Šablona:Článek týdne/2015/53: Porovnání verzí

m (formulace)
m
Řádek 1: Řádek 1:
  
[[File:Lajos II.jpg|thumb|Uherský král [[Ludvík Jagellonský]]]]
+
[[File:Lajos II.jpg|thumb|upright 0.5|Uherský král [[Ludvík Jagellonský]]]]
 
'''[[Bitva u Moháče]]''' bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky [[Seznam uherských králů|uherského]] a [[Seznam českých panovníků|českého krále]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] s [[Osmanská říše|osmanskou]] armádou vedenou sultánem [[Süleyman I.|Süleymanem I.]], později zvaným ''Nádherný'', jež se odehrálo [[29. srpen|29. srpna]] [[1526]]. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice [[Moháč]] nacházející se v dnešním jižním [[Maďarsko|Maďarsku]] při hranicích s [[Chorvatsko|Chorvatskem]].  
 
'''[[Bitva u Moháče]]''' bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky [[Seznam uherských králů|uherského]] a [[Seznam českých panovníků|českého krále]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] s [[Osmanská říše|osmanskou]] armádou vedenou sultánem [[Süleyman I.|Süleymanem I.]], později zvaným ''Nádherný'', jež se odehrálo [[29. srpen|29. srpna]] [[1526]]. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice [[Moháč]] nacházející se v dnešním jižním [[Maďarsko|Maďarsku]] při hranicích s [[Chorvatsko|Chorvatskem]].  
  

Verze z 4. 1. 2016, 07:16

Uherský král Ludvík Jagellonský

Bitva u Moháče bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského s osmanskou armádou vedenou sultánem Süleymanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice Moháč nacházející se v dnešním jižním Maďarsku při hranicích s Chorvatskem.

Po úspěšném dobytí uherských pevností Šabac a Bělehrad v roce 1521 zamířila osmanská armáda do Uher znovu o pět let později s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka Pavla Tomoriho.

Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Naopak, po počátečním úspěchu těžce obrněné křesťanské jízdy začal její útok polevovat, dokud nebyla její úderná síla zlikvidována v boji s kvalitně vycvičenou pěchotou janičárů, doplněnou osmanskými jízdními oddíly. Pěchota následně podlehla koordinovanému útoku osmasnké armády. Mnozí uherští šlechtici včetně krále zemřeli během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.