České knihovnické spolky: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
== Historie a vznik ==
 
== Historie a vznik ==
 
První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název [[''collegia'']]. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i [[Cechy]], které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem [[Antonínem Jaroslavem Puchmajerem]]. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.<ref name="úlohačeskýhknihovnickýchspolků">PRCHALOVÁ, Tereza.''Úloha českých knihovnických spolků''. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková</ref>
 
První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název [[''collegia'']]. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i [[Cechy]], které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem [[Antonínem Jaroslavem Puchmajerem]]. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.<ref name="úlohačeskýhknihovnickýchspolků">PRCHALOVÁ, Tereza.''Úloha českých knihovnických spolků''. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková</ref>
 +
  
 
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===
 
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===
 +
První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl [[Václav Tille]] později [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Místo předseda [[Antonín Sova]] byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.<ref name="knihovnickéspolky"> BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''.Praha: Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit.2017-12-17]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
  
Za bezprostředního předchůdce našeho prvního knihovnického spolku můžeme považovat knihovní odbor Svazu osvětového. Svaz osvětový vznikl v roce 1905 a jeho knihovní odbor se ustavil v březnu 1906. Knihovnímu odboru nejprve předsedal [[Václav Tille]], v krátké době však převzal předsednictví [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Program vypracoval, a posléze, se stal, místopředsedou knihovního odboru, básník [[Antonín Sova]].
 
  
Knihovní odbor se chtěl starat o existující knihovny a čítárny, vybudovat vzornou knihovnu a působit na zakládání nových. Také pořádal přednášky a kurzy o lidovém knihovnictví pro studenty, učitele a lidi, kteří spravovali knihovny. Za účelem správy knihoven vydal příručku a seznamy knih, které by měly v knihovnách být.
 
 
 
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===
 
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===
Vydání [[první knihovní zákon | prvního knihovnického zákona]] v roce 1919, přineslo novou etapu českého knihovnictví. S ním spojený rozmach veřejných, vědeckých a administrativních knihoven, si žádal vytvoření samostatného knihovnického spolku. Stalo se tak 1. června 1919, na podnět Z. V. Tobolky a vnikl '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel'''.  
+
Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního [[knihovnického zákona]] roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky.<ref name="knihovnickéspolky"/> Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]]. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize [[Jiří Cejpek]],<ref>CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.
 
 
Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]].  
 
 
 
Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko.  
 
V prvních letech, jak uvádí ve své knize [[Jiří Cejpek]],<ref>CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci.  
 
S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.
 
  
Ve spolku dále působili např.:
+
Ve spolku dále působili např.:  
* [[Josef Volf]]
 
 
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
 
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
 
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
 
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
* [[Bohuslav Koutník]], knihovník v tiskovém odboru presidia ministerské rady
 
 
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze
 
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze
 
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově
 
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově
 
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.
 
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.
 
   
 
   
Výbor doplňovali další čtyři přísedící a zasedal v místnostech nově zřízené Státní knihovnické školy, která sídlila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.
 
 
 
Z činností spolku:
 
Z činností spolku:
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven
+
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven.
* Založil Knihovnické muzeum a archiv
+
* Založil Knihovnické muzeum a archiv.
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]]
+
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]].
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“
+
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“.
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“   
+
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“.    
 
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
 
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]]
+
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]].
 
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.
 
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.
  
 
=== '''SVOK''' ===
 
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.'''
 
  
Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů.
+
=== '''Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK''' ===
 +
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.''' Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
 +
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''
  
1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
 
 
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''
 
  
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
Řádek 57: Řádek 42:
 
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.
 
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.
 
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:  
 
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:  
* Zdeněk Václav Tobolka
 
 
* [[Gustav Friedrich]]  
 
* [[Gustav Friedrich]]  
 
* [[Jaromír Borecký]]  
 
* [[Jaromír Borecký]]  
Řádek 66: Řádek 50:
  
 
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.
 
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.
 +
  
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
Řádek 79: Řádek 64:
  
 
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===
 
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného '''Svazu českých knihovníků'''.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
+
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného '''Svazu českých knihovníků'''.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
+
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
 
 
 
 
==== '''SOUČANOST''' ====
 
  
 +
== Současné knihovní spolky ==
  
 
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
 
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
Řádek 160: Řádek 143:
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
 +
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />  
 
<references />  
 
<references />
 
 
<references />
 
 
<references />
 
 
<references />
 
 
<references />
 
 
<references />
 
  
 
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===
 
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===
  
CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
+
CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  
BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm  
+
BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm  
  
UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
+
UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  
 
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
 
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/

Verze z 17. 12. 2017, 16:14

Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.

Historie a vznik

První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název ''collegia''. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i Cechy, které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.[1]


Knihovní odbor Svazu osvětového

První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl Václav Tille později Zdeněk Václav Tobolka. Místo předseda Antonín Sova byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.[2]


Spolek československých knihovníků a jejich přátel

Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního knihovnického zákona roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky.[2] Prvním předsedou spolku byl zvolen dr. Josef Volf, vrchní knihovník v knihovně Národního muzea v Praze. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek,[3] neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s Bohuslavem Koutníkem, se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů Státní knihovnické školy, učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.

Ve spolku dále působili např.:

Z činností spolku:


Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK

Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal Jiří Mahen, který působil od konce roku 1920 jako vedoucí Městské veřejné knihovny v Brně, místopředsedou byl zvolen Ladislav Piazza a jednatelem Stanislav Rambousek. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "Knihovna jako instituce národní". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928. Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: „Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.


Československá knihovědná společnost

V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost. Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v bibliologii, bibliografii a knihovnictví. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „Slovanská knihověda“. Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „Rozpravy Československé společnosti knihovědné“ Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví. V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:

Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.


Ústřední spolek československých knihovníků

V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků.

Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:


Svaz českých knihovníků

V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.[4] [5]

Současné knihovní spolky

SDRUK - Sdružení knihoven ČR

Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.

V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.

Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:

  • připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
  • kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,
  • společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,
  • analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,
  • spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,
  • koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,
  • organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.[6]


SKIP

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení.

Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost.

Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.

Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).

Z činností SKIP:

  • podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy
  • účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí
  • spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností
  • rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - IFLA a EBLIDA
  • organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky
  • vydává 4x ročně svazové periodikum "Bulletin SKIP"


Pravidelné akce SKIP:

  • "Knihovny současnosti"- celostátní konference (spolupořadatel)
  • "Týden knihoven"- celostátní propagační akce
  • "Knihovnická dílna" - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
  • "Noc s Andersenem", "Kde končí svět" - akce podporující dětské čtenářství
  • "Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě" - seminář o kooperaci paměťových institucí
  • zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.[7]


Česká informační společnost, o. s. – ČIS

Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.

Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS)

V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.

V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:

  • právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
  • zdroje informací o Evropské unii na internetu
  • systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.

Byl také vydáván občasník "Zpravodaj ČIS". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.[8]


Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR

Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě.

Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.

Základní programové cíle Asociace vysokých škol:

  • zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
  • hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
  • vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .[9]

Odkazy

Reference

  1. PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková
  2. 2,0 2,1 BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice.Praha: Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit.2017-12-17]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  3. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  4. UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  5. BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  6. Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
  7. Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
  8. Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
  9. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

POUŽITÁ LITERATURA

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.

BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm

UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky

Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/

Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/

Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/

Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

KLÍČOVÁ SLOVA

knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví