Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?: Porovnání verzí

Řádek 26: Řádek 26:
  
 
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====
 
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====
−
Jak je známo z dějin sociální komunikace, nová komunikační média vyvolávají k životu nové typy sociální komunikace a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče – zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.  
+
Nová komunikační [[Nová média|média]] vyvolávají k životu nové typy [[sociální komunikace]] a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.
  
 
====Informační zahlcení====
 
====Informační zahlcení====

Verze z 16. 3. 2022, 09:06

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Organizace informací

Organizace informací a informačních zdrojů je jeden z hlavních zájmů informačních věd. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. [1] Obecným cílem procesu organizace je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení entropie. [2] Smyslem organizace informací tedy je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). [3]

Problémy spojené s organizací znalostí

Obtížné určování efektivnost

Nejčastěji používaným způsobem určení efektivnosti vyhledávacího systému je míra přesnosti a míra úplnosti dosahované při vyhledávání, založené na posuzování relevance získaných informací. Přesnost označuje podíl relevantních a nerelevantních jednotek z vyhledané množiny, úplnost se snaží o vyjádření podílu vyhledaných relevantních jednotek z celkového počtu relevantních jednotek přítomných v prohledávaném souboru. Negativním jevem je tzv. odpad, který vyjadřuje podíl vyhledaných nerelevantních jednotek z celkového počtu nerelevantních jednotek v prohledávaném souboru. Samotná množina vyhledaných nerelevantních jednotek se označuje jako šum. Přirozené přání dosáhnout co nejvyšší přesnosti a současně co nejvyšší úplnosti naráží na prokázaný inverzní poměr těchto dvou veličin – čím vyšší je přesnost, tím nižší úplnost a naopak.

Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace

Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její potřebou. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné.

K dispozici je však i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou.

Nabízí se například:

  • přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)
  • částečná odpověď na otázku
  • nabídka zdroje informace (odkaz na něj)
  • poskytnutí rozšiřující informace

Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase

Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou tedy je, jestli na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už však neodpovídající současným potřebám.

Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu

Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení obsahové analýzy a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití přirozeného jazyka k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.

Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým

Nová komunikační média vyvolávají k životu nové typy sociální komunikace a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických dokumentů dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.

Informační zahlcení

Kvantitativní nárůst potenciálně dostupných informací je tak veliký, že tato kvantita přechází v novou kvalitu: informační zahlcení je už vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této exploze v dostupnosti informací se staly počítačové aplikace pro zpracování a digitalizaci dokumentů a počítačové sítě, které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu.

Jsou potřeba nástroje jenž jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní, jednak (na první pohled možná poněkud paradoxně) nástroje pro tvorbu přidaných informací 52 v podobě metadat.

Důvěryhodnost

S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.

Doménová analýza

Informační doména je soubor informačních systémů, zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. [4]

Zakladatelm Birger Hjørland. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum informačního chování. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. [5]

https://wikisofia.cz/wiki/Ontologie

Doménová analýza využívá a kombinuje již existující, tradiční i inovativní, metody informačních studií a knihovnictví i dalších sociálních věd.

Hjørland vypočítává 11 přístupů a metod doménově-analytického přístupu:

  1. vytváření literárních příruček a předmětových informačních bran;
  2. konstruování speciálních klasifikací a tezaurů;
  3. výzkum indexování v jednotlivých oborech;
  4. empirické výzkumy chování uživatelů;
  5. bibliometrické analýzy;
  6. historické metody a studia;
  7. dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a informační architektury;
  8. epistemologická a kritická studia;
  9. studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou sémantiku a studia diskurzů;
  10. studia struktur a institucí ve vědecké komunikaci;
  11. studia vědeckého poznávání, expertních systémů a znalostí a umělé inteligence [6]

Jaký je význam doménových expertů? Doménový expert je odborník v určité věcně vymezitelné oblasti (tzv. problémové doméně). Doménový expert může sehrát důležitou roli jako klíčový uživatel v analýze (informačního) systému, který vzniká za účelem podpory cílů, které si stanoví aktér (podnik) pohybující se v dané problémové doméně. Pokud má business analytik možnost spolupracovat s doménovým expertem ochotným sdílet své know-how, výhodou je především rychlost, s jakou může proniknout do řešené problematiky (v porovnání např. se studiem dokumentace).

Ontologie

V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu ontologie. V informatickém pojetí je ontologie „informační artefakt“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací a individuí (angl. individuals). [7]

Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového modelu vymezené domény. Jejím účelem je komunikace, opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. Obsah tvoří třídy a jejich vlastnosti. Význam tříd je vymezen pomocí axiomů. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích.[8]


Příklady ontologií:

  • Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject), atd.
  • Firend of a Friend (FOAF) – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům
  • GoodRelations – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci
  • Semantically Interlinked Online Communities (SIOC) – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích, diskuzních fórech, atd.
  • Basic Geo (WGS84) – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí
  • Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako umělci, alba, písně, atd. [7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.
  2. ↑ KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284
  3. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf
  4. ↑ BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc
  5. ↑ KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza
  6. ↑ SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménově analytického přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.
  7. ↑ 7,0 7,1 ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617
  8. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003169&local_base=KTD.

Doporučená literatura

  • KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.
  • SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.
  • WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.
  • Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.
  • UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.

Související články

Klíčová slova

organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informací._Jaké_jsou_základní_problémy_organizace_informací%3F_Definujte_pojem_doménová_analýza_a_popište_její_význam_pro_organizaci_informací._Jaký_je_význam_doménových_expertů%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&oldid=70714“