Henry Murray

Život

Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com

Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.

Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.

Personologická koncepce osobnosti

Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace psychoanalýzy (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie.

Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabývali i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).

• Zkoumá individuální osobnost pomocí TAT

• Vyvinul tematicko apercepční test (TAT)
• Mnohoznačné sociální situace, do nichž jedinec projikuje systém svých potřeb a tlaků

Osobnost jako celek tvořený potřebou a tlakem

• Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
• Potřeba

• Vše, co jedinec chce a o co se snaží
• Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení

• Tlak

• Alfa tlak

• Objektivní okolnosti vyvolávající tlak

• Beta tlak

• Subjektivní zpracování alfa tlaku

Osobnost

• Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů

• Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí

• Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
• Struktura osobnosti:

• Id

• Všechny impulzy a stimuly
• Energie, emoce a potřeby

• Ego

• Plánuje a organizuje chování, aktivizuje

• Super-ego

• Interiorizované kulturní hodnoty

• Ego-ideal

• Vytváří se na základě superega
• Ideální sebe-obraz a zdroj stavění si osobních cílů

• Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti

• Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah

• Období vývoje osobnosti:

• Dětství
• Adolescence
• Raná dospělost

• do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury

• Střední dospělost

• rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny

• Období stáří

• struktura osobnosti se vrací zpět
• dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury

Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.

https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray

Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.