Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.[1] Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. [2]

Historie

Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.

Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.

Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.

Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.

V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.

Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. [3]


Produkty

  • Databáze ScienceDirect

ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.

  • Vědecké informační portály
  • ChemWeb
  • BioMedNet
  • Scopus
  • ElsevierMathematics
  • ElsevierEngineering
  • ElsevierComputerscience
  • ElsevierSocialSciences
  • Cardiosource
  • Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM
  • Bibliografické databáze Elsevier
    • EMBASE, databáze Excerpta Medica
    • BIOTECHNOBASE
    • Elsevier BIOBASE
    • GEOBASE
    • FLUIDEX
    • World Textiles

Marketingový model

Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn.

Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model Open Access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.[4] Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.[5] V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. [6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf
  2. ↑ KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.
  3. ↑ https://www.elsevier.com/about/history
  4. ↑ https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist
  5. ↑ https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&d=stanford20040220-01.2.3&srpos=2&e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------
  6. ↑ https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192

Externí odkazy

https://www.elsevier.com/ Wikipedia

Související články

Klíčová slova

Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&oldid=55488“