Sociální procesy v knihovně: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
− | '''Sociální proces''' je definován jako ''„(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.''<ref>Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169</ref> Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. | + | '''Sociální proces''' je definován jako ''„(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.''<ref>Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169</ref> Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace. |
Verze z 27. 12. 2014, 20:46
PROBIHA EDITACE!
Sociální proces je definován jako „(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.[1] Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace.
Typologie sociálních procesů
Existuje několik druhů sociálních procesů v závislosti na zvoleném hledisku.
Hledisko systému, ve kterém probíhají
- intrapersonální procesy
- procesy existující ve vztahu mezi dvěma jednotlivci
- procesy existující mezi jednotlivcem a skupinou
- procesy měnící vnitřní organizaci a strukturu pospolitosti
- procesy měnící vztahy mezi dvěma skupinami
- procesy měnící organizaci a strukturu globální společnosti[2]
Hledisko obsahu
- procesy přizpůsobení
- procesy spolupráce
- konflikt
- soutěžení
- procesy změn v kulturních systémech
- procesy společenského pohybu[2]
Hledisko příslušnosti k sociální struktuře organizace
- komunikace
- kooperace
- konflikt
- organizační změna[3]
Sociální procesy aplikované na knihovnu
komunikace
kooperace
konflikt
organizační změna
Odkazy
Reference
- ↑ Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169
- ↑ 2,0 2,1 Szczepański, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury,1966.
- ↑ Doktorová, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum, 1992.
Použitá literatura
Doporučená literatura
- Blatný, M. et al.. Sociální procesy a osobnost: sborník příspěvků. Brno: Psychologický ústav Akademie věd, 2003.
- Kosek, J. Člověk je (ne)tvor společenský: kapitoly ze sociální psychologie. Praha: Argo, 2004.
- Kutta, F. Systém řízení sociálních procesů. Praha: Svoboda, 1976.
- Tomšík, M. Řízení sociálních procesů v pracovních kolektivech. Praha: Svoboda, 1980.