Motivace

Verze z 12. 10. 2013, 10:23, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Motivace == '''motivace''' = souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů (pohnutek) * jedna ze složek psych. regulace činnosti * postulovaný p…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Motivace

motivace = souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů (pohnutek)

  • jedna ze složek psych. regulace činnosti
  • postulovaný proces, určující zaměření, trvání a intenzitu chování (jednání)
  • hypotetický konstrukt popisující „psychologické příčiny” chování
  • východiskem motivace je vnitřní stav napětí, cílem je dovršující reakce
  • intrapsychicky probíhající proces vyúsťující ve výsledný vnitřní stav - motiv = odvozuje se od dovršující reakce (motivem není jídlo, ale nasycení


motiv = vnitřní hybná síla člověka, podnítí ho k fyzické i psychické aktivitě, vždy se spojují do širších komplexů, projevují se tím, že buď chceme něco získat nebo se chceme něčemu vyhnout


  • lidské motivy lze rozdělit do čtyř okruhů:
  1. sebezáchovné motivy (mají biologický základ)
  2. stimulační motivy (pravděpodobně také vrozené; jejich uspokojování je podmínkou optimálního psychického fungování)
  3. sociální motivy (regulují a ovlivňují mezilidské vztahy)
  4. individuální psychické motivy


  • jiné dělení motivů:
  1. vrozené (instinktivní chování) x získané
  2. vědomé x nevědomé
  3. impulsy (zevnitř) x incentivy (z okolí)


  • struktura motivace:
  • jednotlivé motivy: primární (vrozené) x sekundární (odvozené)
  • jednotlivé postoje: sycen více motivy, slouží k uspořádání světa
  • hodnoty a zájmy
  • jednotlivé motivační vlastnosti (sklony): obecnější než postoje


  • funkce motivace:
  • uspokojení potřeb vyjadřujících nedostatky ve fyzickém nebo sociálním bytí
  • zajišťuje účelné chování udržující vitální a sociální funkce individua
  • organizace chování


  • pojetí motivace:

užší: připisuje motivu pouze energetizující a dynamogenní funkci, funkce direktivní (směrová) je zajišťována jinými procesy (hlavně kognitivními), v kognitivních a humanistických teoriích motivace

širší: připisuje motivu (pohnutce): energetizující, dynamogenní a direktivní funkci, v hédonistických a incentivních teoriích motivace

  • direktivita - zajišťována částečně motivací, z větší části kognicí
  • energetizace - společně s emocemi
  • dynamogenie - společně s vůlí