34. Modelování a simulátory; Výcvik a trenažéry: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Simulací''' v oblasti psychologie práce a organizace rozumíme vývoj a užití modelových zařízení, která napodobují svou funkcí skutečná a…“)
 
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Simulací''' v oblasti psychologie práce a organizace rozumíme vývoj a užití modelových zařízení, která napodobují svou funkcí skutečná a mohou být užita nejen k rozvoji dovedností zaměstnance / operátora (např. obsluhy stroje, zařízení či mechanismu potřebného k výkonu práce), ale i k diagnostice jeho způsobilosti a k výzkumu i vývoji technických systémů a postupů při řízení organizace. (Štikar, Rymeš). Tato modelová zařízení označujeme jako '''simulátory'''.  
 
'''Simulací''' v oblasti psychologie práce a organizace rozumíme vývoj a užití modelových zařízení, která napodobují svou funkcí skutečná a mohou být užita nejen k rozvoji dovedností zaměstnance / operátora (např. obsluhy stroje, zařízení či mechanismu potřebného k výkonu práce), ale i k diagnostice jeho způsobilosti a k výzkumu i vývoji technických systémů a postupů při řízení organizace. (Štikar, Rymeš). Tato modelová zařízení označujeme jako '''simulátory'''.  
  
−
* Představit si můžeme například simulátor kokpitu dopravného letadla. Operátor (pilot) se učí orientaci ve specifickém prostředí a ovládání systému. Hodnotitel může pozorovat a zaznamenávat pilotovi reakce, může jej také vystavit stresové situaci. Výsledná data mohou být využita pro formulaci hypotézy o vhodnosti / nevhodnosti systému s možností návrhu jeho vylepšení (jiné rozmístění ovládacích panelů, barevné značné atp.).  
+
*Představit si můžeme například simulátor kokpitu dopravného letadla. Operátor (pilot) se učí orientaci ve specifickém prostředí a ovládání systému. Hodnotitel může pozorovat a zaznamenávat pilotovi reakce, může jej také vystavit stresové situaci. Výsledná data mohou být využita pro formulaci hypotézy o vhodnosti / nevhodnosti systému s možností návrhu jeho vylepšení (jiné rozmístění ovládacích panelů, barevné značné atp.).
  
−
=== '''V inženýrské psychologii''' ===
+
==='''V inženýrské psychologii'''<ref name=":0">Hoskovec, J., Riegel, K., Rymeš, M., & Štikar, J. (2003). ''Psychologie ve světě práce''. Praha: Karolinum. </ref>===
 
V pracovním systému člověk – technické zařízení je experimentování velice obtížné, proto se využívá simulací. Hlavním vědeckým clem simulace je předběžné zkoumání systému, resp. jeho verifikace ve výjimečných (např. zátěžových) podmínkách. Simulace mohou být prováděny na matematických či fyzikálních modelech. '''Model''' je deskriptivním a prediktivním vodítkem. Poskytuje informace o zásadních relacích a funkcích určitého objektu / jevu, o jehož co nejvěrohodnější simulaci usilujeme.
 
V pracovním systému člověk – technické zařízení je experimentování velice obtížné, proto se využívá simulací. Hlavním vědeckým clem simulace je předběžné zkoumání systému, resp. jeho verifikace ve výjimečných (např. zátěžových) podmínkách. Simulace mohou být prováděny na matematických či fyzikálních modelech. '''Model''' je deskriptivním a prediktivním vodítkem. Poskytuje informace o zásadních relacích a funkcích určitého objektu / jevu, o jehož co nejvěrohodnější simulaci usilujeme.
  
−
* '''Věrohodnost''' (realismus) simulátoru je zásadním prvkem při jeho konstrukci. Důležitá přitom není jen maximální fyzikální, ale i psychologická podobnost se skutečným objektem / situací. Při konstrukci simulátoru vždy zvažujeme relaci „člověk – prostředí – systém“.  
+
*'''Věrohodnost''' (realismus) simulátoru je zásadním prvkem při jeho konstrukci. Důležitá přitom není jen maximální fyzikální, ale i psychologická podobnost se skutečným objektem / situací. Při konstrukci simulátoru vždy zvažujeme relaci „člověk – prostředí – systém“.
  
 
Výhodou simulátorů je bezpečnost jejich užití, možnost analýzy studovaného procesu (výběr preferovaných proměnných či jejich kombinací) a modelování nejrůznějších situací (rizikových, stresových, monotónních aj.).  
 
Výhodou simulátorů je bezpečnost jejich užití, možnost analýzy studovaného procesu (výběr preferovaných proměnných či jejich kombinací) a modelování nejrůznějších situací (rizikových, stresových, monotónních aj.).  
  
−
* Hlavními kroky pro simulační postup jsou:
+
*Hlavními kroky pro simulační postup jsou:
−
* Poznání a analýza zkoumaného objektu a formulace problému.  
+
*Poznání a analýza zkoumaného objektu a formulace problému.
−
* Definování simulovaného systému na objektu.
+
*Definování simulovaného systému na objektu.
−
* Navrhnutí simulujícího systému.
+
*Navrhnutí simulujícího systému.
−
* Realizace simulujícího systému.
+
*Realizace simulujícího systému.
−
* Případné korekce po zhodnocení výstupů z fungování simulujícího systému.  
+
*Případné korekce po zhodnocení výstupů z fungování simulujícího systému.
  
 
Simulátory mohou být:
 
Simulátory mohou být:
  
−
'''Diagnostické''': slouží k diagnostice specifických schopností operátora / zaměstnance. Základním rysem těchto simulátorů je tzv. prognostická platnost – stupeň vzájemného vztahu mezi ukazateli simulované činnosti a hodnocením, které charakterizuje úspěšnost zvládnutí činnosti nebo zjišťované schopnosti.  
+
*'''Diagnostické''': slouží k diagnostice specifických schopností operátora / zaměstnance. Základním rysem těchto simulátorů je tzv. prognostická platnost – stupeň vzájemného vztahu mezi ukazateli simulované činnosti a hodnocením, které charakterizuje úspěšnost zvládnutí činnosti nebo zjišťované schopnosti.
 +
*'''Výzkumné'''.
 +
*'''Výcvikové''': slouží pro přípravu operátora / zaměstnance k pracovní činnosti.
  
−
'''Výzkumné'''.
+
==='''Další simulace a trenažéry v pracovním prostředí'''===
 +
Se simulacemi rozmanitých situací se setkáváme v organizacích poměrně běžně. Uplatňují se při [[20. Výběr, přijímání a zařazování pracovníků z psychologického hlediska|výběrovém řízení]], [[19. Pracovní kariéra, její determinace a rozvoj.|kariérním postupu]] ('''Assessment centra'''), ale i při [[23. Rozvoj pracovníků a utváření lidských zdrojů. Kvalita pracovního života.|rozvoji zaměstnanců]] ('''Development centra'''). Lewis a Zibarras (2013) vyjmenovávají několik klasických typů simulátorů užívaných v pracovním prostředí:<ref>Lewis, R., & Zibarra, L. (2013). ''Work and Occupational Psychology: Integrating Theory and Practice''. London: Sage Publishing. </ref>
  
−
'''Výcvikové''': slouží pro přípravu operátora / zaměstnance k pracovní činnosti.
+
*'''„Školení ve vestibulu“''' (''Vestibule training''): úkol je simulován na reálném pracovním vybavení organizace v pro tyto účely speciálně vytvořeném tréninkovém prostoru.
 +
*'''Simulátor zařízení''' (''Equipment simulators''): zaměstnanec / operátor trénuje na věrohodné simulaci reálného zařízení (např. kokpit letadla).
 +
*'''Hraní rolí''' (''Role-playing''): Uchazeči / zaměstnanci jsou seznámeni se scénářem k určité situaci, která se následně přehrává. Může jít např. o situaci prodejce a naštvaného zákazníka. Cílem je věrohodná simulace dané situace, hodnotitel může pozorovat strategie zaměstnance, hodnotit jeho schopnost rozhodování, reakce apod.
 +
*'''„Cvičení v košíku“''' (''In-basket exercises''): Cvičení odvozená od těch, která jsou praktikována v rámci Assessment center. Zaměstnanec řeší modelové úlohy, které dostává prostřednictvím zprávy (např. e-mail), následně dostává zpětnou vazbu od hodnotitele.
 +
*'''Syndikátové hry''' (''Syndicate games''): týká se zejména zaměstnanců / aspirantů v manažerské oblasti. V těchto skupinových hrách je každému přirazena role ve vedení hypotetické organizace a set informací k řešení určitého problému.
 +
*'''Trénink behaviorálního modelování''' (''Behaviour Modelling Training)'': Zaměstnanci pozorují efektivní simulaci určité situace (včetně adekvátních mechanismů k jejímu zvládání, expertní nápovědy atd.), než se sami ujmou rolí. Trénink behaviorálního modelování je považovaný za vysoce efektivní, přičemž je důležitá i kvalitní zpětná vazba.<ref>Taylor, P.J., Russ-Eft, D.F., & Chan, D.W. (2005). A meta-analytic review of behavior modeling training. ''Journal of Applied Psychology'', ''90''(4), 692-709. </ref>
  
−
=== '''Další simulace a trenažéry v pracovním prostředí''' ===
+
==Externí nepublikované zdroje==
−
Se simulacemi rozmanitých situací se setkáváme v organizacích poměrně běžně. Uplatňují se při výběrovém řízení, kariérním postupu (Assessment centra), ale i při rozvoji zaměstnanců (Development centra). Lewis a Zibarras (2013) vyjmenovávají několik klasických typů simulátorů užívaných v pracovním prostředí:
+
Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací doc. PhDr. Milana Rymeše, CSc. v povinném předmětu "Psychologie práce a organizace" na KPS FF UK. Dále vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Bc. Ivany Fabianové v povinném předmětu "Metody psychologie práce a organizace" na KPS FF UK. 
  
−
* '''„Školení ve vestibulu“''' (''Vestibule training''): úkol je simulován na reálném pracovním vybavení organizace v pro tyto účely speciálně vytvořeném tréninkovém prostoru.
+
==Odkazy==
−
* '''Simulátor zařízení''' (''Equipment simulators''): zaměstnanec / operátor trénuje na věrohodné simulaci reálného zařízení (např. kokpit letadla).
+
 
−
* '''Hraní rolí''' (''Role-playing''): Uchazeči / zaměstnanci jsou seznámeni se scénářem k určité situaci, která se následně přehrává. Může jít např. o situaci prodejce a naštvaného zákazníka. Cílem je věrohodná simulace dané situace, hodnotitel může pozorovat strategie zaměstnance, hodnotit jeho schopnost rozhodování, reakce apod.
+
===Reference===
−
* '''„Cvičení v košíku“''' (''In-basket exercises''): Cvičení odvozená od těch, která jsou praktikována v rámci Assessment center. Zaměstnanec řeší modelové úlohy, které dostává prostřednictvím zprávy (např. e-mail), následně dostává zpětnou vazbu od hodnotitele.
+
<references />
−
* '''Syndikátové hry''' (''Syndicate games''): týká se zejména zaměstnanců / aspirantů v manažerské oblasti. V těchto skupinových hrách je každému přirazena role ve vedení hypotetické organizace a set informací k řešení určitého problému.
+
 
−
* '''Trénink behaviorálního modelování''' (''Behaviour Modelling Training)'': Zaměstnanci pozorují efektivní simulaci určité situace (včetně adekvátních mechanismů k jejímu zvládání, expertní nápovědy atd.), než se sami ujmou rolí. Trénink behaviorálního modelování je považovaný za vysoce efektivní, přičemž je důležitá i kvalitní zpětná vazba (Taylor, 2005).
+
===Klíčová slova===
 +
simulace, model, trenažér.
 +
 
 +
=== Kategorie ===
 +
Psychologie práce a organizace.

Aktuální verze z 23. 5. 2020, 21:10

Simulací v oblasti psychologie práce a organizace rozumíme vývoj a užití modelových zařízení, která napodobují svou funkcí skutečná a mohou být užita nejen k rozvoji dovedností zaměstnance / operátora (např. obsluhy stroje, zařízení či mechanismu potřebného k výkonu práce), ale i k diagnostice jeho způsobilosti a k výzkumu i vývoji technických systémů a postupů při řízení organizace. (Štikar, Rymeš). Tato modelová zařízení označujeme jako simulátory.

  • Představit si můžeme například simulátor kokpitu dopravného letadla. Operátor (pilot) se učí orientaci ve specifickém prostředí a ovládání systému. Hodnotitel může pozorovat a zaznamenávat pilotovi reakce, může jej také vystavit stresové situaci. Výsledná data mohou být využita pro formulaci hypotézy o vhodnosti / nevhodnosti systému s možností návrhu jeho vylepšení (jiné rozmístění ovládacích panelů, barevné značné atp.).

V inženýrské psychologii[1]

V pracovním systému člověk – technické zařízení je experimentování velice obtížné, proto se využívá simulací. Hlavním vědeckým clem simulace je předběžné zkoumání systému, resp. jeho verifikace ve výjimečných (např. zátěžových) podmínkách. Simulace mohou být prováděny na matematických či fyzikálních modelech. Model je deskriptivním a prediktivním vodítkem. Poskytuje informace o zásadních relacích a funkcích určitého objektu / jevu, o jehož co nejvěrohodnější simulaci usilujeme.

  • Věrohodnost (realismus) simulátoru je zásadním prvkem při jeho konstrukci. Důležitá přitom není jen maximální fyzikální, ale i psychologická podobnost se skutečným objektem / situací. Při konstrukci simulátoru vždy zvažujeme relaci „člověk – prostředí – systém“.

Výhodou simulátorů je bezpečnost jejich užití, možnost analýzy studovaného procesu (výběr preferovaných proměnných či jejich kombinací) a modelování nejrůznějších situací (rizikových, stresových, monotónních aj.).

  • Hlavními kroky pro simulační postup jsou:
  • Poznání a analýza zkoumaného objektu a formulace problému.
  • Definování simulovaného systému na objektu.
  • Navrhnutí simulujícího systému.
  • Realizace simulujícího systému.
  • Případné korekce po zhodnocení výstupů z fungování simulujícího systému.

Simulátory mohou být:

  • Diagnostické: slouží k diagnostice specifických schopností operátora / zaměstnance. Základním rysem těchto simulátorů je tzv. prognostická platnost – stupeň vzájemného vztahu mezi ukazateli simulované činnosti a hodnocením, které charakterizuje úspěšnost zvládnutí činnosti nebo zjišťované schopnosti.
  • Výzkumné.
  • Výcvikové: slouží pro přípravu operátora / zaměstnance k pracovní činnosti.

Další simulace a trenažéry v pracovním prostředí

Se simulacemi rozmanitých situací se setkáváme v organizacích poměrně běžně. Uplatňují se při výběrovém řízení, kariérním postupu (Assessment centra), ale i při rozvoji zaměstnanců (Development centra). Lewis a Zibarras (2013) vyjmenovávají několik klasických typů simulátorů užívaných v pracovním prostředí:[2]

  • „Školení ve vestibulu“ (Vestibule training): úkol je simulován na reálném pracovním vybavení organizace v pro tyto účely speciálně vytvořeném tréninkovém prostoru.
  • Simulátor zařízení (Equipment simulators): zaměstnanec / operátor trénuje na věrohodné simulaci reálného zařízení (např. kokpit letadla).
  • Hraní rolí (Role-playing): Uchazeči / zaměstnanci jsou seznámeni se scénářem k určité situaci, která se následně přehrává. Může jít např. o situaci prodejce a naštvaného zákazníka. Cílem je věrohodná simulace dané situace, hodnotitel může pozorovat strategie zaměstnance, hodnotit jeho schopnost rozhodování, reakce apod.
  • „Cvičení v košíku“ (In-basket exercises): Cvičení odvozená od těch, která jsou praktikována v rámci Assessment center. Zaměstnanec řeší modelové úlohy, které dostává prostřednictvím zprávy (např. e-mail), následně dostává zpětnou vazbu od hodnotitele.
  • Syndikátové hry (Syndicate games): týká se zejména zaměstnanců / aspirantů v manažerské oblasti. V těchto skupinových hrách je každému přirazena role ve vedení hypotetické organizace a set informací k řešení určitého problému.
  • Trénink behaviorálního modelování (Behaviour Modelling Training): Zaměstnanci pozorují efektivní simulaci určité situace (včetně adekvátních mechanismů k jejímu zvládání, expertní nápovědy atd.), než se sami ujmou rolí. Trénink behaviorálního modelování je považovaný za vysoce efektivní, přičemž je důležitá i kvalitní zpětná vazba.[3]

Externí nepublikované zdroje

Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací doc. PhDr. Milana Rymeše, CSc. v povinném předmětu "Psychologie práce a organizace" na KPS FF UK. Dále vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Bc. Ivany Fabianové v povinném předmětu "Metody psychologie práce a organizace" na KPS FF UK.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hoskovec, J., Riegel, K., Rymeš, M., & Štikar, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum.
  2. ↑ Lewis, R., & Zibarra, L. (2013). Work and Occupational Psychology: Integrating Theory and Practice. London: Sage Publishing.
  3. ↑ Taylor, P.J., Russ-Eft, D.F., & Chan, D.W. (2005). A meta-analytic review of behavior modeling training. Journal of Applied Psychology, 90(4), 692-709.

Klíčová slova

simulace, model, trenažér.

Kategorie

Psychologie práce a organizace.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=34._Modelování_a_simulátory;_Výcvik_a_trenažéry&oldid=60343“