Sociální procesy v knihovně: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
  
  
'''Sociální proces''' je definován jako ''„(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.''<ref>Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169</ref> Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik.
+
'''Sociální proces''' je definován jako ''„(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.''<ref>Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169</ref> Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace.
  
  

Verze z 27. 12. 2014, 20:46

PROBIHA EDITACE!


Sociální proces je definován jako „(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.[1] Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých potřeb a zájmů prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, organizace pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace.


Typologie sociálních procesů

Existuje několik druhů sociálních procesů v závislosti na zvoleném hledisku.

Hledisko systému, ve kterém probíhají

  • intrapersonální procesy
  • procesy existující ve vztahu mezi dvěma jednotlivci
  • procesy existující mezi jednotlivcem a skupinou
  • procesy měnící vnitřní organizaci a strukturu pospolitosti
  • procesy měnící vztahy mezi dvěma skupinami
  • procesy měnící organizaci a strukturu globální společnosti[2]

Hledisko obsahu

  • procesy přizpůsobení
  • procesy spolupráce
  • konflikt
  • soutěžení
  • procesy změn v kulturních systémech
  • procesy společenského pohybu[2]

Hledisko příslušnosti k sociální struktuře organizace

  • komunikace
  • kooperace
  • konflikt
  • organizační změna[3]


Sociální procesy aplikované na knihovnu

komunikace

kooperace

konflikt

organizační změna

Odkazy

Reference

  1. Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169
  2. 2,0 2,1 Szczepański, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury,1966.
  3. Doktorová, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum, 1992.

Použitá literatura

Doporučená literatura

  • Blatný, M. et al.. Sociální procesy a osobnost: sborník příspěvků. Brno: Psychologický ústav Akademie věd, 2003.
  • Kosek, J. Člověk je (ne)tvor společenský: kapitoly ze sociální psychologie. Praha: Argo, 2004.
  • Kutta, F. Systém řízení sociálních procesů. Praha: Svoboda, 1976.
  • Tomšík, M. Řízení sociálních procesů v pracovních kolektivech. Praha: Svoboda, 1980.

Klíčová slova