Henry Murray: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
(vložení ilustrace a popisku) Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Život == | == Život == | ||
+ | [[Soubor:MA14 042 001.jpg|thumb|267x267px|Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com]] | ||
Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.<ref>Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.</ref> | Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.<ref>Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.</ref> | ||
− | Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.<ref>https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray</ref> | + | Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]]. Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.<ref>https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray</ref> |
== Ego-psychologická koncepce osobnosti == | == Ego-psychologická koncepce osobnosti == | ||
* Nevycházel z klinické praxe ale zkoumal vysokoškolské studenty | * Nevycházel z klinické praxe ale zkoumal vysokoškolské studenty |
Verze z 6. 2. 2017, 18:32
Obsah
Život
Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.[1]
Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.[2]
Ego-psychologická koncepce osobnosti
- Nevycházel z klinické praxe ale zkoumal vysokoškolské studenty
- Spojil spekulace psychoanalýzy s umělými metodami akademické psychologie
- Vycházel z pozorování více výzkumníků, jejichž údaje sjednocoval
- Kladl důraz na chování celé osobnosti, nikoli pouze na prožitky
- Některé jeho hypotézy je možné objektivně testovat
- Svůj systém nazývá personologií
- Zkoumá individuální osobnost pomocí TAT
- Vyvinul tematicko apercepční test (TAT)
- Mnohoznačné sociální situace, do nichž jedinec projikuje systém svých potřeb a tlaků
Osobnost jako celek tvořený potřebou a tlakem
- Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
- Potřeba
- Vše, co jedinec chce a o co se snaží
- Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení
- Tlak
- Alfa tlak
- Objektivní okolnosti vyvolávající tlak
- Beta tlak
- Subjektivní zpracování alfa tlaku
Osobnost
- Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů
- Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
- Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
- Struktura osobnosti:
- Id
- Všechny impulzy a stimuly
- Energie, emoce a potřeby
- Ego
- Plánuje a organizuje chování, aktivizuje
- Super-ego
- Interiorizované kulturní hodnoty
- Ego-ideal
- Vytváří se na základě superega
- Ideální sebe-obraz a zdroj stavění si osobních cílů
- Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti
- Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
- Období vývoje osobnosti:
- Dětství
- Adolescence
- Raná dospělost
- do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
- Střední dospělost
- rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny
- Období stáří
- struktura osobnosti se vrací zpět
- dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury