Vícezdrojové financování knihoven v ČR: Porovnání verzí
(→Dotace) |
|||
| (Není zobrazeno 54 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Většina knihoven je financována z [[Veřejné zdroje|veřejných zdrojů]], tj. z rozpočtu obcí, měst, škol, vědecký ústavů a dalších institucí, které provozují [[Knihovna|knihovny]]. Ze státního rozpočtu je financován jen omezený počet [[Ústřední knihovna|ústředních knihoven]], jako je [[Národní knihovna ČR]], [[Národní technická knihovna]], [[Lékařské knihovny|Národní lékařská knihovna]] apod. Knihovny mohou pro svou činnost využívat několik státních [[Dotace|dotačních programů]], podpůrné programy [[Evropská unie|Evropské unie]], nadační fondy a další zdroje. <ref>Financování. Knihovny.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/financovani.</ref> | |
| − | Většina knihoven je financována z [[Veřejné zdroje|veřejných zdrojů]], tj. z rozpočtu obcí, měst, škol, vědecký ústavů a dalších institucí, které provozují [[Knihovna|knihovny]]. Ze státního rozpočtu je financován jen omezený počet [[Ústřední knihovna|ústředních knihoven]], jako | ||
==Vícezdrojové financování== | ==Vícezdrojové financování== | ||
| − | Jednou z nezbytných podmínek kvalitativního i kvantitativního rozvoje knihoven zejména v oblastech, které jsou závislé na výši finanční podpory, se stalo [[Vícezdrojové financování|vícezdrojové financování]]. Jedná se o finanční prostředky, které knihovna získá navíc ke svému rozpočtu od zřizovatele a které umožňují rozvíjet činnosti, které by bez této podpory nemohly být realizovány. Vícezdrojové financování je příležitostí, která otevírá knihovnám nové možnosti dalšího zkvalitňování poskytovaných [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb|veřejných knihovnických a informačních služeb]] | + | Jednou z nezbytných podmínek kvalitativního i kvantitativního rozvoje knihoven zejména v oblastech, které jsou závislé na výši finanční podpory, se stalo [[Vícezdrojové financování|vícezdrojové financování]]. Jedná se o finanční prostředky, které knihovna získá navíc ke svému rozpočtu od zřizovatele a které jim umožňují rozvíjet činnosti, které by bez této podpory nemohly být realizovány. Vícezdrojové financování je příležitostí, která otevírá knihovnám nové možnosti dalšího zkvalitňování poskytovaných [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb|veřejných knihovnických a informačních služeb]]. |
| − | |||
| − | |||
'''Financování knihoven a dalších kulturních institucí může být založeno na:''' | '''Financování knihoven a dalších kulturních institucí může být založeno na:''' | ||
| − | * finančních prostředcích z | + | * finančních prostředcích z veřejných rozpočtů (ministerstva, územně samosprávných celků, měst či obcí) |
| − | * grantech | + | * [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení|grantech]] |
* vlastní tržní (doplňkové) činnosti | * vlastní tržní (doplňkové) činnosti | ||
| − | * získávání prostředků prostřednictvím dárcovství, mecenášství či fundraisingu. | + | * získávání prostředků prostřednictvím dárcovství, mecenášství či [[Fundraising|fundraisingu]]. |
| − | Podle zdrojů financování je můžeme rozdělit na veřejné a soukromé. <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> | + | Podle zdrojů financování je poté můžeme rozdělit na veřejné a soukromé financování. <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> |
==Dotace== | ==Dotace== | ||
| − | Finanční základ každé veřejné knihovny závisí především na zřizovateli. Další podstatnou část rozpočtu knihovny | + | Finanční základ každé [[Veřejná knihovna|veřejné knihovny]] závisí především na zřizovateli. Další podstatnou část rozpočtu knihovny tvoří dotace od jiných subjektů. Dotací se rozumí přidělení jednorázových finančních prostředků (na základě soutěže) na konkrétní účel, který se z hlediska veřejného prospěchu jeví nanejvýš užitečný. Podstatou financování formou dotací a grantů je vytvoření a realizace projektů, jehož prostřednictvím dochází k čerpání prostředků na konkrétní záměr. Vše záleží na iniciativě konkrétní knihovny. Dotace nejsou přidělovány automaticky. Nejprve proběhne dotační řízení, do kterého knihovna vstupuje s kvalitně zpracovaným projektem s konkrétní představou finančního požadavku. Je-li knihovna úspěšná, jsou jí přiděleny dotace na konkrétní projekt. <ref name=":2">KÁBRTOVÁ, Barbora. Současné zdroje a možnosti financování veřejných knihoven v ČR. Praha, 2012. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.</ref> |
| − | tvoří dotace od jiných subjektů. | + | |
| + | '''Mezi výhody využívání grantů patří:''' | ||
| + | * Výhody využití grantových prostředků | ||
| + | * Zvýšení příjmů a rozložení zdrojů | ||
| + | * Vyšší flexibilita pro využití v nejvíce potřebné oblasti | ||
| + | * Splnění kvality plánování a finančního řízení | ||
| + | * Marketingové účely | ||
| + | * Budování nových partnerství | ||
| + | * Motivace zaměstnanců | ||
| + | |||
| + | '''Mezi nevýhody využívání grantů patří:''' | ||
| + | * Splnění všech věcných i formálních podmínek | ||
| + | * Dokumentace a auditibilita | ||
| + | * Časová náročnost | ||
| + | * Dofinancování | ||
| + | * Zpětné financování | ||
'''Mezi nejvíce využívané finanční zdroje v knihovnách v oblasti dotačních programů patří:''' | '''Mezi nejvíce využívané finanční zdroje v knihovnách v oblasti dotačních programů patří:''' | ||
| − | * program Ministerstva kultury ČR VISK | + | * program [[Ministerstvo kultury ČR|Ministerstva kultury ČR]] [[VISK|Veřejné informační služby knihoven (VISK)]] |
* podprogram ICEKNI - Informační centra knihovny (VISK 3) | * podprogram ICEKNI - Informační centra knihovny (VISK 3) | ||
| − | * program Knihovny 21. století <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> | + | * program [[Knihovny 21. století]] <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> |
===Knihovny 21. století=== | ===Knihovny 21. století=== | ||
| − | + | Jedná se o program Ministerstva kultury na podporu knihoven. Dotační řízení Knihovny 21. století je v souladu s [[Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR|Koncepcí rozvoje knihoven v České republice na léta 2021 - 2027]] zaměřeno především na podporu inovativní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti knihoven a na podporu dostupnosti informací pro občany se zdravotním postižením. | |
| − | |||
| − | |||
| + | ====Tematické okruhy v rámci kterých mohou knihovny žádat o dotace:==== | ||
'''1. Podpora práce s národnostními menšinami a integrace cizinců''' | '''1. Podpora práce s národnostními menšinami a integrace cizinců''' | ||
* realizace výstav, besed, soutěží, vzájemných setkávání, open air akce, | * realizace výstav, besed, soutěží, vzájemných setkávání, open air akce, | ||
* nákup [[Knihovní fond|knihovního fondu]] pro národnostní menšiny, který souvisí s aktivitou pro národnostní menšiny či integraci cizinců. | * nákup [[Knihovní fond|knihovního fondu]] pro národnostní menšiny, který souvisí s aktivitou pro národnostní menšiny či integraci cizinců. | ||
| − | '''2. Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením''' | + | '''2. Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických [[Služby pro uživatele se specifickými potřebami.|služeb pro občany se zdravotním postižením]]''' |
| − | * nákup knihovních fondů pro nevidomé a slabozraké - dotace je určena pouze na nákup zvukových knih a licencí k jejich užívání. Zvukové knihy jsou určené výhradně a prokazatelně pouze k půjčování zrakově postiženým a zdravotně postiženým, jimž rozsah postižení znemožňuje číst tištěné [[Dokument|dokumenty]]. Fond by měl být pro tyto účely označen. | + | * [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené|nákup knihovních fondů pro nevidomé a slabozraké]] - dotace je určena pouze na nákup zvukových knih a licencí k jejich užívání. Zvukové knihy jsou určené výhradně a prokazatelně pouze k půjčování zrakově postiženým a zdravotně postiženým, jimž rozsah postižení znemožňuje číst tištěné [[Dokument|dokumenty]]. Fond by měl být pro tyto účely označen. |
| − | * nákup technických zařízení a pomůcek (s výjimkou běžného [[Hardware|hardware]]) umožňujících zpřístupnění knihovních fondů a elektronických informačních zdrojů a služeb v knihovnách nevidomým a slabozrakým a služeb sluchově postiženým, | + | * nákup technických zařízení a pomůcek (s výjimkou běžného [[Hardware|hardware]]) umožňujících zpřístupnění knihovních fondů a [[Osvětlete současné problémy třídění a typologie elektronických informačních zdrojů|elektronických informačních zdrojů a služeb]] v knihovnách nevidomým a slabozrakým a služeb sluchově postiženým, |
* nákup „lékoték“ pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami vyvolanými zdravotním handicapem. | * nákup „lékoték“ pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami vyvolanými zdravotním handicapem. | ||
* podpora kulturních aktivit pro občany se zdravotním postižením | * podpora kulturních aktivit pro občany se zdravotním postižením | ||
'''3. Kulturní, výchovná a vzdělávací činnost''' | '''3. Kulturní, výchovná a vzdělávací činnost''' | ||
| − | * projekty zaměřené na vznik a rozvoj [[Čtenářská gramotnost|čtenářské gramotnosti]] a podporu [[Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení|čtenářství]] u [[Podpora dětského čtenářství|dětí]] a dospělých. Projekty zaměřené na podporu | + | * projekty zaměřené na vznik a rozvoj [[Čtenářská gramotnost|čtenářské gramotnosti]] a podporu [[Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení|čtenářství]] u [[Podpora dětského čtenářství|dětí]] a dospělých. Projekty zaměřené na podporu [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|celoživotního učení]] pro všechny věkové kategorie s využitím přednášek, seminářů, besed, soutěží, výstav, |
* projekty zaměřené na podporu [[Komunitní funkce knihoven|komunitních aktivit knihoven]], na osoby ohrožené sociálním vyloučením, seniory, | * projekty zaměřené na podporu [[Komunitní funkce knihoven|komunitních aktivit knihoven]], na osoby ohrožené sociálním vyloučením, seniory, | ||
* projekty zaměřené na podporu významných knihovnických, literárních a kulturních výročí, | * projekty zaměřené na podporu významných knihovnických, literárních a kulturních výročí, | ||
| Řádek 47: | Řádek 58: | ||
* výměna a sdílení informací a zkušeností v rámci sítě celosvětových knihovnických spolků a sdružení. <ref>POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. IPK - Informace pro knihovníky [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/knihovna-21.-stoleti-k21.</ref> | * výměna a sdílení informací a zkušeností v rámci sítě celosvětových knihovnických spolků a sdružení. <ref>POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. IPK - Informace pro knihovníky [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/knihovna-21.-stoleti-k21.</ref> | ||
| − | ===VISK 3 – | + | ===VISK=== |
| − | Program | + | Dotační program Ministerstva kultury ČR Veřejné informační služby knihoven (VISK) vyšel z iniciativy [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR|Svazu knihovníků a informačních pracovníků]] v roce 2000. Úlohu koordinačního centra programu VISK plní Národní knihovna ČR. Pravidla poskytování dotací z tohoto programu obecně stanoví nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb. v aktuálním znění, kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven. VISK je členěn na vzájemně provázané dílčí podprogramy, které jsou zaměřeny na podporu různých aktivit knihoven. Podpora ze strany státu je stanovena maximálně na 70 % nákladů na projekt, 30 a více % nákladů hradí žadatel o dotaci. |
| + | |||
| + | '''Program VISK je členěn do devíti vzájemně provázaných podprogramů, které naplňují stanovené cíle:''' | ||
| + | * VISK 1 (Koordinační centrum programu VISK) | ||
| + | * VISK 2 (Mimoškolní vzdělávání knihovníků) | ||
| + | * VISK 3 (Informační centra veřejných knihoven – ICEKNI) | ||
| + | * VISK 4 ([[Digitální knihovna]] a archiv pro informační služby knihoven) | ||
| + | * VISK 5 (Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON) | ||
| + | * VISK 6 (Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica) | ||
| + | * VISK 7 (Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování [[dokumentů ohrožených degradací|Ochrana fondů - restaurování a konzervování]] kyselého papíru – [[Kramerius]]) | ||
| + | * VISK 8 (Informační zdroje) | ||
| + | * VISK 9 ([[CASLIN]] - Rozvoj Souborného katalogu CASLIN a souboru [[Národní autority|národních autorit]]) <ref>RICHTER, Vít. Příprava projektů a žádostí odotace do národních programů podpory veřejných knihovnických a informačních služeb. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava, 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/23_Richter_%C5%A0ed%C3%A1_P%C5%99%C3%ADprava%20projekt%C5%AF%20a%20%C5%BE%C3%A1dost%C3%AD%20o%20dotace_verze%201.1.pdf.</ref> | ||
| + | |||
| + | ====VISK 3 – Podprogram Informační centra veřejných knihoven – ICEKNI==== | ||
| + | Jedná se o jeden z podprogramů VISK. Program je opět v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven v ČR na léta 2021 – 2027. | ||
'''Jeho hlavní priority pro rok 2021 jsou:''' | '''Jeho hlavní priority pro rok 2021 jsou:''' | ||
| Řádek 60: | Řádek 85: | ||
* Speciální vybavení interaktivních učeben a dílen v knihovnách. <ref>POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. VISK - Veřejné informační služby knihoven [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://visk.nkp.cz/visk-3-informacni-centra-verejnych-knihoven-icekni.</ref> | * Speciální vybavení interaktivních učeben a dílen v knihovnách. <ref>POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. VISK - Veřejné informační služby knihoven [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://visk.nkp.cz/visk-3-informacni-centra-verejnych-knihoven-icekni.</ref> | ||
| − | ==Operační programy== | + | ===Operační programy=== |
| − | Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci je možné v programovém období 2014 – 2020 čerpat finanční prostředky z | + | [[Operační programy|Operační program]] Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým programem v gesci [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR|Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]], v jehož rámci je možné v programovém období 2014 – 2020 čerpat finanční prostředky z [[Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF)|Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF)]]. |
Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k ekonomice založené na vzdělávané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Operační program se zaměřuje na zvýšení kvality vzdělávání, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. <ref>Operační programy. AMU [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: https://www.amu.cz/cs/veda-vyzkum-rozvoj/granty/operacni-programy/.</ref> | Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k ekonomice založené na vzdělávané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Operační program se zaměřuje na zvýšení kvality vzdělávání, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. <ref>Operační programy. AMU [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: https://www.amu.cz/cs/veda-vyzkum-rozvoj/granty/operacni-programy/.</ref> | ||
===Financování dle typu knihovny=== | ===Financování dle typu knihovny=== | ||
| − | |||
====Zřizovatel knihovny==== | ====Zřizovatel knihovny==== | ||
| − | Veřejné knihovny, které jsou plně financovány z veřejných rozpočtů, jsou navázány na státní rozpočet nebo rozpočet územně samosprávních celků. Na nižších úrovních veřejné správy vznikají další možnosti, jak knihovny podpořit. K nejrozšířenějším patří materiální dary | + | Veřejné knihovny, které jsou plně financovány z veřejných rozpočtů, jsou navázány na státní rozpočet nebo rozpočet územně samosprávních celků. Na nižších úrovních veřejné správy vznikají další možnosti, jak knihovny podpořit. K nejrozšířenějším patří materiální dary a bezplatný pronájem prostorů, které knihovně slouží jako stálé zázemí nebo pro jednorázové akce (sportoviště, hřiště, divadlo, kulturní dům). Další možností podpory je garance obce při jednání s jinými subjekty, ať již ve standardních obchodních vztazích, při žádostech o dary, dotace, granty nebo při realizaci projektů. V této souvislosti je důležitá spolupráce s městem, obcí, krajem. Z tohoto důvodu se zaměstnanci knihoven často objevují v nejrůznějších komisích a výborech. |
====Příspěvková organizace==== | ====Příspěvková organizace==== | ||
V České republice jsou knihovny jako státní příspěvkové organizace zřizovány především Ministerstvem kultury ČR jako právnické osoby. Konkrétně se jedná o tyto knihovny: Národní knihovna ČR, [[Knihovní fond|Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]] a [[Knihovní fond|Moravská zemská knihovna v Brně]]. Výjimkou je Národní technická knihovna, kde zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. | V České republice jsou knihovny jako státní příspěvkové organizace zřizovány především Ministerstvem kultury ČR jako právnické osoby. Konkrétně se jedná o tyto knihovny: Národní knihovna ČR, [[Knihovní fond|Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]] a [[Knihovní fond|Moravská zemská knihovna v Brně]]. Výjimkou je Národní technická knihovna, kde zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. | ||
| − | + | Knihovny získávají finanční prostředky především ze státního rozpočtu, ze svých fondů, z hlavní a doplňkové činnosti, z peněžních darů od fyzických a právnických osob, z Národního fondu a z prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie. | |
====Příspěvková organizace územně samosprávního celku==== | ====Příspěvková organizace územně samosprávního celku==== | ||
| − | Knihovna jako příspěvková organizace územně samosprávních celků hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a přijatými z rozpočtu svého zřizovatele (obce, kraje). Ostatní zdroje financí i tvorba peněžních fondů jsou obdobné jako u státních příspěvkových organizací. Rozpočet je tvořen obecními nebo krajskými příjmy a výdaji. Např. se jedná o knihovny jako je [[Městská knihovna v Praze]]; Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích; Krajská knihovna Karlovy Vary; Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod; Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. | + | Knihovna jako příspěvková organizace územně samosprávních celků hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a přijatými z rozpočtu svého zřizovatele (obce, kraje). Ostatní zdroje financí i tvorba peněžních fondů jsou obdobné jako u státních příspěvkových organizací. Rozpočet je tvořen obecními nebo krajskými příjmy a výdaji. Např. se jedná o knihovny jako je [[Městská knihovna v Praze]] (Návrh rozpočtu knihovny je součástí návrhu rozpočtu hlavního města Prahy.); Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích; [[Krajské knihovny|Krajská knihovna]] Karlovy Vary; Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod; Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. |
====Organizační složka státu==== | ====Organizační složka státu==== | ||
| − | + | Organizační složka státu je zřizována státním orgánem, zejména ministerstvem. Konkrétně se jedná např. o Národní lékařskou knihovnu, která je zřízena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Hospodaření se odvíjí od příjmů a výdajů státního rozpočtu. Rozpočet může zahrnovat příjmy a výdaje související s hlavní činností, ke které byla organizace zřízena, a s jinou činností vymezenou ve zřizovací listině. Knihovna hospodaří s rozpočtovými a mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky z vlastních fondů, hospodářské činnosti, peněžitých darů a prostředků poskytnutých ze zahraničí. <ref name=":2">KÁBRTOVÁ, Barbora. Současné zdroje a možnosti financování veřejných knihoven v ČR. Praha, 2012. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.</ref> | |
| − | |||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
Aktuální verze z 29. 1. 2021, 18:28
Většina knihoven je financována z veřejných zdrojů, tj. z rozpočtu obcí, měst, škol, vědecký ústavů a dalších institucí, které provozují knihovny. Ze státního rozpočtu je financován jen omezený počet ústředních knihoven, jako je Národní knihovna ČR, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna apod. Knihovny mohou pro svou činnost využívat několik státních dotačních programů, podpůrné programy Evropské unie, nadační fondy a další zdroje. [1]
Obsah
Vícezdrojové financování
Jednou z nezbytných podmínek kvalitativního i kvantitativního rozvoje knihoven zejména v oblastech, které jsou závislé na výši finanční podpory, se stalo vícezdrojové financování. Jedná se o finanční prostředky, které knihovna získá navíc ke svému rozpočtu od zřizovatele a které jim umožňují rozvíjet činnosti, které by bez této podpory nemohly být realizovány. Vícezdrojové financování je příležitostí, která otevírá knihovnám nové možnosti dalšího zkvalitňování poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb.
Financování knihoven a dalších kulturních institucí může být založeno na:
- finančních prostředcích z veřejných rozpočtů (ministerstva, územně samosprávných celků, měst či obcí)
- grantech
- vlastní tržní (doplňkové) činnosti
- získávání prostředků prostřednictvím dárcovství, mecenášství či fundraisingu.
Podle zdrojů financování je poté můžeme rozdělit na veřejné a soukromé financování. [2]
Dotace
Finanční základ každé veřejné knihovny závisí především na zřizovateli. Další podstatnou část rozpočtu knihovny tvoří dotace od jiných subjektů. Dotací se rozumí přidělení jednorázových finančních prostředků (na základě soutěže) na konkrétní účel, který se z hlediska veřejného prospěchu jeví nanejvýš užitečný. Podstatou financování formou dotací a grantů je vytvoření a realizace projektů, jehož prostřednictvím dochází k čerpání prostředků na konkrétní záměr. Vše záleží na iniciativě konkrétní knihovny. Dotace nejsou přidělovány automaticky. Nejprve proběhne dotační řízení, do kterého knihovna vstupuje s kvalitně zpracovaným projektem s konkrétní představou finančního požadavku. Je-li knihovna úspěšná, jsou jí přiděleny dotace na konkrétní projekt. [3]
Mezi výhody využívání grantů patří:
- Výhody využití grantových prostředků
- Zvýšení příjmů a rozložení zdrojů
- Vyšší flexibilita pro využití v nejvíce potřebné oblasti
- Splnění kvality plánování a finančního řízení
- Marketingové účely
- Budování nových partnerství
- Motivace zaměstnanců
Mezi nevýhody využívání grantů patří:
- Splnění všech věcných i formálních podmínek
- Dokumentace a auditibilita
- Časová náročnost
- Dofinancování
- Zpětné financování
Mezi nejvíce využívané finanční zdroje v knihovnách v oblasti dotačních programů patří:
- program Ministerstva kultury ČR Veřejné informační služby knihoven (VISK)
- podprogram ICEKNI - Informační centra knihovny (VISK 3)
- program Knihovny 21. století [2]
Knihovny 21. století
Jedná se o program Ministerstva kultury na podporu knihoven. Dotační řízení Knihovny 21. století je v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven v České republice na léta 2021 - 2027 zaměřeno především na podporu inovativní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti knihoven a na podporu dostupnosti informací pro občany se zdravotním postižením.
Tematické okruhy v rámci kterých mohou knihovny žádat o dotace:
1. Podpora práce s národnostními menšinami a integrace cizinců
- realizace výstav, besed, soutěží, vzájemných setkávání, open air akce,
- nákup knihovního fondu pro národnostní menšiny, který souvisí s aktivitou pro národnostní menšiny či integraci cizinců.
2. Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením
- nákup knihovních fondů pro nevidomé a slabozraké - dotace je určena pouze na nákup zvukových knih a licencí k jejich užívání. Zvukové knihy jsou určené výhradně a prokazatelně pouze k půjčování zrakově postiženým a zdravotně postiženým, jimž rozsah postižení znemožňuje číst tištěné dokumenty. Fond by měl být pro tyto účely označen.
- nákup technických zařízení a pomůcek (s výjimkou běžného hardware) umožňujících zpřístupnění knihovních fondů a elektronických informačních zdrojů a služeb v knihovnách nevidomým a slabozrakým a služeb sluchově postiženým,
- nákup „lékoték“ pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami vyvolanými zdravotním handicapem.
- podpora kulturních aktivit pro občany se zdravotním postižením
3. Kulturní, výchovná a vzdělávací činnost
- projekty zaměřené na vznik a rozvoj čtenářské gramotnosti a podporu čtenářství u dětí a dospělých. Projekty zaměřené na podporu celoživotního učení pro všechny věkové kategorie s využitím přednášek, seminářů, besed, soutěží, výstav,
- projekty zaměřené na podporu komunitních aktivit knihoven, na osoby ohrožené sociálním vyloučením, seniory,
- projekty zaměřené na podporu významných knihovnických, literárních a kulturních výročí,
- projekty zaměřené na podporu regionální historie a kultury.
4. Vzdělávání knihovníků (mimo oblasti podporované v programu VISK)
- podpora vydávání odborných textů včetně periodik zaměřených na celoživotní učení knihovníků a rozvoj odborných činností knihoven všech typů,
- podpora dalšího vzdělávání knihovníků v oblasti literatury, práce se čtenářem a dalších oblastech přímo souvisejících s činností knihoven všech typů (výuku musí zajišťovat kvalifikovaní lektoři),
- výměna a sdílení informací a zkušeností v rámci sítě celosvětových knihovnických spolků a sdružení. [4]
VISK
Dotační program Ministerstva kultury ČR Veřejné informační služby knihoven (VISK) vyšel z iniciativy Svazu knihovníků a informačních pracovníků v roce 2000. Úlohu koordinačního centra programu VISK plní Národní knihovna ČR. Pravidla poskytování dotací z tohoto programu obecně stanoví nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb. v aktuálním znění, kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven. VISK je členěn na vzájemně provázané dílčí podprogramy, které jsou zaměřeny na podporu různých aktivit knihoven. Podpora ze strany státu je stanovena maximálně na 70 % nákladů na projekt, 30 a více % nákladů hradí žadatel o dotaci.
Program VISK je členěn do devíti vzájemně provázaných podprogramů, které naplňují stanovené cíle:
- VISK 1 (Koordinační centrum programu VISK)
- VISK 2 (Mimoškolní vzdělávání knihovníků)
- VISK 3 (Informační centra veřejných knihoven – ICEKNI)
- VISK 4 (Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven)
- VISK 5 (Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON)
- VISK 6 (Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica)
- VISK 7 (Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování Ochrana fondů - restaurování a konzervování kyselého papíru – Kramerius)
- VISK 8 (Informační zdroje)
- VISK 9 (CASLIN - Rozvoj Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit) [5]
VISK 3 – Podprogram Informační centra veřejných knihoven – ICEKNI
Jedná se o jeden z podprogramů VISK. Program je opět v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven v ČR na léta 2021 – 2027.
Jeho hlavní priority pro rok 2021 jsou:
- Podpora projektů celostátního významu, zlepšení vzájemné kooperace knihoven v oblasti získávání, zpracovávání a sdílení informačních zdrojů.
- Zahájení a pokračování automatizace (knihovnických činností a zpřístupnění on-line katalogu knihovny).
- Podpora zahájení výpůjček e-knih v českém jazyce pro základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce.
- Podpora upgradu automatizovaného knihovního systému.
- Podpora vybudování a obnovy technologického vybavení knihoven jako center celoživotního vzdělávání v oblasti informační gramotnosti pro veřejnost, včetně vybavení v oblasti informační gramotnosti pro veřejnost atd.
- Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením (nákup technických zařízení a úprava webu pro potřeby nevidomých a slabozrakých)
- Podpora využití nástrojů pro LTP.
- Speciální vybavení interaktivních učeben a dílen v knihovnách. [6]
Operační programy
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci je možné v programovém období 2014 – 2020 čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k ekonomice založené na vzdělávané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Operační program se zaměřuje na zvýšení kvality vzdělávání, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. [7]
Financování dle typu knihovny
Zřizovatel knihovny
Veřejné knihovny, které jsou plně financovány z veřejných rozpočtů, jsou navázány na státní rozpočet nebo rozpočet územně samosprávních celků. Na nižších úrovních veřejné správy vznikají další možnosti, jak knihovny podpořit. K nejrozšířenějším patří materiální dary a bezplatný pronájem prostorů, které knihovně slouží jako stálé zázemí nebo pro jednorázové akce (sportoviště, hřiště, divadlo, kulturní dům). Další možností podpory je garance obce při jednání s jinými subjekty, ať již ve standardních obchodních vztazích, při žádostech o dary, dotace, granty nebo při realizaci projektů. V této souvislosti je důležitá spolupráce s městem, obcí, krajem. Z tohoto důvodu se zaměstnanci knihoven často objevují v nejrůznějších komisích a výborech.
Příspěvková organizace
V České republice jsou knihovny jako státní příspěvkové organizace zřizovány především Ministerstvem kultury ČR jako právnické osoby. Konkrétně se jedná o tyto knihovny: Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně. Výjimkou je Národní technická knihovna, kde zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Knihovny získávají finanční prostředky především ze státního rozpočtu, ze svých fondů, z hlavní a doplňkové činnosti, z peněžních darů od fyzických a právnických osob, z Národního fondu a z prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie.
Příspěvková organizace územně samosprávního celku
Knihovna jako příspěvková organizace územně samosprávních celků hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a přijatými z rozpočtu svého zřizovatele (obce, kraje). Ostatní zdroje financí i tvorba peněžních fondů jsou obdobné jako u státních příspěvkových organizací. Rozpočet je tvořen obecními nebo krajskými příjmy a výdaji. Např. se jedná o knihovny jako je Městská knihovna v Praze (Návrh rozpočtu knihovny je součástí návrhu rozpočtu hlavního města Prahy.); Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích; Krajská knihovna Karlovy Vary; Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod; Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.
Organizační složka státu
Organizační složka státu je zřizována státním orgánem, zejména ministerstvem. Konkrétně se jedná např. o Národní lékařskou knihovnu, která je zřízena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Hospodaření se odvíjí od příjmů a výdajů státního rozpočtu. Rozpočet může zahrnovat příjmy a výdaje související s hlavní činností, ke které byla organizace zřízena, a s jinou činností vymezenou ve zřizovací listině. Knihovna hospodaří s rozpočtovými a mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky z vlastních fondů, hospodářské činnosti, peněžitých darů a prostředků poskytnutých ze zahraničí. [3]
Zdroje
Reference
- ↑ Financování. Knihovny.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/financovani.
- ↑ 2,0 2,1 DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.
- ↑ 3,0 3,1 KÁBRTOVÁ, Barbora. Současné zdroje a možnosti financování veřejných knihoven v ČR. Praha, 2012. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.
- ↑ POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. IPK - Informace pro knihovníky [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/knihovna-21.-stoleti-k21.
- ↑ RICHTER, Vít. Příprava projektů a žádostí odotace do národních programů podpory veřejných knihovnických a informačních služeb. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava, 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/23_Richter_%C5%A0ed%C3%A1_P%C5%99%C3%ADprava%20projekt%C5%AF%20a%20%C5%BE%C3%A1dost%C3%AD%20o%20dotace_verze%201.1.pdf.
- ↑ POLÁKOVÁ, Soňa. Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2021. VISK - Veřejné informační služby knihoven [online]. 2020 [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: https://visk.nkp.cz/visk-3-informacni-centra-verejnych-knihoven-icekni.
- ↑ Operační programy. AMU [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné z: https://www.amu.cz/cs/veda-vyzkum-rozvoj/granty/operacni-programy/.
Doporučená literatura
- PILAŘ, Jindřich. Řízení a financování knihoven ve Francii, Velké Británii, USA a Spolkové republice Německo. Praha: Národní knihovna, 1990. 42 s. Zkušenosti, informace, překlady. ISBN 80-7050-078-6.
- KOONTZ, Christie, ed. a GUBBIN, Barbara, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.
- GRIEBEL, Rolf. Etatbedarf universitärer Bibliothekssysteme: ein Modell zur Sicherung der Literatur- und Informationsversorgung an den Universitäten. Frankfurt am Main: Klostermann, ©2002. 190 s. Zeitschrift für Bibliothekswesen und Bibliographie. Sonderhefte; Sonderheft 83. ISBN 3-465-03227-6.
- Veřejné informační služby knihoven: VISK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [2005?]- [cit. 2021-01-01]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz.
- Knihovny současnosti ...: sborník z ... konference, konané ve dnech ... v ... Brno: Sdružení knihoven ČR, [1993]-2014. ISSN 1805-6962. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti.
Související články
Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení
Možnosti financování projektů za využití grantových prostředků. Výhody a nevýhody. Klasifikace grantových programů
Knihovny a informační instituce
Klíčová slova
financování knihoven, vícezdrojové financování, dotace, programy, projekty, fondy
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
