Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu: Porovnání verzí

Verze z 28. 6. 2016, 10:38

Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků^[1].

Obsah

1 Modely chování při vyhledávání informací
2 Odkazy

Modely chování při vyhledávání informací

Existují množství teoretických modelů které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací

Wilsonův model

. T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:

Information Behavior,Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli^[2].Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací^[3]. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.

Epizodický model

Model Jamese Krikelase

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.

Model Dervinové

Brenda Dervin je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.

Odkazy

Reference

↑ KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.
↑ PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.
↑ ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.

Použitá literatura

PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.

Související články

Informační chování
Vyhledávače, vyhledávací nástroje
HCI

Klíčová slova

[1] KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.

[2] PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.

[3] ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Modely chování při vyhledávání informací ==
+Existují množství teoretických [[Modely chování při vyhledávání informací|modelů]] které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací
 === Wilsonův model ===
+.
 [[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy [[informační chování|informačního chování]]:<br />
-'''Information Behavior'''
+Information Behavior,Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior
-Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům,
-zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.
-'''Information Seeking Behavior'''
-Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu
-vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově-
-orientovanými systémy (web).
-'''Information Searching Behavior'''
-Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce
-mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální
-úrovni (přijetí [[Booleovská algebra|Booleovské strategie]] vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako
-je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
-'''Information Use Behavior'''
-Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do
-osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu
-upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají
-porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
 === Informační slídění ===
 Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli<ref>PIROLLI, Peter a Stuart CARD. <i>Information foraging</i>. 1999.</ref>.Tento model je odvozen
 z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
-potravy. Lepší porozumění lidskému chování při vyhledávání může zlepšit použitelnost
+potravy.
-webových stránek.
-Uživatelé větří vůni informací, které hledají. Když jsou jednou na stopě, pokračují, dokud
-„vůně“ nevyprchá. Jsou - li ztraceni, vrátí se na známé a bezpečné místo, jakým je úvodní
-stránka webové prezentace nebo zkusí jiný způsob navigace.
 === Ellisův model informačního chování ===
 Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací<ref>ELLIS, David. <i>A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation</i>. 1989.</ref>.
 Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.
-* '''Zahájení '''– prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je
-dotazování chytrého kolegy
-* '''Řetězení'''– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení
-známých položek pomocí citačních indexů
-* '''Prohlížení''' – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
-* '''Diferenciace '''– používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování
-množství získaných informací
- Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
-* '''Získávání '''– selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
-* '''Ověření '''– kontrola důvěrohodnosti informací
-* '''Závěr '''– spojení částečných závěrů do finálního závěru
-U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje.
-Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení.
-Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace.
 ===Epizodický model===
-Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací. Jsou
-zde 4 dimenze, které charakterizují chování při vyhledávání. Ty mohou být kombinovány
-celkem 16 různými způsoby.
-* Metoda interakce (skenování/vyhledávání)
-* Cíl interakce (učení/výběr)
-* Způsob vyhledávání (rozeznání/specifikace)
+=== Model Jamese Krikelase ===
-* Požadovaný zdroj informací (information/meta-information)
-=== Model Jamese Krikelase ===
-Krikelasův model je<ref>KRIKELAS, James. <i>Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access</i>.</ref> jedním z prvních modelů, které se zabývají hledáním informací. Kromě
-toho zdůrazňuje jak důležitost nejistoty jako motivačního faktoru, tak potenciál uživatele získat
-odpověď z paměti vlastní nebo blízkých osob.
-Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
-týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň. Důvodem
-pro vznik nejistoty může být konkrétní událost, ale také nějaká probíhající činnost spojená
-například s prací, studiem apod. Protože pro odpověď na značnou část problémů může uživatel
-najít odpověď ve své vlastní mysli, pouze malá část problémů bude iniciovat chování, které
-označujeme jako informační.
-Na vrcholu modelu je dvojice činností „shromažďování/získávání informací“ a „sdělování
-informací“. Zahájení shromažďování informací je odpovědí na informační potřeby, jejichž
-vznik je zpravidla podnícen buď nějakou zvláštní událostí, nebo vyplyne z nároků uživatelova
-bezprostředního okolí. Výsledné informace jsou pak uloženy v paměti jedince nebo, jsou-li ve
-fyzické podobě, někam založeny – shromažďování informací je tedy vedeno s cílem informace
-získat a použít, případně v mentální či fyzické podobě uložit na pozdější použití.
-Sdělování/předávání informací je definováno jako šíření informací, které jsou komunikovány
-v podobě psané, slovní, vizuální nebo haptické. K uspokojení informačních potřeb si uživatel
-vědomě volí zdroj, který může být interní (tj. jedinec sám) nebo externí (jiní lidé se kterými
-komunikuje buď přímo nebo prostřednictvím záznamu na nějakém nosiči či médiu.
 ===Information search proces (ISP) ===
@@ Řádek 90: / Řádek 32: @@
 Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.
-. Kognitivní – Myšlenky – čeho chceme dosáhnout
-. Afektivní – pocity
-. Akce
-. Strategie
 === Model Dervinové ===
-[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince. Hledání informací a jejich použití jsou aktivity, které člověk podniká za účelem vytvoření a budování vlastního pochopení určité nesrovnalosti. Studium této problematiky („vytváření významu“) zaměřuje na zjištění, jakými způsoby lidé konstruují vlastní pochopení informace.
+[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.
 ==Odkazy==