Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu

Vyhledávání informací (angl. information retrieval, information searching; zkr. IR) je činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích (např. plnotextové nebo bibliografické databáze); probíhá obvykle na základě konkrétního požadavku uživatele za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků

Modely chování při vyhledávání informací

Wilsonův model

T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:

Information Behavior Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.

Information Seeking Behavior Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově- orientovanými systémy (web).

Information Searching Behavior Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.

Information Use Behavior Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli.Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy. Lepší porozumění lidskému chování při vyhledávání může zlepšit použitelnost webových stránek. Uživatelé větří vůni informací, které hledají. Když jsou jednou na stopě, pokračují, dokud „vůně“ nevyprchá. Jsou - li ztraceni, vrátí se na známé a bezpečné místo, jakým je úvodní stránka webové prezentace nebo zkusí jiný způsob navigace.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.  Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy  Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů  Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání  Diferenciace – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací  Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání  Získávání – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací  Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací  Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace

Epizodický model

Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací. Jsou zde 4 dimenze, které charakterizují chování při vyhledávání. Ty mohou být kombinovány celkem 16 různými způsoby.  Metoda interakce (skenování/vyhledávání)  Cíl interakce (učení/výběr)  Způsob vyhledáváníl (rozeznání/specifikace)  Požadovaný zdroj informací (information/meta-information)

Model Jamese Krikelase

Krikelasův model je jedním z prvních modelů, které se zabývají hledáním informací. Kromě toho zdůrazňuje jak důležitost nejistoty jako motivačního faktoru, tak potenciál uživatele získat odpověď z paměti vlastní nebo blízkých osob. Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň. Důvodem pro vznik nejistoty může být konkrétní událost, ale také nějaká probíhající činnost spojená například s prací, studiem apod. Protože pro odpověď na značnou část problémů může uživatel najít odpověď ve své vlastní mysli, pouze malá část problémů bude iniciovat chování, které označujeme jako informační. Na vrcholu modelu je dvojice činností „shromažďování/získávání informací“ a „sdělování informací“. Zahájení shromažďování informací je odpovědí na informační potřeby, jejichž vznik je zpravidla podnícen buď nějakou zvláštní událostí, nebo vyplyne z nároků uživatelova bezprostředního okolí. Výsledné informace jsou pak uloženy v paměti jedince nebo, jsou-li ve fyzické podobě, někam založeny – shromažďování informací je tedy vedeno s cílem informace získat a použít, případně v mentální či fyzické podobě uložit na pozdější použití. Sdělování/předávání informací je definováno jako šíření informací, které jsou komunikovány v podobě psané, slovní, vizuální nebo haptické. K uspokojení informačních potřeb si uživatel vědomě volí zdroj, který může být interní (tj. jedinec sám) nebo externí (jiní lidé se kterými komunikuje buď přímo nebo prostřednictvím záznamu na nějakém nosiči či médiu.

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty. 1. Kognitivní – Myšlenky – čeho chceme dosáhnout 2. Afektivní – myšlenky 3. Akce 4. Strategie

PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view