5. Deskripce, explanace a predikce: Porovnání verzí

Řádek 2: Řádek 2:
  
 
=== Deskripce (popis) ===  
 
=== Deskripce (popis) ===  
−
* celkově ''popis a utřídění (deskripce a klasifikace)''
+
Deskripcí se myslí celkově ''popis a utřídění (deskripce a klasifikace)''.
−
* první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...
+
První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“ A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).
−
* abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické
+
 
−
* nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování)
+
Typem výzkumného projektu, který odpovídá této části, je mapovací výzkum.<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
−
* ''typ výzkumného projektu'' – mapovací výzkum<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
 
  
 
=== Predikce ===  
 
=== Predikce ===  

Verze z 21. 1. 2017, 16:44

Hlavní cíle vědeckého poznávání

Deskripce (popis)

Deskripcí se myslí celkově popis a utřídění (deskripce a klasifikace). První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“ A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).

Typem výzkumného projektu, který odpovídá této části, je mapovací výzkum.[1]

Predikce

  • odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
  • úlohou vědy je dokázat předvídat
  • predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se, jak dva nebo více jevů spolu souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
  • predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit
  • typ výzkumného projektu – korelační výzkum, diferenciační přehledy, vývojové studie[1]

Explanace (vysvětlení)

  • odpověď na otázku Proč?
  • hledání vysvětlení příčinných souvislostí
  • zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významů
  • obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě
  • typ výzkumného projektu – experiment, kvaziexperiment[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=5._Deskripce,_explanace_a_predikce&oldid=42910“