Konflikt a frustrace: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | * důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je '''frustrace''' - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy individuální, jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.<ref name="paulík">Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s. </ref> | + | * důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je '''frustrace''' - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy '''individuální''', jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.<ref name="paulík">Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s. </ref> |
* charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být: | * charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být: | ||
# '''vnitřní''' - pocity viny, stydlivost | # '''vnitřní''' - pocity viny, stydlivost |
Verze z 22. 10. 2014, 12:11
- důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je frustrace - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.[1]. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy individuální, jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.[2]
- charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být:
- vnitřní - pocity viny, stydlivost
- vnější - jednání druhé osoby
- dle Karen Horneyové vzniká frustrace z rozporu mezi egoismem a altruismem, potřebou a skutečnou možností jejího uskutečnění, teoretickou lidskou svobodou a nemožností ji uplatnit
- reakce na frustraci je závislá na vnitřních dispozicích jedince, mezi nejčastější reakce patří:
- regrese - návrat k dřívějšímu vývojovému stupni, kde pociťujeme větší bezpečí
- fixace - stereotypní forma chování redukující úzkost
- růst hladiny motivace
- agrese - nejtypičtější případ
- kompenzace - nalezení náhradního objektu
- bagatelizace - znehodnocování nedosažitelného ("kyselé hrozny")
- racionalizace - ("logické") zdůvodnění neúspěchu [1].