Alan Turing

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Alan Turing byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem.

Dětství a život před 2 sv. v.

pomník Alana Turinga

Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.

Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.

V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.

Turing machine

Turing machine

Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní počítač, který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce.

Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.

Enigma

Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ten sloužil k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.

Bombe by sestrojen na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.

Život po 2. sv. v.

Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.

Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.

V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.

ZDROJE: http://www.bbc.com/news/technology-18419691 https://www.cl.cam.ac.uk/projects/raspberrypi/tutorials/turing-machine/one.html http://ikaros.cz/vyznamny-matematik-alan-turing-by-dnes-oslavil-100-let http://www.bbc.co.uk/timelines/z8bgr82#z3pnsbk http://www.alanturing.net/turing_archive/pages/Reference%20Articles/Bio%20of%20Alan%20Turing.html https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/