Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
Obsah
Digitální knihovna
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“[1]
Problematika vymezení pojmu
Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:
- digitální knihovna není jednotlivá entita,
- digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
- propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
- cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.[2]
Historie
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC) Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny:
- computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,
- communications – globální síť a přenosová kapacita,
- content – množství informace v digitální podobě.
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.[3]
Funkce digitální knihovny
- zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů,
- identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik metadat, katalogizace, indexace),
- uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,
- vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.[4]
Architektura digitální knihovny
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat middleware internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.[3]
Model Kahn-Wilensky
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců Roberta Kahna a Roberta Wilenskeho z 90. let minulého století. "Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“)."[3]
OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému
"OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství."[5]
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů. Model byl vyvinut Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu ISO 14721:2002.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
- ↑ POKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf
- ↑ 3,0 3,1 3,2 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf
- ↑ BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view
- ↑ Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System
- ↑ CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.