Hromadné sdělovací prostředky: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Definice ==
+
 
−
Hromadné sdělovací prostředky nebo též '''masmédia''' mají původ v latinském slově „médium“ neboli prostředek. Jsou to „''komunikační prostředky schopné předávat [[Informace|informace]] širokým skupinám obyvatelstva.''“ (Musil, 2005, s. 3) Poněkud stručněji jsou definovány jako „''množina médií (nosičů informací) užívaných v procesech masové komunikace''“. (Čermáková-Vlčková, 2009, s. 11)
+
'''Hromadné sdělovací prostředky''' nebo též '''masmédia''' mají původ v latinském slově „médium“ neboli prostředek. Jsou to „''komunikační prostředky schopné předávat [[Informace|informace]] širokým skupinám obyvatelstva.''“<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.3 </ref> Poněkud stručněji jsou definovány jako „''množina médií (nosičů informací) užívaných v procesech masové [[komunikace]]''“.<ref>ČERMÁKOVÁ-VLČKOVÁ, Adéla a Vladimír SMEJKAL. ''Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích''. Praha: Linde, 2009, 146 s. ISBN 978-80-7201-744-7, s.11</ref>
  
 
== Rozdělení ==
 
== Rozdělení ==
−
Základními masmédii jsou dnes [[Tisk|tisk]], [[Rozhlas|rozhlas]], [[Televizní vysílání|televizní vysílání]] a [[Internet|internet]]. Všeobecně jsou však hromadnými sdělovacími prostředky „''veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů, stejně tak jako všechny vysokonákladové tiskoviny.''“ (Musil, 2005, s. 3) Všechna média se dělí podle několika hledisek:
+
Základními masmédii jsou dnes [[Tisk|tisk]], [[Rozhlas|rozhlas]], [[Televizní vysílání|televizní vysílání]] a [[Internet|internet]]. Všeobecně jsou však hromadnými sdělovacími prostředky „''veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů, stejně tak jako všechny vysokonákladové tiskoviny.''“<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.3</ref> Všechna média se dělí podle několika hledisek:
  
 
* Z hlediska územního celku
 
* Z hlediska územního celku
Řádek 16: Řádek 16:
  
 
=== Tisk ===
 
=== Tisk ===
−
Je '''nejstarším a nejlevnějším''' masmédiem. Výhodou je '''vysoký výběr''' publikovaných [[Periodika|periodik]]. Nevýhodami jsou například nemožnost zprostředkování přímého zvukového nebo sluchového vjemu. Tisk dělíme na periodický a neperiodický. (Musil, 2005, s. 27 - 29)
+
Je '''nejstarším a nejlevnějším''' masmédiem. Výhodou je '''vysoký výběr''' publikovaných [[Periodika|periodik]]. Nevýhodami jsou například nemožnost zprostředkování přímého zvukového nebo sluchového vjemu. Tisk dělíme na periodický a neperiodický.<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.27-29</ref>
  
 
=== Rozhlas ===  
 
=== Rozhlas ===  
−
Rozhlas je prakticky '''nejpřístupnějším''' médiem, neboť ho můžeme poslouchat doma, v práci, ale i v autě. Informace jím zprostředkované jsou kratší a určené širším okruhům posluchačů. Výhodou je pohotové zprostředkování informací posluchačům. Další výhodou je '''možnost okamžité zpětné vazby''' posluchačů například telefonicky do studia. Nevýhodou rozhlasu je, že posluchač může informaci přeslechnout nebo zapomenout bez možnosti zpětného ověření. (Musil, 2005, s. 29 - 31)
+
Rozhlas je prakticky '''nejpřístupnějším''' médiem, neboť ho můžeme poslouchat doma, v práci, ale i v autě. Informace jím zprostředkované jsou kratší a určené širším okruhům posluchačů. Výhodou je pohotové zprostředkování informací posluchačům. Další výhodou je '''možnost okamžité zpětné vazby''' posluchačů například telefonicky do studia. Nevýhodou rozhlasu je, že posluchač může informaci přeslechnout nebo zapomenout bez možnosti zpětného ověření.<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.29-31</ref>
  
 
=== Televize ===  
 
=== Televize ===  
−
Televize je '''nejrozšířenějším a nejvlivnějším médiem'''. Cílí na všechny druhy posluchačů kvůli širokému rejstříku nabízených pořadů. Nespornou výhodou je okamžité zprostředkování informací přímo z míst dění, a to sluchem i zrakem. Nevýhodami jsou vysoké náklady, zahlcení spektra přemírou kanálů a časté nabízení reklamy. (Musil, 2005, s. 31 - 32)
+
Televize je '''nejrozšířenějším a nejvlivnějším médiem'''. Cílí na všechny druhy posluchačů kvůli širokému rejstříku nabízených pořadů. Nespornou výhodou je okamžité zprostředkování informací přímo z míst dění, a to sluchem i zrakem. Nevýhodami jsou vysoké náklady, zahlcení spektra přemírou kanálů a časté nabízení reklamy.<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.31-32</ref>
  
 
=== Internet ===
 
=== Internet ===
−
Internet je stejně jako televize '''celosvětový''', ovšem v mnoha částech světa stále velice '''obtížně dostupný'''. Cílí na všechny skupiny obyvatel. Výhodou je možnost zpětného dohledání informací. Nevýhodou je zveřejňování zavádějících informací, přemíra informací, zmenšující šance nalézt námi požadovanou informaci a jeho nedostupnost. (Musil, 2005, s. 33 - 34)
+
Internet je stejně jako televize '''celosvětový''', ovšem v mnoha částech světa stále velice '''obtížně dostupný'''. Cílí na všechny skupiny obyvatel. Výhodou je možnost zpětného dohledání informací. Nevýhodou je zveřejňování zavádějících informací, přemíra informací, zmenšující šance nalézt námi požadovanou informaci a jeho nedostupnost.<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.33-34</ref>
  
 
== Priority médii ==
 
== Priority médii ==
−
Priority médií se liší podle toho, jedná li se o média veřejnoprávní nebo soukromá. [[Komerční média]] se zaměřují hlavně na vysokou úroveň sledovanosti, poslechu a prodeje, čímž dosahují vyšších zisků. Prioritou [[Veřejnoprávní média|médií veřejnoprávních]] by mělo být přinášení takových informací, které jsou pro diváka co nejprospěšnější, a to i za cenu nižší sledovanosti. (Musil, 2005, s. 4-5)
+
Priority médií se liší podle toho, jedná-li se o média veřejnoprávní nebo soukromá. [[Komerční média]] se zaměřují hlavně na vysokou úroveň sledovanosti, poslechu a prodeje, čímž dosahují vyšších zisků. Prioritou [[Veřejnoprávní média|médií veřejnoprávních]] by mělo být přinášení takových informací, které jsou pro diváka co nejprospěšnější, a to i za cenu nižší sledovanosti.<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.4-5</ref>
  
 
== Média a společnost ==
 
== Média a společnost ==
−
Účelem masmédií je kromě poskytování informací dlouhodobé ovlivňování mas lidí, ať už z hlediska '''morálního, sociálního, ekonomického nebo kulturního'''. Hlavním směrodatným faktorem je takzvané [[Veřejné mínění|veřejné mínění]]. Pomocí svého vlivu mohou média: (Musil, 2005, s. 9)
+
Účelem masmédií je kromě poskytování informací dlouhodobé ovlivňování mas lidí, ať už z hlediska '''morálního, sociálního, ekonomického nebo kulturního'''. Hlavním směrodatným faktorem je takzvané [[Veřejné mínění|veřejné mínění]]. Pomocí svého vlivu mohou média:<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.9</ref>
−
* Odhalovat korupci
+
* odhalovat korupci,
−
* Sloužit jako "hlídající pes" svobody projevu
+
* sloužit jako "hlídající pes" svobody projevu.
 
Média kromě utváření společnosti mají také další funkce např:
 
Média kromě utváření společnosti mají také další funkce např:
−
* „''Podněcování představivosti
+
* „''podněcování představivosti'',
−
* Posilování dominantních hodnot a norem''“ (Musil, 2005, s. 7)
+
* ''posilování dominantních hodnot a norem''.“<ref>MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.7</ref>
 
Média také slouží jako prostředky pro vytváření [[Public relations|public relations]] a [[Media relations|media relations]]. Všechna média se rovněž musí potýkat s vyšší či menší mírou [[Cenzura|cenzury]].
 
Média také slouží jako prostředky pro vytváření [[Public relations|public relations]] a [[Media relations|media relations]]. Všechna média se rovněž musí potýkat s vyšší či menší mírou [[Cenzura|cenzury]].
  
Řádek 49: Řádek 49:
 
* [http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-se-ridime/stavajici-pravni-predpisy/pdf/348-2005.pdf Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích]
 
* [http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-se-ridime/stavajici-pravni-predpisy/pdf/348-2005.pdf Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích]
  
−
== Zdroje ==
+
== Odkazy ==
−
# MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9.
+
 
−
# TRAMPOTA, Tomáš (ed.) ''Česká média a Evropská unie: 20 let smazávání hranic: soubor vědeckých statí''. 1. vyd. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2009. ISBN 978-80-86855-50-9.
+
=== Reference ===
−
# ČERMÁKOVÁ-VLČKOVÁ, Adéla a Vladimír SMEJKAL. ''Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích''. Praha: Linde, 2009, 146 s. ISBN 978-80-7201-744-7.
+
<references />
−
# JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. ''Média a společnost''. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-807-3672-874.
+
 
−
# Zákony. ''Česká televize'' [online]. 1996-2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakony/
+
=== Použitá literatura ===
 +
* ČERMÁKOVÁ-VLČKOVÁ, Adéla a Vladimír SMEJKAL. ''Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích''. Praha: Linde, 2009, 146 s. ISBN 978-80-7201-744-7, s.11
 +
* JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. ''Média a společnost''. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-807-3672-874.
 +
* MUSIL, Martin. ''Masmédia a publicita''. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9
 +
* TRAMPOTA, Tomáš (ed.) ''Česká média a Evropská unie: 20 let smazávání hranic: soubor vědeckých statí''. 1. vyd. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2009. ISBN 978-80-86855-50-9.
 +
* Česká republika. Zákon č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2000, částka 17. 2000.
 +
* Česká republika. Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: Sbírka zákonů. 1995.
 +
* Česká republika.Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) In: Sbírka zákonů. 07.04.2000, částka 36. 2000.
 +
* Česká republika.Zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů In: Sbírka zákonů. 2001.
 +
* Česká republika.Zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů In: Sbírka zákonů. 2005.
 +
* Česká republika.Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi In: Sbírka zákonů.1991.
 +
* Zákony. ''Česká televize'' [online]. 1996-2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakony/
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
masmédia, komunikace, informace
 +
 
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]
 +
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis‎]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 18. 5. 2017, 15:25

Hromadné sdělovací prostředky nebo též masmédia mají původ v latinském slově „médium“ neboli prostředek. Jsou to „komunikační prostředky schopné předávat informace širokým skupinám obyvatelstva.“[1] Poněkud stručněji jsou definovány jako „množina médií (nosičů informací) užívaných v procesech masové komunikace“.[2]

Rozdělení

Základními masmédii jsou dnes tisk, rozhlas, televizní vysílání a internet. Všeobecně jsou však hromadnými sdělovacími prostředky „veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů, stejně tak jako všechny vysokonákladové tiskoviny.“[3] Všechna média se dělí podle několika hledisek:

  • Z hlediska územního celku
  • celoplošná
  • regionální
  • Z hlediska majitele
  • veřejnoprávní
  • komerční
  • Z hlediska zavedení
  • tradiční
  • nová

Tisk

Je nejstarším a nejlevnějším masmédiem. Výhodou je vysoký výběr publikovaných periodik. Nevýhodami jsou například nemožnost zprostředkování přímého zvukového nebo sluchového vjemu. Tisk dělíme na periodický a neperiodický.[4]

Rozhlas

Rozhlas je prakticky nejpřístupnějším médiem, neboť ho můžeme poslouchat doma, v práci, ale i v autě. Informace jím zprostředkované jsou kratší a určené širším okruhům posluchačů. Výhodou je pohotové zprostředkování informací posluchačům. Další výhodou je možnost okamžité zpětné vazby posluchačů například telefonicky do studia. Nevýhodou rozhlasu je, že posluchač může informaci přeslechnout nebo zapomenout bez možnosti zpětného ověření.[5]

Televize

Televize je nejrozšířenějším a nejvlivnějším médiem. Cílí na všechny druhy posluchačů kvůli širokému rejstříku nabízených pořadů. Nespornou výhodou je okamžité zprostředkování informací přímo z míst dění, a to sluchem i zrakem. Nevýhodami jsou vysoké náklady, zahlcení spektra přemírou kanálů a časté nabízení reklamy.[6]

Internet

Internet je stejně jako televize celosvětový, ovšem v mnoha částech světa stále velice obtížně dostupný. Cílí na všechny skupiny obyvatel. Výhodou je možnost zpětného dohledání informací. Nevýhodou je zveřejňování zavádějících informací, přemíra informací, zmenšující šance nalézt námi požadovanou informaci a jeho nedostupnost.[7]

Priority médii

Priority médií se liší podle toho, jedná-li se o média veřejnoprávní nebo soukromá. Komerční média se zaměřují hlavně na vysokou úroveň sledovanosti, poslechu a prodeje, čímž dosahují vyšších zisků. Prioritou médií veřejnoprávních by mělo být přinášení takových informací, které jsou pro diváka co nejprospěšnější, a to i za cenu nižší sledovanosti.[8]

Média a společnost

Účelem masmédií je kromě poskytování informací dlouhodobé ovlivňování mas lidí, ať už z hlediska morálního, sociálního, ekonomického nebo kulturního. Hlavním směrodatným faktorem je takzvané veřejné mínění. Pomocí svého vlivu mohou média:[9]

  • odhalovat korupci,
  • sloužit jako "hlídající pes" svobody projevu.

Média kromě utváření společnosti mají také další funkce např:

  • „podněcování představivosti,
  • posilování dominantních hodnot a norem.“[10]

Média také slouží jako prostředky pro vytváření public relations a media relations. Všechna média se rovněž musí potýkat s vyšší či menší mírou cenzury.

Legislativa

Média mají několik zákonů vztahujících se přímo k jejich zřízení a činnosti. Jejich činnost zároveň regulují zákony přesahující do jiných odvětví lidské činnosti, jako např. autorský zákon.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.3
  2. ↑ ČERMÁKOVÁ-VLČKOVÁ, Adéla a Vladimír SMEJKAL. Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha: Linde, 2009, 146 s. ISBN 978-80-7201-744-7, s.11
  3. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.3
  4. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.27-29
  5. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.29-31
  6. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.31-32
  7. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.33-34
  8. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.4-5
  9. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.9
  10. ↑ MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9, s.7

Použitá literatura

  • ČERMÁKOVÁ-VLČKOVÁ, Adéla a Vladimír SMEJKAL. Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha: Linde, 2009, 146 s. ISBN 978-80-7201-744-7, s.11
  • JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-807-3672-874.
  • MUSIL, Martin. Masmédia a publicita. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 73 s. ISBN 80-245-0872-9
  • TRAMPOTA, Tomáš (ed.) Česká média a Evropská unie: 20 let smazávání hranic: soubor vědeckých statí. 1. vyd. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2009. ISBN 978-80-86855-50-9.
  • Česká republika. Zákon č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2000, částka 17. 2000.
  • Česká republika. Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: Sbírka zákonů. 1995.
  • Česká republika.Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) In: Sbírka zákonů. 07.04.2000, částka 36. 2000.
  • Česká republika.Zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů In: Sbírka zákonů. 2001.
  • Česká republika.Zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů In: Sbírka zákonů. 2005.
  • Česká republika.Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi In: Sbírka zákonů.1991.
  • Zákony. Česká televize [online]. 1996-2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakony/

Klíčová slova

masmédia, komunikace, informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hromadné_sdělovací_prostředky&oldid=48827“