Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby

V současné době neexistuje žádný dokumentografický systém, který by systematicky v univerzálním záběru registroval všechny základní druhy dokumentů bez ohledu na místo a zemi jejich vydání.
Není zatím k dispozici ani žádná mezinárodní či světová univerzální registrace samotných knižních dokumentů, existují pouze mezinárodní univerzální registrace jiných vybraných druhů dokumentů (seriály, překlady, patenty, normy, aj.)

Katalogy velkých světových knihoven a souborné katalogy velkých knihovnických sítí národního nebo mezinárodního charakteru.

• Katalogy velkých světových knihoven a souborné katalogy velkých knihovnických sítí národního nebo mezinárodního charakteru do určité míry zastupují registraci knižních materiálů.
• Primární fondy, které tyto katalogy reprezentují, mají relativně úplný univerzální a mezinárodní charakter.
• Mezinárodní nebo národní univerzální katalogy a souborné katalogy mohou, vedle záznamů knih, zahrnovat také záznamy dalších základních druhů dokumentů (seriálů/pokračujících zdrojů, zvukových a vizuálních dokumentů, hudebnin, kartografických materiálů, počítačových souborů, disertačních prací aj.).
• Jejich funkce je lokační a bibliografická.
• Báze dat těchto katalogů slouží jako významné zdroje bibliografických záznamů pro budování dalších katalogů, mohou však sloužit i k zajišťování doplňkových bibliografických rešerší a jiných bibliografických služeb nebo služeb návazných či přidaných.
• Trendem dneška je také propojování těchto univerzálních bází dat s dalšími bázemi, například úplných textů za účelem vytvoření sofistikovaných hybridních a virtuálních systémů (portálů, bran apod.).
• Mezinárodní nebo národní univerzální katalogy a souborné katalogy mohou, vedle záznamů knih, zahrnovat také záznamy dalších základních dokumentů.

Dokumentografické systémy Kongresové knihovny

Dokumentografický systém Úřadu pro copyright USA

• systém copyright = ochrana autorského práva včetně práva k rozmnožování a rozšiřování autorského díla (pro díla publikovaná, nepublikovaná, domácí i zahraniční)
• Spojené státy nemají zavedený systém národní bibliografie, jak tomu je v převážné většině zemí světa
• typy autorských děl: literární díla, hudební díla, dramatická díla, pantomimy, výtvarná díla, filmy a audioviz. díla, zvukové záznamy, architektonická díla
• díla, vydaná na území USA, se musejí odevzdávat v jednom, nebo dvou exemplářích – povinně!, sochy a PC programy se odevzdávají pouze jako zobrazení a výpis
• registrace: přihláška, získání práva k rozmnožení a distribuci, zaplacení poplatku a povinné odevzdání výtisku, dnes už jde žádost podat i elektronicky
• při vyřizování dochází k základnímu bibliografickému zpracování copyrightových jednotek, záznam je specifický, ve specifickém formátu a obsahuje např. identifikační registrační číslo záznamu díla (identifikátor), název a podnázev díla a jeho tvůrci, údaj o vydání, nakladatelské údaje, poznámky, základní fyzické údaje o publikování díla, žadatel o přidělení copyrightu (Claimant), název adaptovaného díla, datum podání přihlášky, datum publikování díla, datum přidělení copyrightu, jiné specifické systémové kódované údaje
• úřad má i tradiční lístkový fond záznamů (cca 42 000 000 záznamů), či na mikrofiši (cca 150 000 záznamů)
• tento systém je nahrazen registrací dokumentů v rámci systému amerického ochranného práva k dílům, který má na starosti Úřad pro copyright, který je jednou z největších servisních jednotek Kongresové knihovny, který má ve svém fondu na základě povinného copyrightového exempláře, nákupů, darů a výměny relativně všechny dokumenty publikované v USA, registrace dále přispívá systém CIP
• CORDS – elektronický systém pro copyright, jehož cílem je digitalizace celého procesu podávání a vyřizování žádostí o copyrightu a také budování digitální elektronické knihovny chráněných dokumentů v digitální formě
• autorky chráněné digitální texty disertačních prací jsou ukládány přímo do digitálního repozitáře
• výstup COHM (monografické jednotky – knihy, hudebniny, mapy, zvukové záznamy, programy), výstup COHS (seriálové dokumenty – periodika, časopisy, noviny), výstup COHD (dokumenty vztahující se k vlastnictví copyrightu)

Systém katalogu Kongresové knihovny ve Washingtonu

• Kongresová knihovna patří k největším knihovnám světa (fond čítá 158 000 000 knihovních jednotek, 36 000 000 knih, 69 000 000 rukopisů, aj.)
• týdenní přírůstek je cca 22 000 jednotek
• projekt Americká paměť – převádění do digitální formy
• většina fondu získána prostřednictvím Úřadu pro copyright, který je její servisní součástí
• další akvizice jsou nákupy, dary, dodávka materiálů z jiných úřadů, výměnou s knihovnami
• specifickou část tvoří Právnická knihovna a sbírka starých tisků
• kongresová knihovna je významným bibliografickým centrem v národním i mezinárodním kontextu a pro území USA plní funkci univerzální národní knihovny
• nejdůležitější bází knihovny je její katalog (LC Catalog) – dnes automatizovaná báze, která je zdrojem záznamů pro individuální i institucionální uživatele celého světa
• dokumenty jsou zpracovány ve formátu MARC21, nově ale možnost MARCXML a MODS
• uplatňují se pravidla AACR2, nahrazují je ale pravidla RDA
• záznamy tříděny podle LCC i DDT, předmětový heslář LCSH
• online zpřístupňování (např. přes DIALOG, WebVoyage), magnetopáskové služby, dodávání záznamů v elektronickém formátu

Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC

• Ze čtyř velkých severoamerických knihovnických sítí byla a je dodnes nejznámější a nejvýznamnější síť mezinárodního charakteru OCLC (Online Computer Library Center), do provozu uvedena v roce 1972
• Organizace je nevýdělečného charakteru, která svým členům i nečlenům – knihovnám akademickým, specializovaným, vládním, veřejným, školním aj. z více než 120 zemí světa nabízí počítačové, knihovnické služby a jiné služby rozmanitého charakteru.

Produkty a služby:

• katalogizace a tvorba mezinárodního souborného katalogu Světový katalog (WorldCat)
• MVS
• zpřístupňování jiných bibliografických databází a poskytování rešeršních služeb
• telekomunikační HW a SW služby
• specifické služby ochrany knihovních fondů
• údržba a rozvoj DDT
• novou významnou činností je výzkum a vývoj v oblasti digitálních knihoven, oblast metadat (iniciativa Dublinské jádro, která sídlí virtuálně na počítačích OCLC)

Členství

• celkem cca 57 000 knihoven ze 112 zemí světa, tzv. členské knihovny (rada členů, správní rada, prezident, výkonný výbor, poradní výbor, uživatelské skupiny
• přístup k databázi WorldCat a využívání dalších 72 databází (např Medline, Eric, Agricola, Inspec, aj.)
• retrospektivní konverze katalogu účastnickým i jiným knihovnám (např. z formátu non-MARC do MARC21
• aktivních členských knihoven je 9 000
• komunikace mezi účastnickými knihovnami je zabezpečována regionálními knihovnickými počítačovými sítěmi v USA mimo území USA (kontakt s Evropou zajišťuje komunikační centrum v Birminghamu)

Programové zajištění

• program Connexion- tvorba a editace bibliografických i autoritních záznamů, kopírování a přebírání v různých formátech
• CatExpress – rychlá a jednoduchá forma kopírování záznamů (protokol Z39.50 umožňuje přebírání záznamů)

Služby OCLC:

• Přístup k databázi WorldCat a využívání dalších 72 databází (např Medline, Eric, Agricola, Inspec, aj.)
• Retrospektivní konverze katalogu účastnickým i jiným knihovnám (např. z formátu non-MARC do MARC21)

Katalogizace OCLC a databáze WorldCat

• 330 400 000 záznamů
• knihy, seriály, zvukové dokumenty, vizuální dokumenty, hudebniny, mapy, smíšené materiály, PC soubory
• zdrojem je katalogizace z knihoven a záznamy z národních knihoven
• záznamy přibývají i retrokonverzí
• záznamy jsou do katalogu ukládány ve formátu OCLC MARC (modifikace formátu MARC21) a podle pravidel AACR2
• platí princip úplnosti záznamů a rychlosti dodávání
• záznamy jsou opatřovány hesly LCSH a klasifikací LC a DDT
• systém neustále sleduje kvalitu a čistotou databáze (duplicity)
• jmenné údaje převáděny ze souboru jmenných autorit

Systém souborného katalogu informační sítě RLG

• informační síť výzkumných knihoven RLG (= the Research Libraries Group) je druhou největší americkou sítí s mezinárodní působností
• síť bývá někdy označována zkratkou RLIN (= Research Libraries information Network)

Strategické činnosti RLG:

• rozvoj budování informačních fondů účastníků sítě
• sdílení a co nejúplnější přístup k informačním zdrojům
• koordinace ochrany fondů dokumentů (také digitalizace a archivace)
• koordinace bibliografické a archivní kontroly

Specifikace systému:

• rukopisy, staré tisky, archivní a muzejní materiály, umění a architektura, právo, lékařství, Dálný a Střední východ

Členství:

• RLG zahrnuje téměř 160 členů – významné knihovny různých typů, archivy, muzea apod.
• členem RLG se může stát jakákoliv nevýdělečná instituce, která plní výchovné, kulturní nebo vědecké úkoly a která podporuje sdílení výsledků výzkumu v humanitních, sociálních a přírodních vědách

Programové vybavení:

• přístup zajišťuje komplexní program RLIN
• online přístup přes www zajišťuje EUREKA nebo protokol z39.50
• nový projekt RedLightGreen – katalogizační záznamy jsou ve formátu MARC21 konvertovány do struktury XML

Souborný katalog RLG:

• 135 000 000 záznamů
• 43% v angličtině
• záznamy v RLIN MARC (modifikovaný MARC21) a podle pravidel AACR2
• hesla LCSH, klasifikace LC a DDT

Výstupy RLG:

• online rozhraní v rámci EUREKA nabízí vyhledávání v řadě databází nebo systémů (knihovnického charakteru, bibliografické databáze – např. FRANCIS, archivní databáze, aj.)