Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací

Bibliografický (dokumentografický) systém je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.

Vývojová období

• První období - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
• Druhé období - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
• Třetí období (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
• Čtvrté období (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů

Hledisko obsahu díla, dokumentu:

1. Univerzální bibliografické systémy
2. Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
3. Oborové bibliografické systémy (Agricola)
4. Tematické bibliografické systémy

Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:

1. Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
2. Bibliografický systém pro překlady
3. Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
4. Bibliografický systém pro patenty

Hledisko časové (datum publikování):

1. Bibliografický systém souběžný (WeekList)
2. Bibliografický systém retrospektivní
3. Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)

Hledisko prostoru (místo publikování):

1. Bibliografický systém světový (např. WIPO)
2. Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
3. Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
4. Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
5. Bibliografický systém místní (lokální)

Základní oblasti fungování DIS

Oblast autorských práv:

Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská:

Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu:

Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS:

Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):

Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
Přes systémy webovských grafických rozhraní.
Dodávkou dat přes FTP.

Zdroje

Klíčová slova

dokumentografický systém, bibliografický systém,