Neit

Jméno

Neit je prastará egyptská bohyně, objevující se již od počátku egyptských dějin. Její jméno může znamenat "Děsivá" nebo "Nahánějící hrůzu".

Ikonografie a sféry vlivu

Neit byla zřejmě jedním z nejdůležitějších božstvem už v preddynastické době, a byla uctívána ještě v ptolemaiovské a římské době. Jejím symbolem byl štít se dvěma zkříženými šípy, což poukazuje na její spojitost s bojem, lovem a bitvami. Odtud také pocházejí její epiteta Vládkyně šípů a Paní luku.

Kromě boje byla ale také spojována s ochranou, mateřstvím, tkalcovstvím, a v jistých verzích se objevuje také jako stvořitelka světa.

Zobrazována bývá jako žena, často má na hlavě dolnoegyptskou korunu. Nad hlavou může mít štít se šípy jako svůj symbol, případně hieroglyfický znak, kterým se zapisuje její jméno, a který vypadá podobně. V ruce mívá luk a šípy, někdy také žezlo was nebo symbol života anch. V pozdějších obdobích bývá zobrazována i v zoomorfní podobě, a to většinou v podobě krávy nebo kobry. Řekové Neit ztotožnili s bohyní Athénou.

Mýty a funkce

Stvořitelka světa

Neit bývá někdy označována jako Velká matka, což souvisí s její rolí jako stvořitelky světa. V tomto aspektu se objevuje především od Nové říše, a je tak považována za androgynní bytost, někdy dokonce ztotžňovanou s praoceánem Nu či jeho personifikací bohem Nunem, nebo se stvořitelskou bohyní Mehetweret. První doklad tohoto konceptu nalezneme v textech na sarkofágu krále Merenptaha z 19.dynasstie, i když samotná idea je zřejmě mnohem starší. Z Neitiných slin měl povstat i nepřítel slunečního boha, had Apop. V souvislost se stvořením světa se objevují její přívlastky Velká kráva a Velká záplava. Z chrámu v Esně pochází nápis, v němž je Neit zmiňována jako hornoegyptská bohyně, která se vynořila z pravodstva, stvořila celý svět,včetně slunečního boha Rea, a pak cestovala do Dolního Egypta, kde založila své město Sais.

Válečnice

Jak již bylo popsáno výše, s Neit byl spojován boj, lov, zbraně a válečnictví. V této souvislosti se také objevují theoformní osobní jména, která v překladech znamenají například "Neit vítězí" nebo "Neit bojuje". Ve svém bojovém aspektu se Neit může objevovat také jako Reovo oko.

Bohyně matka

Jelikož byla Neit považována za stvořitelku, a tedy matku bohů i lidí, bývá spojována také s mateřstvím jako takovým. Často se objevuje v roli matky krále. Například v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí, a též ve stejné scéně v chrámu v Luxoru, je ve scéně zrození panovnice vyobrazena Neit spolu s bohyní Selket, jak přidržují postel, na níž se objímá královna s bohem Amonem.

V mytologii byl za jejího syna považován krokodýlí bůh Sobek.

Nikdy ovšem nebývá spojována s žádným mužským protějškem, což zřejmě souvisí s její rolí stvořitelky.

Patronka Dolního Egypta

Delta byla významným střediskem Neitina kultu, a tato bohyně byla považována za patronku a ochránkyni celého Dolního Egypta. V této roli bývá zobrazována s červenou dolnoegyptskou korunou na hlavě. Symbolem Dolního Egypta byla také včela, a Neitin chrám ve městě Sais byl tak někdy nazýván "Dům včely".

Spor Hora se Sutechem

Ve sporu Hora se Sutechem vystupuje Neit jako prastará moudrá bohyně, jíž bohové, kteří spor nemohou rozhodnout, posílají dopisy a prosí ji o rady.

Zásvětí

Už od počátku byla Neit spojována se zásvětím a posmrtným životem, což souvisí mj. s její rolí stvořitelského božstva. V tomto aspektu se objevuje především ve funkci ochranitelské. Tato ochranná funkce je v mytologii spojována s tím, že Neit věnovala mrtvému Usirovi rubáš. V Textech pyramid například stráží zemřelého krále spolu s dalšími třemi bohyněmi, Eset, Nebthet a Selket. Tyto čtyři bohyně bývají také zobrazovány, jak stráží skříňku, ve které byly uloženy kanopy s vnitřnostmi zesnulého. V Textech rakví se v některých říkáních objevuje jako dohlížitelka u posmrtného soudu.

Kult

S bohyní Neit je spojováno nejstarší egyptské zobrazení svatyně vůbec. Z častého vyobrazení jejího symbolu můžeme usuzovat, že se jednalo o jedno z nejdůležitějších božstev Raně dynastické doby. Během Staré říše byla nahrazována Hathor, a panovníkem, který se snažil o obnovu jejího kultu, měl být první vládce 5. dynastie Veserkaf. V době Staré říše měla Neit svatyni Mennoferu, a v říkání 408 Textů rakví je zmiňována jako "vládkyně Mendu".

Během Střední a Nové říše její význam poněkud poklesl, a zdá se, že opět nabývá na významu v ramessovské době, kdy bylo hlavní město Egypta přesesno do Delty.

Velmi významnou bohyní se Neit opět stala během 26.dynastie, kdy se hlavní město nacházelo v Sais (dnes Sán el-Hagar). V Ptolemaiovské době byla významným místem jejího kultu též Esna.