Autocenzura: Porovnání verzí

(úprava úvodu, kompletní přepracování části Autocenzura kolem nás (+ext. odkazy a hypertext. odkazy na stránky))
m
Řádek 11: Řádek 11:
 
Podle Listiny základních práv a svobod<ref>Listina základních práv a svobod. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. Praha [cit. 2018-12-02]. Dostupné z: https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref>, která je součástí Ústavy České republiky, v naší zemi platí svoboda projevu. Setkáváme se tedy s autocenzurou soukromou.
 
Podle Listiny základních práv a svobod<ref>Listina základních práv a svobod. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. Praha [cit. 2018-12-02]. Dostupné z: https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref>, která je součástí Ústavy České republiky, v naší zemi platí svoboda projevu. Setkáváme se tedy s autocenzurou soukromou.
  
−
Členové redakce pořadu Reportéři ČT například uvádí, že se dnes nejedná ani o autocenzuru ve vlastním slova smyslu, pouze o výrobní proces v rámci uvažování každého jednotlivého autora. Důležitá je především neutralita a ověření [[Pravdivost|pravdivosti]] všech [[Informace|informací]].<ref>KLIMEŠOVÁ, Pavla. Pořad Reportéři ČT, autocenzura a situační etika v investigativním pořadu. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd.</ref>
+
Členové redakce pořadu Reportéři ČT například uvádí, že se dnes nejedná o autocenzuru ve vlastním slova smyslu, pouze o výrobní proces v rámci uvažování každého jednotlivého autora. Důležitá je především neutralita a ověření [[Pravdivost|pravdivosti]] všech [[Informace|informací]]. Je třeba nezaměřovat se pouze na určitá témata, či politické strany. Členy Rady ČT však vybírá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - v Radě se tedy mohou objevit osoby spřízněné s parlamentními stranami. Na pořad Reportéři ČT ale v dnešní době nemá v tomto smyslu vliv. Reportér musí svůj nápad obhájit před dramaturgem, kde musí dokázat, že o tématu hodně ví a vše doloží přesvědčivými fakty.<ref>KLIMEŠOVÁ, Pavla. Pořad Reportéři ČT, autocenzura a situační etika v investigativním pořadu. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd.</ref>
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==

Verze z 2. 12. 2018, 22:44

Roku 1836 bylo možné ve francouzské knize Herculanum et Pompei nalézt tento obrázek zničené fresky z Pompejí.
V knize z roku 1877 již ale nalezneme tento.

Autocenzura je druh cenzury, kterou provádí autor na základě vědomé a spontánní sebereflexe - jedná se o cenzurování vlastní autorské tvorby.

Může být vedena snahou předejít cenzorním zásahům zvenčí, především v autoritativních režimech. Druhou motivací je uvědomovaná odpovědnost médií a jejich pracovníků vůči veřejnosti. Autor tedy schválně zmiňuje témata, která čtenáře upoutají a vyhne se těm, která by mohla vyvolat kritiku.[1] Tyto dva typy rozlišujeme na autocenzuru veřejnou a soukromou.[2]

Autocenzura kolem nás

Podle Listiny základních práv a svobod[3], která je součástí Ústavy České republiky, v naší zemi platí svoboda projevu. Setkáváme se tedy s autocenzurou soukromou.

Členové redakce pořadu Reportéři ČT například uvádí, že se dnes nejedná o autocenzuru ve vlastním slova smyslu, pouze o výrobní proces v rámci uvažování každého jednotlivého autora. Důležitá je především neutralita a ověření pravdivosti všech informací. Je třeba nezaměřovat se pouze na určitá témata, či politické strany. Členy Rady ČT však vybírá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - v Radě se tedy mohou objevit osoby spřízněné s parlamentními stranami. Na pořad Reportéři ČT ale v dnešní době nemá v tomto smyslu vliv. Reportér musí svůj nápad obhájit před dramaturgem, kde musí dokázat, že o tématu hodně ví a vše doloží přesvědčivými fakty.[4]

Historie

Odkazy

Reference

  1. ↑ BURTON, Graeme. Cenzura. BURTON, Graeme. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001, s. 132-134. ISBN 80-85947-67-6.
  2. ↑ COOK, Philip a Conrad HEILMANN. Two Types of Self-Censorship: Public and Private. Political Studies. 2013, 61(1), 178-196. DOI: 10.1111/j.1467-9248.2012.00957.x. ISSN 0032-3217. Dostupné také z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1111/j.1467-9248.2012.00957.x
  3. ↑ Listina základních práv a svobod. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. Praha [cit. 2018-12-02]. Dostupné z: https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
  4. ↑ KLIMEŠOVÁ, Pavla. Pořad Reportéři ČT, autocenzura a situační etika v investigativním pořadu. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd.

Použitá literatura

  1. BURTON, Graeme. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001, s. 132-134. ISBN 80-85947-67-6.

Externí odkazy

  1. Autocenzura dnes očima Jiřího X. Doležala
  2. Autocenzura novinářů Lidových novin a MF DNES
  3. Noam Chomsky a autocenzura

Související články

Klíčová slova

  • Autocenzura, cenzura, literatura, média, svoboda projevu, umění
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autocenzura&oldid=56244“