Co je předmětem studia informační vědy? Jak byste charakterizovali roli humanitně-filozofického proudu a matematicko-filozofického proudu, které utvářely informační vědu.

Informační věda je interdisciplinární obor, který je „v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.“

Informační věda = soubor pohledů na svět

• Věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti – jak se přenáší informace, jak se přetváří informace.
• Zabývá se otázkami informace, komunikace a modelování.
• Věda o informacích, jejich významu, přenosu a vztahu ke skutečnosti (nikdy se nerovná tomu modelu, je složitější než ten model).

Teorie informace se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace. Za tvůrce vzniku teorie informace se pokládá C. E. Shannon. K nejdůležitějším odvětvím teorie informace patří teorie přenosu informace.

Předchůdce informační vědy

2 000 let po vynálezu písma byly vytvářeny první starověké sbírky – touha po nesmrtelnosti.
Písmo má schopnost zachytit a uchovat lidské znalosti a příběhy.
Vyspělá společnost – „recykluje“ znalosti předchozích generací a přidává své poznatky v podobě textových, obrazových, zvukových dokumentů i elektronických zdrojů = společenská funkce. Do pol. 20. stol. – společenská funkce podmíněna vývojem písma, knihy, záznamu obrazu a zvuku, gramotností a celkovou vzdělaností obyvatelstva.

1. Historický zvrat – přechod od písma obrázkového k hláskovému písmu = fonetizace
2. Historický zvrat – vynález a rozšíření knihtisku
3. Historický zvrat – vynález počítače a rozvoj informačních technologií => vznik informační vědy

Časový vývoj dle Glynna Harmona

Období formování informační vědy (do r. 1945)

Vznik nových vědních disciplín a jejich prolínání – nestálost.

Různé proudy:

• humanitní a sociální
• matematicko-technický a kybernetický
  

2. pol. 19. stol. – knihovny začaly potřebovat profesionály => knihovnické povolání a vzdělání.
1876 - 1. organizace na světě – American Library Association (ALA).
1887 - 1. knihovnická škola – na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
1895 – založení Mezinárodního bibliografického ústavu (MBÚ) v Bruselu – Paul Otlet a Henri La Fontaine – cílem bylo zpracovat světovou produkci, k tomu bylo vytvořeno MDT.
1926 – univerzita v Chicagu – knihovnická škola nového typu – knihovna chápána jako sociální jev.
1931 – MBÚ nahrazen Mezinárodním dokumentačním ústavem (MDÚ) – rozpracování a šíření MDT.
1938 – transformace MDÚ na Mezinárodní federaci pro dokumentaci (FID).
Přelom 19. a 20. stol. – obor dokumentace - zabývala se sekundárním zprostředkováním dokumentů významných pro vědeckotechnický pokrok (normy, patenty, …), zdůrazňovala vícehlediskový přístup při zpracovávání.
Dokumentace historicky předcházela vzniku informační vědy.

Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)

Zrod kybernetiky

• Vznik v r. 1948 – dílo Wienera – Kybernetika čili řízení a komunikace u živočichů a ve stroji.
• Kybernetika dnes studuje chování složitých organizovaných a otevřených systémů technických, biologických a sociálních.
  

Kybernetika je věda o příjmu, uchovávání, zpracovávání a využívání informace. V důsledku vzniku kybernetiky se po 2. sv. v. rozvinula informatika – předmětem je počítač, jeho technické a programové vybavení, pomocí něhož se zpracovávají data.

Součástí kybernetiky je teorie informace:

1. Syntaktická - chápe pojem informace jako posloupnost znaků, které odesílatel volí z předem daného souboru znaků.
2. Sémantická – sdělování znaků je vázáno na repertoár, který musí být znám odesilateli i příjemci.
3. Pragmatická – informace je něco, co snižuje nejistotu člověka ve vztahu k jeho neustále se měnícímu stavu. Stav je dán poznáním, zkušenostmi a sociálním vývojem. Nejistota znamená, že informace ubývá.
   

• 60. léta – termín informační pramen – na dokumenty se začíná pohlížet jako na soubory informací – informační instituce.
  
• 4 modely informační vědy - anglosaský, francouzský, německý a sovětský – liší se v teoretickém přístupu k základním pojmům.
  

Tříbení názorů na obecnou vědu o informaci

• Po 2. sv. v. se v Evropě rozšířil pojem dokumentace – kniha S. C. Bradforda – Documentation.
  
• V USA se začíná používat pojem informace, vyhledávání informací – information retrieval (IR), nahradil výraz dokumentace.
  
• 50. léta – informační exploze – nadšení pro použití počítačů (zejména v USA). Začaly se studovat procesy probíhající při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání, používaly se znalosti různých věd.
  
• Potřeba obecné vědy integrující dosavadní znalosti o informaci => informační věda (information science) – začal nahrazovat pojem dokumentace i ISR (ten spíše pro technickou stránku).
  
• 1968 – Americký dokumentační ústav (ADI) se proměnil na Americkou společnost pro informační vědu (ASIS) – časopis American Documentation => Journal of the American Society for Information Science (JASIS) – velice důležitý.
  
• Evropa – zničená válkou, používala stále pojem dokumentace.
  
• 60. léta – výraz dokumentace nahrazován výrazem informace.
  

Informatika v bývalém Sovětském svazu
1966 – A. I. Michajlov, A. I. Čornyj, R. S. Giljarevski – informatika = teorie vědeckých informací.
Tento rozvoj nové koncepce informatiky měl vliv i na tehdejší ČSR.
Informatika vznikla z potřeb upadajícího sovětského hospodářství, vědy a techniky – měla řešit společenské problémy, existovala tam bohužel stranicko-státní ideologie, cíl nevyšel.
Výraz informatika byl spojením 2 francouzských slov (informace a automatický) – v tom smyslu to vyjadřovalo automatické zpracování dat.
Důvody založení informatiky – odtrhnutí vědeckých a technických informací z oboru knihovnictví, které bylo pod dohledem poststalinské ideologie, vytvoření soustavy vědecko-technických informací (VTI) a informatiky – zajištění volnějšího pohybu informací a tím rozvoj hospodářství.
Předmět sovětské informatiky je informace vědecko-technická z hlediska optimálního způsobu organizace pro potřeby vědy a techniky.

Období dozrávání (70. léta - 21.století)

USA – dynamický rozvoj informační vědy: rozvoj studijního oboru, pokusy o definici – zkoumá nejen informační procesy v systémech vytvořených člověkem, ale i v systémech vytvořených přírodou.
Evropa – vliv USA, ale konzervatismus a tradicionalismus, terminologická roztříštěnost: od 60. let kritika úzkého institucionálního rámce teorie knihovnictví a dokumentalistiky jako dokumentační teorii.
Informace začínají proudit netradičními cestami (rozvoj rozhlasu, televize a dalších kanálů).
2. pol. 20. stol. – vyspělé západní země – prudce roste počet zaznamenaných informací = „informační exploze.
Známky globalizace Země (globalizace zahrnuje změny společnosti, nerovný proces, v jehož důsledku se někte-ré části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují; vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu in-formací) – informační problém společnosti je nutné řešit mezinárodní spoluprací.
Zásadní význam pro pojetí informační vědy – sympozia 1990-1996 v Kostnici – sdružení německých VŠ pro informační vědu.
1988 – kongres Mezinárodní federace pro informaci a dokumentaci v Helsinkách – mezník ve vývoji informační vědy.

Informační věda pro začátek 21. století

Informační věda v širším pojetí – 3 okruhy informací:

1. Sociální – info jako psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí, potencionální znakově zaznamenaná info na nehmotném nosiči.
2. Biologická – zahrnuje info sociální, týká se všech živých tvorů.
3. Fyzikální – pochybná, týká se neživé přírody.

Reprezentace informací = způsob symbolického vyjádření info.
Prezentace info (šíření) = široká škála prostředků, institucí a jejich soustav.
Smysl reprezentace a prezentace je v jejím přijetí lidskými smysly, v jejím pochopení a přeměně na znalost.
Toto pojetí přesahuje společenskou zprostředkovatelskou funkci.
Info. věda v užším pojetí = společenské zprostředkování znakově zaznamenaných znalostí, zkušeností, příběhů a prožitků z uspořádaných sbírek dokumentů a z části globálně rozptýlených el. zdrojů, zabývá se důsledky zprostředkování potencionální info.

Problémy teorie informace které Shannon popsal – základ teorie informace:

• Stanovení mezních možností redukce výstupů z informačních zdrojů bez podstatného omezení informace v nich obsažených a hledání cest k jejich praktickému dosahování.
• Stanovení informační propustnosti (kapacity) komunikačního kanálu a hledání cest k jejímu dosahování, tj. jak nejlepšímu využívání kanálu. Kapacita charakterizuje maximální rychlost přenosu informace kanálem, při které lze ještě kompenzovat rušivý vliv šumu. Kompenzace se uskutečňuje vhodnými manipulacemi – přetvarováním přenášených zpráv.
• Šifrování – jak přetvarovat libovolnou zprávu, případně jak pomocí určitého klíče vytvořit kanál, aby ze zprávy na výstupu kanálu nebylo bez klíče možno rekonstruovat původní zprávu. Touto prací Shannon položil základy nové větve teorie informace - kryptografie.

Teorie informace umožnila zcela novým a hlubším způsobem pochopit pojem informace vypracovaný ve 30. letech R. A. Fisherem v matematické statistice. Dílčí řešení problémů za určitých speciálních podmínek našel sám Shannon, další řešení naznačil. Obecnější řešení se nacházela postupně - zprvu v návaznosti na postupný rozvoj matematických metod a později v návaznosti na potřeby technické praxe.
50. léta – vzniklo zcela nové chápání vzdáleností mezi pravděpodobnostními distribucemi dat.
1950 až 1960 - 25 původních prací z oblasti teorie informace (vědci z USA, Československa, SSSR, Německa a Japonska).

Po 60. letech bouřlivý rozvoj teorie informace

• Vojenské projekty (přenos dat mezi počítači na souši, ve vzduchu i na vodě).
  
• Kosmické projekty (přenos dat ze vzdálených vysílačů napájených slabými bateriemi).
  
• Zdokonalování počítačů (korekce chyb při čtení informace z pamětí, komprese informace při ukládání do pamětí).
  
• Potom: akademické a komerční projekty (vytváření počítačových sítí, digitální záznam a přenos řeči, hudby a obrazu, například HI-FI kvalita hudby na CD by nebyla možná bez korekce chyb vzniklých při zápisu a čtení z disku).
  

V poslední době

Největší zájem o teorii informace v kruzích budujících integrované sítě pro přenos dat. Nadále však trvá zájem kosmického výzkumu (lepší využívání kapacit kanálů na existujících komunikačních družicích, budování dokona-lejších nových družic, pod.).
Kryptografie – moderní bankovnictví (PIN-kódy, elektronické podpisy).

Zdroje

Související články

Informace
Informační věda
Kybernetika
Claude Shannon

Klíčová slova

Informační věda, informace, teorie informace, Claude Shannon, kybernetika, informatika