Popište,_co_se_stane_mezi_tím,_když_ve_svém_webovém_prohlížeči_zadáte_adresu_webové_stránky,_a_zobrazením_obsahu_této_stránky.&oldid=61843“