Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit. V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.
 
== Historie ==
 
== Historie ==
  

Verze z 19. 2. 2019, 16:27

Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit. V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.

Historie

V České republice začátky aktivit v oblasti digitalizace kulturního dědictví sahají na rok 1992[1], kdy Národní knihovna České republiky vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.[2]

Současná situace

V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.

Úloha a aktivity Národní Knihovny

Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.

Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)[3].

Národní digitální knihovna

Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.[4] V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.

Manuscriptorium je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.[5] Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.

Kramerius obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.[6] Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. [7] V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.[8]

Třetí národní program je WebArchiv. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:

  • Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně
  • Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou
  • Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.

Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. [9] Pár zajímavých dat:

  • k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat
  • první dokument byl archivován 3.9.2001
  • celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv[10]

Spolupráce se společností Google

V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností Google. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.[11] Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).

Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374
  2. ↑ Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/
  3. ↑ Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit
  4. ↑ Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani
  5. ↑ IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107
  6. ↑ Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2
  7. ↑ Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66
  8. ↑ Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2
  9. ↑ Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu
  10. ↑ Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs
  11. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255
  12. ↑ Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_současná_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturního_dědictví_a_zpřístupňování_jejích_výstupů_v_ČR&oldid=57381“