Periodizace lidského vývoje (Henri Wallon)

Verze z 27. 6. 2014, 08:45, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Henri Wallon == * 1879-1962 * Wallon se dívá na dítě jako na aktivního tvůrce svého vývoje * zabývá se socioafektivním vývojem dítěte a zároveň uvažu…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Henri Wallon

  • 1879-1962
  • Wallon se dívá na dítě jako na aktivního tvůrce svého vývoje
  • zabývá se socioafektivním vývojem dítěte a zároveň uvažuje, že dítě je od svého narození sociálním jedincem
  • jeden ze 3 zakladatelů ψ ve Francii (dále Piaget a Freud)
  • v anglosaských zemích nebyl Wallon přijímán – tam, kde byl kognitivismus, protože Wallon dával důraz na konaci

Vzdělání

  • vystudoval filosofii a pak lékařství
  • za 1SV působil jako lékař
  • setkával se mnoha pacienty s mozkovou příhodou a jejími následky
  • vychází tedy z praxe, ne z teorie, na rozdíl od Piageta
  • svou doktorskou práci zaměřil na „dítě, které zlobí“
  • fascinoval ho respekt k lidské podstatě a zajímal ho přechod mezi organickým a psychickým
  • Wallon podtrhuje nesouvislost vývoje a Piaget zase souvislost vývoje, jsou to rozdílné pohledy, ale ne protichůdné

Díla

  • Původ charakteru
  • Osmý díl francouzské encyklopedie o duševním životě
  • Psychologický vývoj dítěte
  • Od činu k myšlence
  • Původ myšlení u dětí
  • nic z toho není česky, jedna je slovensky

Hlavní teze

  • základní myšlenka je, že lidská bytost je systematicky zapsána v historii (zařazena do sociokulturního rámce)
  • celý vývoj je rozdělen krizemi (je nespojitý), alt ty krize jsou pozitivní → dítě musí překonat krizi, aby znovu našlo harmonii: harmonie → krize → harmonie →…
  • krize tedy dovolí další vývoj, je to kladný bod ve vývoji
  • idea souvislého vývoje jde ruku v ruce s myšlenkou nespojitého vývoje
  • vidí vývoj jako následnost konfliktů (protichůdnost různých tendencí)
  • když je dítě v krizi, tak se mu většinou nabízejí dvě cesty, ale ono si nevybere ani jednu, ale vymyslí si třetí (spojí obě možná řešení, není to ale kompromis nebo zprůměrňování, ale vlastní výtvor dítěte)
  • podobné myšlenky s Vygotským i když se neznali
  • Wallon se zajímal o vlastní produkci dítěte
  • výsledkem těchto principů je zájem Wallona o studium emocí
  • teď se snaží zase do výzkumu zapojovat emoce, i když to komplikuje všechny koncepce (Damasio)
  • emoce patří do biologické i psychické struktury
  • emoce odlišují lidského jedince od zvířat
  • duševní život a duševní aktivita nemohou dlouhodobě existovat bez emocí
  • měl zájem o alternaci chování (funkční střídání chování) - dětský vývoj je i založen na pravidelném opakování dostředivé energie (na sebe) a odstředivé energie (na okolí), momenty soustředění se na sebe jsou velmi důležité, jsou to momenty porozumění mezi ním a okolím, kdy vymýšlí nějaké své cesty do budoucna

Stadia vývoje

Intrauterní (nitroděložní) stádium

  • v té době pokrokové
  • stádium tělesné symbiózy, ale už se projevuje oddělování se na fyziologické úrovni
  • spíše dostředivé stádiu, kdy dítě celou energii spotřebovává pro sebe a nezajímá ho okolí

Stádium motorické impulzivity

  • dítě používá vrozené reflexy a zjišťuje, že se dají použít i na komunikaci s prostředím
  • narození až 2. měsíc
  • opírá se o první vztah založený na krmení
  • matka ten čistě reflexní křik přeloží, např.: dítě má hlad a tak mě volá a nakrmí dítě → matka dá tomu vztahu smysl
  • dítě už po první zkušenosti bude požadovat nejen potravu, ale i ten úsměv nebo pohlazení, které bylo připojeno k prvnímu krmení → už tam není moment překvapení, ale dítě zase čeká něco navíc než jen jídlo a pohlazení → je zklamané, že už nic nového nedostalo
  • dítě je tam stále zklamané, ale hledá dál a tím se vyvíjí
  • stejný princip je i u dospívání, když poprvé objeví druhé pohlaví, tak se opakuje stejný vztah jako
  • předtím s matkou
  • paralela s prvním polibkem a prvním nakrmením a křikem
  • obojí je poprvé biologické, pak je zde moment překvapení a pak zklamání a hledání

Emoční stádium

  • 2 až 12 měsíc
  • je to klidné období, na oko je to stále ta symbióza, ale dítě už si připravuje separaci
  • matka a hlavně dítě hledají druhého, je tam velká efektivita, velmi intenzivní emoční vztah
  • důležité stádium pro vývoj dítěte
  • pro dítě je ještě problém zaměřit se na jednu osobu, protože sebe ani jí ještě nemá přesně definovanou, proto je důležité, aby dítě mělo jednu osobu, která je mu blíže než ostatní
  • dítě když pláče – chce k sobě někoho přivolat, ale ten někdo přijde, utěší a odejde; dítě hledá, jak si toho někoho u sebe udržet → vývoj
  • tím mu moc pomůže řeč, která je oddělena od emoce

Senzomotorické stádium

  • 12 až 18 měsíc

Projektivní stádium

  • 18 měsíc až 3-4 roky
  • používá symboliku, kreslí,…

Vnitřní psychická konstrukce

  • zase má orientaci na sebe – to, co se naučilo a zažilo si musí zvnitřnit a tím vzniká jeho ψ konstrukce
  • spadá sem stádium negativismu, kdy se snaží oddělit od ostatních
  • objevuje se taky stydlivost
  • má to 2 podstádia: negativismus a líbení se (snaží se ostatním zalíbit a proto je úslužné)
  • zase převládá efektivita

Kategoriální stádium

  • 6 až 11 let
  • zaměřuje se hlavně na objekty svého okolí
  • několik podstádií, které jsou shodné s Piagetovými
  • velmi důležité je kamarádství
  • fáze konfliktů se sebou a okolím → vstup do další fáze dospívání

Puberta a adolescence

  • doba logického myšlení, sociálních protikladů a morálního myšlení
  • od 11 let
  • adolescent si vytváří svůj životní cíl/projekt


  • člověk je především bytost sociální, která se vytváří v interakci s druhým
  • komunikace je založená na emoci
  • dítě je původcem svého vývoje
  • Wallon podtrhuje jedinečnost každého a smysl, který jedinec dává každé své činnosti; je proto proti testům
  • vychází z něj několik proudů

Zdroje