Tematický apercepční test
Tematický apercepční test (zkráceně TAT) je individuální projektivní test osobnosti zaměřený na odhalování dominantních pudů, emocí, komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro diagnostiku spojenou se sociálním přizpůsobením, také je užitečný pro interpretaci poruch chování, neuróz a psychóz. Autory testu jsou Morganová a Murray (Harvardova univerzita), kteří o něm psali již v roce 1935 (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).[1]
Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.[1]
Vedle Rorschachova testu (ROR) je druhým dominantním projektivním testem zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k diagnostice osobnosti z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Optimálních výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.[1]
Obsah
Teorie
Původní Murrayův interpretační systém (need-press system) stojí na dvou pojmech. Potřeby (needs), tedy tendence v chování člověka, odpovědi na vnější tlaky (press), což jsou vnější síly ovlivňující jeho chování. Potřeby jsou dále děleny na prvotní (viscerogenní) a druhotné (psychogenní).[1]
Popis testu
Test tvoří 31 obrázků, na nihcž jsou vyzobrazeny nejednoznačné situace. Z toho se dají vytvořit čtyři série (pro muže, ženy, chlapce a dívky). Obrázek č. 16 představuje bílá plocha (vyšetřovaný na něj promítá vlastní představu libovolného obrázku).[1]
Administrace
Test je předkládán ve dvou sériích po deseti obrázcích, a to ve dvou sezeních (ve dvou či více následujících dnech). Vyšetřovaný je vyzván, aby ke každému obrázku vytvořil co možná nejdramatičtější příběh. Má popsat i to, jak se jednotlivé postavy na obrázku cítí a co si myslí, a chceme znát i to, jak celý příběh skončí. Test je současně označen za zkoušku obrazotvornosti či vyprávění příběhů.[1]
Na 10 příběhů má testovaná osoba 50 minut, vyprávěné příběhy by měly být ihned zaznamenávány (stenograficky, či nahrávány a později pro vyhodnocení přepsány).[1]
Po druhém sezení následuje krátký rozhovor, jehož účelem je vyjasnit případné sporné body vyprávění.[1]
Vyhodnocování a interpretace
Přístupy k vyhodnocování jsou dvojí. Jednak jde o interpretační systémy (používané kliniky pro individuální diagnostiku), jednak o skórovací systémy (preferované při výzkumu osobnosti).[1]
Interpretační systémy
- Hodnocení autorů (Murray & Morgan): u každého příběhu protokolujeme hrdinu; motivy, tendence a city hrdiny; vnější síly v hrdinově okolí; rozuzlení; témata
- Steinovo hodnocení
- Tomkinsovo hodnocení
- Interpretační schéma H.Teglasiové
Skórovací systémy
- Skórovací systém Cramerové
- Skórovací systém D. Westena
- Skórovací systém Reubena Fineho
Výhody a nevýhody
Výhody
- Umožňuje analýzu sociálně relevantních vlastností jedince
- Je silný v oblasti diferenciální diagnostiky
Nevýhody
- TAT má často nejezdnoznačná hodnotící kritéria
- Interpretační systémy TAT se od sebe výrazně liší
- Tradiční nevýhody validity a reliability vztahující se ke všem projektivním metodám
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.