České knihovnické spolky

Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.

Historie a vznik

První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název ''collegia''. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i Cechy, které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.

Knihovní odbor Svazu osvětového

První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl Václav Tille později Zdeněk Václav Tobolka. Místo předseda Antonín Sova byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.

Spolek československých knihovníků a jejich přátel

Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního knihovnického zákona roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky. Prvním předsedou spolku byl zvolen dr. Josef Volf, vrchní knihovník v knihovně Národního muzea v Praze. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek, neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s Bohuslavem Koutníkem, se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů Státní knihovnické školy, učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.

Ve spolku dále působili např.:

• Jan Emler, ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
• Stanislav Stuna, odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
• František Soukup, knihovník Městské knihovny v Praze
• Cyril Straka - převor a knihovník na Strahově
• Flora Kleinschnitzová, asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.

Z činností spolku:

• Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven.
• Založil Knihovnické muzeum a archiv.
• V červenci 1922 uspořádal v Praze 1. sjezd československých knihovníků.
• V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „Časopis československých knihovníků“.
• Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „Knihovna Časopisu československých knihovníků", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „Bibliografie československé knihovědy“.
• Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
• V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR, Kroužek českých exlibristů, Vědecký ústav vojenský, Spolek českých bibliofilů, Společenstvo knihařů, Muzeum československé knihy v Praze.
• Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace (International Federation of Library Associations- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.

Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK

Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal Jiří Mahen, který působil od konce roku 1920 jako vedoucí Městské veřejné knihovny v Brně, místopředsedou byl zvolen Ladislav Piazza a jednatelem Stanislav Rambousek. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "Knihovna jako instituce národní". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928. Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: „Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.

Československá knihovědná společnost

V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost. Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v bibliologii, bibliografii a knihovnictví. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „Slovanská knihověda“. Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „Rozpravy Československé společnosti knihovědné“ Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví. V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:

• Gustav Friedrich
• Jaromír Borecký
• Karel Galla
• Jan Emler
• Josef Bečka
• Karel Mikula

Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.

Ústřední spolek československých knihovníků

V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků.

Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:

• sekce veřejných obecních knihovníků - předseda Jiří Mahen
• sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf
• sekce sociální - předseda Vladimír Motyčka
• komise pro mezinárodní styky - předseda Jindřich Kubíček
• bibliografická sekce - předseda Ladislav Jan Živný

Svaz českých knihovníků

V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.

Současné knihovní spolky

SDRUK - Sdružení knihoven ČR

Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven. V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem. V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.

Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:

• připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
• kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,
• společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,
• analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,
• spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,
• koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,
• organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - SKIP

SKIP je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů. Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).

Z činností SKIP:

• podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy
• účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí
• spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností
• rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - IFLA a EBLIDA
• organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky
• vydává 4x ročně svazové periodikum "Bulletin SKIP"

Pravidelné akce SKIP:

• "Knihovny současnosti"- celostátní konference (spolupořadatel)
• "Týden knihoven"- celostátní propagační akce
• "Knihovnická dílna" - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
• "Noc s Andersenem", "Kde končí svět" - akce podporující dětské čtenářství
• "Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě" - seminář o kooperaci paměťových institucí
• zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.

Česká informační společnost, o. s. – ČIS

Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS). V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu. V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:

• právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
• zdroje informací o Evropské unii na internetu
• systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.

Byl také vydáván občasník "Zpravodaj ČIS". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.

Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR

Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001 stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.

Základní programové cíle Asociace vysokých škol:

• zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
• hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
• vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .

Odkazy

Použitá literatura

• PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková

• CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.

• BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm

• UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky

• Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/

• Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/

• Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.cisvts.cz/

• Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

Externí odkazy

• SDRUK - Sdružení knihoven ČR

• SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků

• Česká informační společnost, z.s.

• AKVŠ - Asociace knihoven vysokých školy ČR

Doporučená literatura

• ADÁMKOVÁ, Kateřina. Spolkové a nadační právo. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2008. 109 s. ISBN 978-80-210-4512-5

• BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe). 1. vyd.,Praha: Oeconomica, 2009. 303 s. ISBN 978-80-245-1650-9.

• CEJPEK, Jiří. Československé knihovnictví: Poslání a organizace. 1.vyd., Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 171 s.

• CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd., Praha: Karolinum, 2002. 247 s. ISBN 80-246-0323-3.

• KINCL, Jaromír. URFUS, Valentin. SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. 2.vyd., Praha: C. H. Beck, 1995. 386 s. ISBN 80-7179-031-1.

Související články

• Ikaros: Ke sloučení Asociace knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR

• Bulletin Skip: Rozhovor o vzniku a činnosti SKIP v letech 1968-1970

• Noc s Andersenem: O projektu

Klíčová slova

knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví