Technologie provozu informačních systémů

Obsah

1 Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)

Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)

Informační zdroje

Informační zdroj je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ ^[1]

Rozlišujeme tedy zdroje:

Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě
Elektronické / digitální

Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, uživatelským rozhraním, typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. ^[2]

Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.

Informační systémy shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.^[3]

Dostupnost elektronických informačních zdrojů

Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: způsobem záznamu informace (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), typem obsažené informace (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a stupněm omezení přístupu (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. ^[2]

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). ^[2]

Systémové rozhraní

Systémové rozhraní je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol Z39.50, HTML/XML nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).^[2]

Typ dotazovacího jazyka

Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:

Předdefinované dotazy (menu)
Listování (browsing, navigace)
Strukturované jazyky s klíčovými slovy (SQL)

U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.^[2]

Ukládání a vyhledávání dat

Ukládaná data se mohou vyskytovat ve formě strukturované (MARC/XML), částečně strukturované (HTML) a nestrukturované (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do souborů, se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: ^[2]

Sekvenční
Index-sekvenční
Indexová
S přímým přístupem

Databázové systémy

Databáze je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ ^[4]

↑ CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 ^2,5 POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.
↑ JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000469&local_base=KTD.
↑ KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.

[1] CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.

[pokorny-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 ^2,5 POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.

[3] JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000469&local_base=KTD.

[4] KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.

[1]

[2]

[3]

[4]