Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací

Bibliografický (dokumentografický) systém je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Základní procesy:

• Vstupy: zjišťování a zpracování dokumentografických informací.
• Tvorba fondů a bází dat DIS: ukládání a údržba databází.
• Výstupy: šíření, propagace a vyhledávání dokumentografických informací.

Okolí DIS:

• Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami).
• Bibliografické záznamy jiných systémů.
• Uživatelé dokumentografických informací.

Vývoj

4 základní časová období

První období

Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).

Druhé období

Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).

Třetí období (od r. 1960)

Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.

Čtvrté období (po roce 1991)

Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů

Hledisko obsahu díla, dokumentu:

1. Univerzální bibliografické systémy
2. Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
3. Oborové bibliografické systémy (Agricola)
4. Tematické bibliografické systémy

Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:

1. Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
2. Bibliografický systém pro překlady
3. Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
4. Bibliografický systém pro patenty

Hledisko časové (datum publikování):

1. Bibliografický systém souběžný (WeekList)
2. Bibliografický systém retrospektivní
3. Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)

Hledisko prostoru (místo publikování):

1. Bibliografický systém světový (např. WIPO)
2. Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
3. Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
4. Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
5. Bibliografický systém místní (lokální)

Základní oblasti fungování DIS

Oblast autorských práv:

Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská:

Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu:

Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS:

Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):

Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
Přes systémy webovských grafických rozhraní.
Dodávkou dat přes FTP.