Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.

Dekompozicí rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.

Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.

STATICKÉ PRVKY

1. Knihovní fond

• Bezprostředně přístupný
  • Volný výběr
  • Volný přístup
• Zprostředkovaně přístupný
  • Skladiště
  • Depozitář

2. Katalogy 3. Technické prostředky k ukládání dokumentů Knihovní fond – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.

Vlastnosti knihovního fondu:

• Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny
• Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.

Složení knihovního fondu:

• Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny

1. Typ a funkce knihoven

• Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.

2. Počtu a složení čtenářů

• Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře.

3. Gesci instituce

• V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.

4. Skladba dokumentů

• Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).

5. Prostorové možnosti

• Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven

Fond bezprostředně přístupný:

• Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.
• Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.

• Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.
• Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.
• Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.

Fond zprostředkovaně přístupný:

• Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.

• Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).
• Nevýhody – prostorové a časové nevýhody
• Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.

Katalogy

• Katalog - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.
• Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.
• Plní lokační a bibliografickou funkci.
• Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.
• Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.

Druhy katalogů: Podle způsobu zpracování:

• lístkové
• v počítači

Lístkové (klasické) katalogy Rozdělují se podle: 1. druhů dotazů

• jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace
• systematický – řazený podle MDT, DDT
• předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel

2. čtenářského určení

• čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům
• služební – generální – určen pouze pro služební účely

3. druhu zachycených dokumentů

• druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty
• komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků

4. rozsahu

• dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)
• souhrnný - všechny fondy
• souborný - více institucí
• ústřední - ústřední + všechny pobočky

Katalogy v počítači

• umožňuje vícehlediskové vyhledávání
• automatizovaný knihovnický systém
• katalog na webové stránce
• OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog

Technické prostředky k ukládání knihovního fondu

Knihovní regály s příslušenstvím

• Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic.
• Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům
  • Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg
  • Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg
  • Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné
  • knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby
  • velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba
  • poslední svazek – zajištěn zarážkou
  • použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police
• Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích
• Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály
• Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky
• Gramofonové desky – vertikálně
• Filmy – horizontálně
• CD-ROM vertikálně.
• Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)

DYNAMICKÉ PRVKY

1. Linka dokumentu

• Stavění fondu
  • Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.
  • Přeřazování – změna v začlenění.
  • Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu
    • Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta
    • Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat
• Ochrana
  • řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.
  • Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě
    • Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)
    • Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu)
• Revize – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)
  • Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.
    • Do 5 000 jednotek – každé 3 roky
    • Do 100 000 jednotek – každých 5 let
    • Větší fondy – během 10 let
  • Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků
  • Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací

2. Linka záznamu

• Budování katalogů
• Redakce katalogů
• Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.
• Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.
• U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)

Současné tendence v organizaci fondu

• Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných
• Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty
• Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů
• Digitalizace dokumentů
• Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS
• Používání technologie RFID

Okolí

• Velikost skladovacích prostor
• Legislativa (zákony a nařízení)
• Klimatické podmínky
• Čistota ovzduší
• Spolupracující knihovny