České knihovnické spolky: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== '''České knihovnické spolky''' == Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách. …“)
 
m (Změna aktuálního počtu členů SDRUKu.)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== '''České knihovnické spolky''' ==
 
Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.
 
  
==== * HISTORIE ====
+
'''Knihovnické spolky''' sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.
  
 +
== Historie a vznik ==
 +
První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název collegia. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i Cechy, které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.<ref name="úlohačeskýhknihovnickýchspolků">PRCHALOVÁ, Tereza.''Úloha českých knihovnických spolků''. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková</ref>
  
 +
== Československé knihovní spolky ==
  
 
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===
 
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===
Za bezprostředního předchůdce našeho prvního knihovnického spolku můžeme považovat knihovní odbor Svazu osvětového. Svaz osvětový vznikl v roce 1905 a jeho knihovní odbor se ustavil v březnu 1906. Knihovnímu odboru nejprve předsedal [[Václav Tille]], v krátké době však převzal předsednictví [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Program vypracoval, a posléze, se stal, místopředsedou knihovního odboru, básník [[Antonín Sova]].
+
První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl Václav Tille později [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Místo předseda Antonín Sova byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.<ref name="knihovnickéspolky"> BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''.Praha: Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit.2017-12-17]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
Knihovní odbor se chtěl starat o existující knihovny a čítárny, vybudovat vzornou knihovnu a působit na zakládání nových. Také pořádal přednášky a kurzy o lidovém knihovnictví pro studenty, učitele a lidi, kteří spravovali knihovny. Za účelem správy knihoven vydal příručku a seznamy knih, které by měly v knihovnách být.
+
 
 
 
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===
 
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===
Vydání [[první knihovní zákon | prvního knihovnického zákona]] v roce 1919, přineslo novou etapu českého knihovnictví. S ním spojený rozmach veřejných, vědeckých a administrativních knihoven, si žádal vytvoření samostatného knihovnického spolku. Stalo se tak 1. června 1919, na podnět Z. V. Tobolky a vnikl '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel'''.  
+
Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního [[knihovnického zákona]] roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky.<ref name="knihovnickéspolky"/> Prvním předsedou spolku byl zvolen Josef Volf | dr. Josef Volf, vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]]. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize [[Jiří Cejpek]],<ref>CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem, se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy, učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.
Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]].  
+
Ve spolku dále působili např.:  
Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko.  
+
* Jan Emler, ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek,<ref>CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci.  
+
* Stanislav Stuna, odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.
+
* František Soukup, knihovník Městské knihovny v Praze
 
+
* Cyril Straka - převor a knihovník na Strahově
Ve spolku dále působili např.:
+
* Flora Kleinschnitzová, asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.
* [[Josef Volf]]
+
==== Z činností spolku: ====
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
+
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven.
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
+
* Založil Knihovnické muzeum a archiv.
* [[Bohuslav Koutník]], knihovník v tiskovém odboru presidia ministerské rady
+
* V červenci 1922 uspořádal v Praze 1. sjezd československých knihovníků.
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze
+
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „Časopis československých knihovníků“.
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově
+
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „Knihovna Časopisu československých knihovníků", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „Bibliografie československé knihovědy“.    
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.
 
 
Výbor doplňovali další čtyři přísedící a zasedal v místnostech nově zřízené Státní knihovnické školy, která sídlila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.
 
 
 
Z činností spolku:
 
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven
 
* Založil Knihovnické muzeum a archiv
 
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]]
 
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“
 
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“    
 
 
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
 
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]]
+
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR, Kroužek českých exlibristů, Vědecký ústav vojenský, Spolek českých bibliofilů, Společenstvo knihařů, Muzeum československé knihy v Praze.
 
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.
 
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.
  
+
=== '''Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK''' ===
=== '''SVOK''' ===
+
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal Jiří Mahen, který působil od konce roku 1920 jako vedoucí Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně, místopředsedou byl zvolen Ladislav Piazza a jednatelem Stanislav Rambousek. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.'''
 
 
 
Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů.
 
 
 
1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "''Knihovna jako instituce národní''". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.
 
 
 
 
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''  
 
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.''  
  
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
 
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky '''Československou knihovědnou společnost'''.
+
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost.
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.
+
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v bibliologie | bibliologii, [[bibliografie|bibliografii]] a knihovnictví. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „Slovanská knihověda“.
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“
+
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „Rozpravy Československé společnosti knihovědné“
 
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.
 
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.
 
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:  
 
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:  
* Zdeněk Václav Tobolka
+
* Gustav Friedrich
* [[Gustav Friedrich]]
+
* Jaromír Borecký  
* [[Jaromír Borecký]]
+
* Karel Galla
* [[Karel Galla]]
+
* Jan Emler
* [[Jan Emler]]
+
* Josef Bečka
* [[Josef Bečka]]
+
* Karel Mikula
* [[Karel Mikula]]
 
  
 
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.
 
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.
  
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
 
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového '''Ústředního spolku československých knihovníků'''.  
+
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků.  
 
 
 
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:
 
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:
 
* sekce veřejných obecních knihovníků  - předseda Jiří Mahen
 
* sekce veřejných obecních knihovníků  - předseda Jiří Mahen
 
* sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf
 
* sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf
* sekce sociální - předseda [[Vladimír Motyčka]]
+
* sekce sociální - předseda Vladimír Motyčka
* komise pro mezinárodní styky - předseda [[Jindřich Kubíček]]
+
* komise pro mezinárodní styky - předseda Jindřich Kubíček
* bibliografická sekce - předseda [[Ladislav Jan Živný]]
+
* bibliografická sekce - předseda Ladislav Jan Živný
  
 +
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===
 +
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
 +
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
  
=== '''Národní výbor knihovnictví''' ===
+
== Současné knihovní spolky ==
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.<ref>UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky</ref>
 
<ref>BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm</ref>
 
  
 +
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
  
==== * '''SOUČANOST''' ====
+
Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven. V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem. V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 54 členů.
 
 
 
 
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===
 
Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.
 
V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů.
 
Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven –
 
V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem
 
V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.
 
 
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:
 
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:
 
* připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
 
* připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
Řádek 98: Řádek 74:
 
* organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.<ref>Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/</ref>
 
* organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.<ref>Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/</ref>
  
+
=== '''Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - SKIP'''  ===
=== '''SKIP'''  ===
+
SKIP je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů. Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).
Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.
 
Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).
 
  
 
==== '''Z činností SKIP:'''====
 
==== '''Z činností SKIP:'''====
Řádek 111: Řádek 85:
 
* vydává 4x ročně svazové periodikum [["Bulletin SKIP"]]
 
* vydává 4x ročně svazové periodikum [["Bulletin SKIP"]]
  
 
 
==== '''Pravidelné akce SKIP:'''====
 
==== '''Pravidelné akce SKIP:'''====
* celostátní konference ''"'''Knihovny současnosti'''"'' (spolupořadatel)
+
* ''"'''Knihovny současnosti'''"''- celostátní konference (spolupořadatel)
* celostátní propagační akce ''"'''Týden knihoven'''"''
+
* ''"'''Týden knihoven'''"''- celostátní propagační akce
 
* ''"'''Knihovnická dílna'''"'' - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
 
* ''"'''Knihovnická dílna'''"'' - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
 
* ''"'''Noc s Andersenem'''",'' ''"'''Kde končí svět'''"'' - akce podporující dětské čtenářství
 
* ''"'''Noc s Andersenem'''",'' ''"'''Kde končí svět'''"'' - akce podporující dětské čtenářství
 
* ''"'''Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě'''"'' - seminář o kooperaci paměťových institucí
 
* ''"'''Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě'''"'' - seminář o kooperaci paměťových institucí
 
* zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.<ref>Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/</ref>
 
* zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.<ref>Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/</ref>
 
  
 
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===
 
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===
 
   
 
   
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.  
+
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS). V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu. V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:
Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS)  
 
V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové.
 
V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.
 
V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:
 
 
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
 
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
 
* zdroje informací o Evropské unii na internetu
 
* zdroje informací o Evropské unii na internetu
 
* systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.  
 
* systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.  
 
 
Byl také vydáván občasník "''Zpravodaj ČIS''". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.<ref>Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/</ref>
 
Byl také vydáván občasník "''Zpravodaj ČIS''". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.<ref>Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/</ref>
 
  
 
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===
 
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.
+
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001 stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:
+
==== Základní programové cíle Asociace vysokých škol: ====
 
* zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
 
* zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
 
* hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
 
* hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
 
* vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .<ref>Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/</ref>
 
* vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .<ref>Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/</ref>
  
 +
==Odkazy==
  
=== REFERENCE ===
+
=== Reference ===
<references />
 
 
 
<references />
 
 
 
<references />
 
 
<references />
 
 
 
 
<references />  
 
<references />  
  
<references />
+
=== Použitá literatura ===
 +
* PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková
 +
*CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
 +
*BURGETOVÁ, Jarmila. ''Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice''. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
 +
*UCHOČOVÁ, Jana. ''Knihovnické spolky''. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
 +
*Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/
 +
*Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/
 +
*Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.cisvts.cz/
 +
*Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/
  
<references />
+
=== Externí odkazy ===
 +
* [http://sdruk.mlp.cz/sdruk/ SDRUK - Sdružení knihoven ČR]
  
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===
+
* [http://www.skipcr.cz/ SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků]
  
CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
+
* [http://cisvts.cz/ Česká informační společnost, z.s.]
  
BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
+
* [http://www.akvs.cz/ AKVŠ - Asociace knihoven vysokých školy ČR]
  
UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
+
=== Související články===
  
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
+
* [https://ikaros.cz/ke-slouceni-asociace-knihoven-cr-a-svazu-knihovniku-a-informacnich-pracovniku-cr/ Ikaros: Ke sloučení Asociace knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR]
  
Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
+
* [http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull08_110.htm#ti/ Bulletin Skip: Rozhovor o vzniku a činnosti SKIP v letech 1968-1970]
  
Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
+
* [http://www.nocsandersenem.cz/o-projektu.html/ Noc s Andersenem: O projektu]
  
Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/
+
=== Klíčová slova ===
 
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===
 
  
 
knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví
 
knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 29. 12. 2018, 14:54

Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.

Historie a vznik

První zmínky či podobnosti o knihovních spolcích lze nalézt v římské korporaci nebo spolcích, které vznikaly s růstem společenských potřeb. Existovaly soukromé či veřejné korporace, které nesly obecný název collegia. Význam spolků byl stavovský a zájmový ze všech různých odvětví, od bratrstev po obchodní společenstva. Později ve středověku lze mluvit o nadacích, které jsou známe i v dnešní době. Tyto nadace se vytvářely za náboženskými a humanitními účely. Za specifické spolky lze pokládat i Cechy, které spočívaly v povinném členství různých typů živnosti. Na českém území se v 18. století začaly vytvářet různé typy spolků zásluhou schválení dobrovolného typu sdružování. Prvním českým knihovním nezávislým spolkem v roce 1828 byl čtenářský založen básníkem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Rozmach spolků započal zásluhou svobody sdružování.[1]

Československé knihovní spolky

Knihovní odbor Svazu osvětového

První český knihovnický spolek vznikl v roce 1905 jehož předsedou byl Václav Tille později Zdeněk Václav Tobolka. Místo předseda Antonín Sova byl autorem programu knihovního odboru ustaveného v roce 1906. Knihovní odbor obsahoval sedm oddílů, které rozváděly úkoly a instrukce pro správu knihoven. Součástí odboru byl i seznam knih a příručka pro každou knihovnu. Členové odboru měli za cíl budovat vzornou knihovnu, podílet se na zakládání nových a starat se o existující čítárny a knihovny. Podíleli se i na pořádání kurzů či přednášek pro učitele, studenty nebo lidi, kteří vedli knihovny.[2]

Spolek československých knihovníků a jejich přátel

Nová etapa českého knihovnictví, kterou přineslo vydání prvního knihovnického zákona roku 1919 a vznik Spolku československých knihovníků a jejich přátel na podnět Z. V. Tobolky.[2] Prvním předsedou spolku byl zvolen Josef Volf | dr. Josef Volf, vrchní knihovník v knihovně Národního muzea v Praze. Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek,[3] neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. S příchodem mladé knihovnické generace v čele s Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem, se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy, učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti. Ve spolku dále působili např.:

  • Jan Emler, ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
  • Stanislav Stuna, odborný rada na ministerstvu spravedlnosti
  • František Soukup, knihovník Městské knihovny v Praze
  • Cyril Straka - převor a knihovník na Strahově
  • Flora Kleinschnitzová, asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.

Z činností spolku:

  • Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven.
  • Založil Knihovnické muzeum a archiv.
  • V červenci 1922 uspořádal v Praze 1. sjezd československých knihovníků.
  • V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „Časopis československých knihovníků“.
  • Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „Knihovna Časopisu československých knihovníků", v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „Bibliografie československé knihovědy“.
  • Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.
  • V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR, Kroužek českých exlibristů, Vědecký ústav vojenský, Spolek českých bibliofilů, Společenstvo knihařů, Muzeum československé knihy v Praze.
  • Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace (International Federation of Library Associations- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.

Spolek veřejných obecních knihovníků - SVOK

Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně „Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“. Předsedou spolku se stal Jiří Mahen, který působil od konce roku 1920 jako vedoucí Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně, místopředsedou byl zvolen Ladislav Piazza a jednatelem Stanislav Rambousek. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů. 1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o "čtení jako instituci národní". Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název "Knihovna jako instituce národní". SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928. Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: „Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.

Československá knihovědná společnost

V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky Československou knihovědnou společnost. Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v bibliologie | bibliologii, bibliografii a knihovnictví. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „Slovanská knihověda“. Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „Rozpravy Československé společnosti knihovědné“ Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví. V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti:

  • Gustav Friedrich
  • Jaromír Borecký
  • Karel Galla
  • Jan Emler
  • Josef Bečka
  • Karel Mikula

Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.

Ústřední spolek československých knihovníků

V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového Ústředního spolku československých knihovníků. Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:

  • sekce veřejných obecních knihovníků - předseda Jiří Mahen
  • sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf
  • sekce sociální - předseda Vladimír Motyčka
  • komise pro mezinárodní styky - předseda Jindřich Kubíček
  • bibliografická sekce - předseda Ladislav Jan Živný

Svaz českých knihovníků

V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.[4] [5]

Současné knihovní spolky

SDRUK - Sdružení knihoven ČR

Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven. V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem. V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 54 členů. Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:

  • připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,
  • kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,
  • společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,
  • analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,
  • spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,
  • koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,
  • organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.[6]

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - SKIP

SKIP je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů. Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).

Z činností SKIP:

  • podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy
  • účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí
  • spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností
  • rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - IFLA a EBLIDA
  • organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky
  • vydává 4x ročně svazové periodikum "Bulletin SKIP"

Pravidelné akce SKIP:

  • "Knihovny současnosti"- celostátní konference (spolupořadatel)
  • "Týden knihoven"- celostátní propagační akce
  • "Knihovnická dílna" - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven
  • "Noc s Andersenem", "Kde končí svět" - akce podporující dětské čtenářství
  • "Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě" - seminář o kooperaci paměťových institucí
  • zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.[7]

Česká informační společnost, o. s. – ČIS

Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS). V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové. V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu. V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:

  • právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech
  • zdroje informací o Evropské unii na internetu
  • systém patentových informací a elektronické seriály v ČR.

Byl také vydáván občasník "Zpravodaj ČIS". Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.[8]

Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR

Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001 stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.

Základní programové cíle Asociace vysokých škol:

  • zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému
  • hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů
  • vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .[9]

Odkazy

Reference

  1. PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková
  2. 2,0 2,1 BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice.Praha: Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit.2017-12-17]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  3. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  4. UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  5. BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  6. Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/
  7. Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/
  8. Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/
  9. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

Použitá literatura

  • PRCHALOVÁ, Tereza.Úloha českých knihovnických spolků. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková
  • CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.
  • BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm
  • UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky
  • Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/
  • Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/
  • Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.cisvts.cz/
  • Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví