Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání: Porovnání verzí

Řádek 31: Řádek 31:
 
Polytematické databáze shromažďují a zpřístupňují informace z několika různých vědeckých oborů. Obvykle se jedná o rozsáhlý soubor dat bibliografické povahy. Víceoborovost je budována cíleně. Je nutné podotknout, že také oborově zaměřené databáze obsahují v omezené míře informace z příbuzných disciplín, ty ale tvoří spíše okrajovou složku zdroje. <ref name="fabian">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. 2012 [cit. 2018-22-05]. Dostupné z: http://issuu.com/nakliv/docs/eiz_skripta.</ref>
 
Polytematické databáze shromažďují a zpřístupňují informace z několika různých vědeckých oborů. Obvykle se jedná o rozsáhlý soubor dat bibliografické povahy. Víceoborovost je budována cíleně. Je nutné podotknout, že také oborově zaměřené databáze obsahují v omezené míře informace z příbuzných disciplín, ty ale tvoří spíše okrajovou složku zdroje. <ref name="fabian">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. 2012 [cit. 2018-22-05]. Dostupné z: http://issuu.com/nakliv/docs/eiz_skripta.</ref>
  
−
=== PASCAL ===
+
=== [[PASCAL]] ===
  
−
Multioborová databáze zabírající především technické obory a lékařství. Producentem je francouzská organizace INIST. Určitou specifikací je přítomnost vícejazyčných deskriptorů (kromě angličtiny také francouzština a španělština).<ref name="fabian" />
+
Multioborová databáze zabírající především technické obory a lékařství. Producentem je francouzská organizace [[INIST]]. Určitou specifikací je přítomnost vícejazyčných deskriptorů (kromě angličtiny také francouzština a španělština).<ref name="fabian" />  
−
 
 
−
Databáze má historii v tištěném referátovém časopise ''Bulletin signalétique''. Oblast knihovnictví, informační vědy a knihovědy je v třídníku zařazena pod třídu: „Vědy o informacích, dokumentace.“ Chápání informační vědy jako souhrnu několik různých věd je specifikem pro francouzské prostředí. <ref name="pascal">BRATKOVÁ, Eva. Vyhledávání informací z databází PASCAL, části Vědy o informacích, dokumentace, a FRANCIS, části Vědy o informacích a komunikace: studijní příručka. Verze 1.0. Praha 2014. 56 stran.</ref>
 
  
 +
Databáze má historii v tištěném referátovém časopise ''Bulletin signalétique''. Oblast knihovnictví, [[Informační věda|informační vědy]] a knihovědy je v třídníku zařazena pod třídu: „Vědy o informacích, dokumentace.“ Chápání informační vědy jako souhrnu několik různých věd je specifikem pro francouzské prostředí. <ref name="pascal">BRATKOVÁ, Eva. Vyhledávání informací z databází PASCAL, části Vědy o informacích, dokumentace, a FRANCIS, části Vědy o informacích a komunikace: studijní příručka. Verze 1.0. Praha 2014. 56 stran.</ref>
  
 
=== FRANCIS ===
 
=== FRANCIS ===

Verze z 23. 5. 2018, 23:21

Informační zdroje

Informační zdroj definuje terminologická databáze TDKIV jako objekt, který obsahuje informace odpovídající uživatelským potřebám. Může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický.[1]

Mezinárodní zdroje pro oblast knihovní a informační vědy, lze rozdělit na monotematické a polytematické. Mezi monotematické patří např. databáze LISTA, LISA a LISS. Do polytematických po té např. databáze PASCAL, FRANCIS, VINITY. Za jeden z nejvýznamnějších českých elektronických zdrojů lze po té označit databázi Knihovny knihovnické literatury.

Mezinárodní monotematické zdroje

LISA

Databáze LISA (Library and Information Science Abstracts) představuje jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů pro oblast knihovnictví, informační vědy, informačních technologií, knihovědy a dalších hraničních oborů. [2]

Předchůdcem tohoto bibliografického zdroje je referátový časopis Library science abstracts, který vydávala britská Knihovnická asociace v letech 1950-1968. Zaměřoval se na oblast tradičního knihovnictví. V roce 1969 byl název rozšířen na současný Library and information science abstracts (rozšíření názvu o „information“ reflektovalo rozvoj informačních technologií a systémů). Od druhé poloviny 70. let je zdroj zpracováván také počítačově.

Databáze není tvořena plnými texty. Pro věcné vyhledání lze využít nástrojů tezauru LISA. Pro účely pořádání záznamů je od roku 2008 používáno předmětové třídění Broad Subject Headings. LISA představuje dominantní zdroj zejména pro oblast tradičního knihovnictví a knihovní vědy, informační věda je zastoupena v menší míře[3]

LISTA

Library, information science and technology abstracts (LISTA) je uživatelům nabízena od roku 2006 společností EBSCO Publishing. Jádro tohoto informačního zdroje tvoří původní databáze ISTA (Information Science & Technology Abstracts)[2]Počátky tohoto zdroje jsou spojeny s referátovým časopisem Documentation abstracts, který začal vydávat Americký dokumentační institut v roce 1966.

Databáze zpřístupňuje také plné texty některých excerpovaných periodik. Představuje dominantní zdroj pro oblast informační vědy a informačních technologií (až k roku 1966). Knihovnictví jako takové bylo do databáze začleňováno až od roku 2005, retrospektiva zatím nebyla provedena. Přístup do databáze je díky projektu Library research možný zdarma.[4]

LLIS

Library Literature & Information Science patří také k jednomu z nejvýznamnějších zdrojů oboru knihovní a informační vědy. Má svého předchůdce v tištěném časopise Library literature, který začala ve 20. letech minulého století vydávat společnost H. W. Wilson Company. Počítačové zpracování a online zpřístupnění nastalo v 80. letech. Na přelomu tisíciletí byl název rozšířen na současný Library Literature & Information Science.

Specifikací databáze je původní zaměření na registraci především americké a britské knihovnické literatury a to s důrazem i na regionální význam (např. registrace závěrečných prací amerických knihovnických škol). Existuje fulltextová varianta této databáze.[5]


Mezinárodní polytematické zdroje

Polytematické databáze shromažďují a zpřístupňují informace z několika různých vědeckých oborů. Obvykle se jedná o rozsáhlý soubor dat bibliografické povahy. Víceoborovost je budována cíleně. Je nutné podotknout, že také oborově zaměřené databáze obsahují v omezené míře informace z příbuzných disciplín, ty ale tvoří spíše okrajovou složku zdroje. [6]

PASCAL

Multioborová databáze zabírající především technické obory a lékařství. Producentem je francouzská organizace INIST. Určitou specifikací je přítomnost vícejazyčných deskriptorů (kromě angličtiny také francouzština a španělština).[6]

Databáze má historii v tištěném referátovém časopise Bulletin signalétique. Oblast knihovnictví, informační vědy a knihovědy je v třídníku zařazena pod třídu: „Vědy o informacích, dokumentace.“ Chápání informační vědy jako souhrnu několik různých věd je specifikem pro francouzské prostředí. [7]

FRANCIS

Také tato databáze je produkována organizací INIST a tvoří paralelu k databázi PASCAL - je zaměřena na humanitní a sociální vědy. Také v této databázi jsou využívány vícejazyčné deskriptory. Vlastní třídník obsahuje část s názvem: Vědy o informacích, komunikace, pod kterou se zařazují dokumenty zabývající se knihovnickou problematikou a informační vědou. Třídník do značné míry kopíruje třídník z databáze PASCAL. [7]


VINITI

Databáze VINITI představuje jeden z nejrozsáhlejších ruských informačních zdrojů. Obsahuje několik milionů bibliografických záznamů dokumentů mapující všechny vědecké oblasti. Je vytvářena v rámci Všeruského institutu vědeckých a technických informací. Předchůdcem tohoto systému byl referátový časopis Referativnyj žurnal.

V databázi jsou využívána dvě klasifikační schémata: Státní rubrikátor vědeckých a technických informací (část - Informatika, zahrnuje také oblast knihovnictví a knihovní vědy) a Rubrikátor odvětí znalostí VINITI (část - Informatika, reflektuje podobu ruského pojetí informační vědy tzn. nezahrnuje např. veřejné knihovnictví, archivnictví, nebo oblast vydavatelství) [8]


Národní oborové zdroje

Národní zdroje oboru informační a knihovní vědy a dalších dílčích disciplín představují především tradiční oborové bibliografie vznikající během 20. století. Ve většině případů nejsou tyto zdroje zpřístupňovány v elektronické formě. Některé pokrývají jak české, tak slovenské prostředí. Mezi tyto zdroje patří:

  • Bibliografie československé/české knihovědy (1927-1943)
  • Soupis české a slovenské knihovnické literatury (1945-1955)
  • Bibliografie české knihovnické literatury (1945-1960)
  • Bibliografie slovenské knihovnické literatury (do roku 1960)
  • Bibliografie československého knihovnictví (1960-1967)
  • Bibliografie českého knihovnictví, bibliografie a VTI (1968-1993)
  • Dokumentace české knihovnické literatury
  • Bibliografie slovenské knihovnické literatury


Databáze Knihovny knihovnické literatury (KKL)

Nejedná se o čistě národní zdroj, zahrnuty jsou také záznamy zahraniční literatury. Zaměřuje se především na obor knihovnictví, knihovědy, informační vědy a bibliografie. Provozovatelem je Národní knihovna ČR. Databáze je zároveň katalogem Knihovny knihovnické literatury. Obsahuje také článkové záznamy vytipovaných periodik a záznamy vybraných oborových internetových zdrojů s přístupem k plným textům.[9]



Reference

  1. ↑ CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-23-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD
  2. ↑ 2,0 2,1 KRČÁL, Martin a kol. Srovnání databází LISA a LISTA: 1. část. Inflow [online]. 2008. [cit. 2018-20-05]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-%E2%80%93-1-cast
  3. ↑ BRATKOVÁ, Eva, zprac. LISA: Library and Information Science Abstracts: vyhledávání informací z online databáze z databázového centra ProQuest v rešeršním systému FAST: metodická příručka. Verze 2.0. Praha, 2012. 34 stran. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Verze dostupná z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/LISA-Library-and-Information-Science-Abstracts_Bratková.pdf
  4. ↑ BRATKOVÁ, Eva, zprac. LISTA / FT: Library, Information Science and Technology Abstracts: vyhledávání informací z online databáze z databázového centra a v rešeršním systému EBSCOhost 2.0: metodická příručka. Verze 1.0. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. 48 stran.
  5. ↑ BRATKOVÁ, E. (zprac.). LLIS/FTXT : Library Literature & Information Science Full Text : vyhledávání informací z online databáze z databázového centra H.W. Wilson, Co. v rešeršním systému WilsonWeb, Release 2.8 : metodická příručka. Verze 1.4. Praha : Národní knihovna České republiky, 2008. 31 stran
  6. ↑ 6,0 6,1 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. 2012 [cit. 2018-22-05]. Dostupné z: http://issuu.com/nakliv/docs/eiz_skripta.
  7. ↑ 7,0 7,1 BRATKOVÁ, Eva. Vyhledávání informací z databází PASCAL, části Vědy o informacích, dokumentace, a FRANCIS, části Vědy o informacích a komunikace: studijní příručka. Verze 1.0. Praha 2014. 56 stran.
  8. ↑ BRATKOVÁ, Eva. Vyhledávání informací z databáze VINITI, části Informatika: studijní příručka. Verze 1. 0. Praha 2012. 34 stran
  9. ↑ 4. BRATKOVÁ, Eva. Národní bibliografické informační zdroje oboru informační a knihovní vědy (Česko a Slovensko). Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2007. 23 stran.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Významné_mezinárodní_a_národní_informační_zdroje_pro_obor_Knihovní_a_informační_věda_a_jejich_srovnání&oldid=54025“