Páteřní mícha

• nervy = vlákna axonální bílé hmoty

1. hlavové (mozkové) nervy
2. míšní nervy
3. útrobní nervy

Hlavové nervy

• vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek)
• 12 párů
• funkce podle místa (senzorické, senzitivní, motorické i vegetativní vlákna)

1. nervus olfaktorius (čichový)
2. nervus opticus (zrakový)
3. nervus oculomotorius (okohybný)
4. nervus trochlearis (kladkový)
5. nervus trigeminus (trojklanný)
6. nervus abducens (odtahující)
7. nervus facialis (lícní)
8. nervus vestibulocochlearis (sluchový a rovnovážný)
9. nervus glossopharingeus (jazykohltanový)
10. nervus vagus (bloudivý)
11. nervus accessorius (přídatný)
12. nervus hypoglossus (podjazykový)

Míšní nervy

• jsou všechny smíšené (motorické + senzitivní)
• 31 párů
• v rámci míšního nervu je několik částí:

1. zadní kořen míšní – vstup informace, především senzorická dráha
2. přední kořen míšní – především motorické informace
3. plexus – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na větve: dorzální větev – jde do dorzální části těla, ventrální větev – jde do ventrální části těla, vegetativní ganglia – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí vegetativní funkci → takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno

• mají podle rozložení svou funkci:

1. sympatikus – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
2. parasympatikus – krční (C) a kostrční páteř

• míšní nervy mají svoje funkční uspořádání – tvoří pletence, které se shlukují a jdou do těla pospolu (ale nejsou spojeny, jdou jako svazek):

C1 – C4 - cervikální pleteň - plexus cervicalis - inervuje zrak, svaly horní části hrudníku, trapézy, některé svaly ruky C5 – Th1 - plexus brachialis - inervuje celou ruku L1 - L4 - plexus lumbosacralis

• při poruše vypadne funkce celého svazku nervů, celé té části
• C4 a C5 inervuje bránici
• ty nervy, které zde nejsou uvedeny se neshlukují do plexů a jsou samostatné, proto i jejich poškození není tak závažné a není s tím tolik potíží

Vegetativní (autonomní) nervy

• centra uložené ve vegetativních gangliích podél páteře
• funkce je automatická, neuvědomujeme si jejich činnost
• mají ale svá nadřazená centra v mozku v centrálním systému (především oblast hypothalamu) → nejsou zcela autonomní
• funkce: excitační (aktivace) a inhibiční (útlum)

Sympatikus

• aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → katabolický vliv na organismus
• uplatnění při situacích náročných na organismus (stres)
• zvyšuje tep, tlak, povzbuzuje dýchací činnost (zrychlený dech), rozšiřuje zornice - mydriáza
• mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech vazodilatace, ve vnitřních orgánech vazokonstrikce (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva, ledviny, pohlavní orgány)
• ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech
• podporuje bdělý stav

Parasympatikus

• trofický, anabolický vliv na organismus
• vyrábí energii do zásoby
• aktivita převažuje v období spánku, klidu
• zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání
• stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - mióza

• se sympatikem a parasympatikem souvisí hodně reflexů – záleží na které funkci závisí (např.: vylučování žaludečních šťáv při parasympatiku)

Mícha

• součást CNS, ale jistá autonomie
• dlouhá 40 - 45 cm
• horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a decusatio pyramidum (křížení pyramidových drah)
• na druhém konci je conus (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
• mícha se svými obaly (pia mater a arachnoidea) je uzavřena ve vaku s mozkomíšním mokem (ochrana)
• má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
• šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
• šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
• šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
• bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):

1. zadní provazce (mezi zadními kořeny)
2. postranní provazce (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
3. přední provazce (mezi předními kořeny)

• v rámci jednoty míchy existují spojení krátká (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a dlouhá (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)

Bílá hmota

Dráhy vzestupné (ascendentní)

• koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
• zadní a postranní provazce
• přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
• Dráha spinothalamická - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
• Dráha spinocerebrální - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
• Dráha zadních provazců míšních - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)

Dráhy sestupné (descendentní)

• jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
• Dráha kortikospinální (pyramidová) - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
• Dráha extrapyramidová - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)

Šedá hmota

• uspořádání:

1. zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
2. přední rohy, kde vychází přední kořen

• zóna intermedia – obklopující centrální část míchy
• šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = laminy, každá odpovídá za něco jiného
• 1.-6. lamina je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
• 7. lamina je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
• 8. a 9. lamina je v předním rohu, motorická funkce
• 10. lamina je v centrální části, kolem míšního kanálu
• motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy – dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
• podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru

Míšní reflexy

• dělí se podle stimulace receptorů
• jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí

• dvouneuronové monosynaptické reflexy - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
• exterorecepční reflexy - 2 typy: extenzorové - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a flexorové - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost

Patologie míšních funkcí

• při poškození míchy nastane míšní šok
• následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
• šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
• směrem k periferii dochází k úplné areflexii (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. chabá periferní obrna
• spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
• poté šok postupně odeznívá
• obnovují se (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
• podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi spastická reakce – vznik tzv. spastické obrny (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
• pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy → špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
• Brown-Sequardův syndrom - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká vnitřní hemisyndrom - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká kořenový syndrom – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost

Zdroje

Zdroje obrázků

• http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=343