České knihovnické spolky: Porovnání verzí

Řádek 32: Řádek 32:
  
 
=== '''Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK''' ===
 
=== '''Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK''' ===
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.''' Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
+
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
 
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''  
 
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''  
  
  
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky '''Československou knihovědnou společnost'''.
+
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost.
 
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.
 
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.
 
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“
 
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“
Řádek 53: Řádek 53:
  
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového '''Ústředního spolku československých knihovníků'''.  
+
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků.  
  
 
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:
 
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:
Řádek 64: Řádek 64:
  
 
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===
 
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného '''Svazu českých knihovníků'''.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
+
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
 
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
 
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
  
Řádek 71: Řádek 71:
 
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
 
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
  
'''Sdružení knihoven České republiky''' bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.
+
'''Sdružení knihoven České republiky''' bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven. V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem. V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.
 
 
V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů.
 
Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven –
 
V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem
 
V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.
 
  
 
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:
 
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:
Řádek 88: Řádek 83:
  
 
   
 
   
=== '''SKIP'''  ===
+
=== '''Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - SKIP''' ===
'''Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)''' je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení.  
+
SKIP je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů. Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).
 
 
Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost.  
 
 
 
Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.
 
 
 
Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).
 
  
 
==== '''Z činností SKIP:'''====
 
==== '''Z činností SKIP:'''====
Řádek 117: Řádek 106:
 
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===
 
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===
 
   
 
   
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.
+
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS). V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu. V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:
 
Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS)  
 
 
 
V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové.
 
V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.
 
 
 
V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:
 
 
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
 
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
 
* zdroje informací o Evropské unii na internetu
 
* zdroje informací o Evropské unii na internetu
Řádek 133: Řádek 115:
  
 
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===
 
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě.  
+
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001 stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.
 
 
Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.
 
  
 
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:
 
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:
Řádek 149: Řádek 129:
 
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===
 
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===
  
CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
+
*CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  
BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm  
+
*BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm  
  
UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
+
*UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
+
*Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
  
Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
+
*Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
  
Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
+
*Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
  
Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/
+
*Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/
 
   
 
   
 
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===
 
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===

Verze z 17. 12. 2017, 17:30

Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.

Historie a vznik

První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název ''collegia''. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i Cechy, které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.[1]


Knihovní odbor Svazu osvětového

První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl Václav Tille později Zdeněk Václav Tobolka. Místo předseda Antonín Sova byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.[2]


Spolek československých knihovníků a jejich přátel

Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního knihovnického zákona roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky.[2] Prvním předsedou spolku byl zvolen dr. Josef Volf, vrchní knihovník v knihovně Národního muzea v Praze. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek,[3] neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s Bohuslavem Koutníkem, se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů Státní knihovnické školy, učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.

Ve spolku dále působili např.:

Z činností spolku:


Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK

Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal Jiří Mahen, který působil od konce roku 1920 jako vedoucí Městské veřejné knihovny v Brně, místopředsedou byl zvolen Ladislav Piazza a jednatelem Stanislav Rambousek. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "Knihovna jako instituce národní". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928. Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: „Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.


Československá knihovědná společnost

V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost. Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v bibliologii, bibliografii a knihovnictví. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „Slovanská knihověda“. Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „Rozpravy Československé společnosti knihovědné“ Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví. V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:

Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.


Ústřední spolek československých knihovníků

V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků.

Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:


Svaz českých knihovníků

V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.[4] [5]

Současné knihovní spolky

SDRUK - Sdružení knihoven ČR

Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven. V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem. V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.

Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:

  • připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
  • kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,
  • společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,
  • analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,
  • spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,
  • koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,
  • organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.[6]


Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - SKIP

SKIP je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů. Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).

Z činností SKIP:

  • podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy
  • účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí
  • spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností
  • rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - IFLA a EBLIDA
  • organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky
  • vydává 4x ročně svazové periodikum "Bulletin SKIP"


Pravidelné akce SKIP:

  • "Knihovny současnosti"- celostátní konference (spolupořadatel)
  • "Týden knihoven"- celostátní propagační akce
  • "Knihovnická dílna" - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
  • "Noc s Andersenem", "Kde končí svět" - akce podporující dětské čtenářství
  • "Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě" - seminář o kooperaci paměťových institucí
  • zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.[7]


Česká informační společnost, o. s. – ČIS

Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS). V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu. V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:

  • právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
  • zdroje informací o Evropské unii na internetu
  • systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.

Byl také vydáván občasník "Zpravodaj ČIS". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.[8]


Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR

Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001 stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.

Základní programové cíle Asociace vysokých škol:

  • zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
  • hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
  • vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .[9]

Odkazy

Reference

  1. PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková
  2. 2,0 2,1 BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice.Praha: Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit.2017-12-17]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  3. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  4. UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  5. BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  6. Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
  7. Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
  8. Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
  9. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

POUŽITÁ LITERATURA

  • CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  • Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
  • Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
  • Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
  • Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

KLÍČOVÁ SLOVA

knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví