Řeč: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Řeč“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
Řeč
+
Schopnost člověka vyjádřit členěnými zvuky obsah vědomí a používat výrazové verbální (mluva, písmo) a neverbální (posunky, mimika, gesta) prostředky. Řeč slouží ke sdělování a vyjadřování toho, co máme „v sobě“. Umožňuje rozhovor a vytváření společenství, spojuje já a ty. Pro vývoj jedince má řeč mimořádný význam, ovlivňuje kvalitu myšlení, poznávání, učení, jeho orientaci a fungování v lidském společenství.
 +
 
 +
== Druhy řeči ==
 +
 
 +
'''Řeč mluvená:''' Řeč, při které osoba mluví, předem uspořádaně sděluje, často někdy sklouzne do spontánního charakteru, nazýváme řečí monologickou. Řeč, která je vhodná tehdy, pokud dva lidé mluví o stejném tématu, vyměňují si vzájemné reakce a mají promyšlenou formu otázek, nazýváme řečí dialogickou.
 +
 
 +
'''Řeč vnitřní:''' Nezvučná řeč, která probíhá tehdy, když člověk o něčem přemýšlí, řeší potichu nějaký problém, vytváří si v duchu plány, vzpomíná, učí se text apod. Je fází výpovědi, která předchází vnější řeči. [4]
 +
 
 +
'''Řeč psaná:''' Je v myšlení a v představách, zbavená nejpodstatnějšího znaku mluvené řeči – zvuku. Je to řeč-monolog, rozmluva s bílým listem papíru. [4]
 +
 
 +
'''Řeč těla:''' Neverbální komunikace. Sdělování významu pomocí pohybů těla a gest. Je přítomna v každé situaci lidské komunikace. [3]
 +
 
 +
'''Řeč znaková:''' Řeč hluchoněmých využívající pohyby rukou, paží, těla a mimiku obličeje. Od mluvy se liší strukturou i pravidly. Konvenční posunky vznikají dohodou hluchoněmých z posunku přirozených. Při jejím stálém používání dochází k výrazně jiné orientaci sluchové oblasti mozkové kůry. [3]

Verze z 4. 1. 2016, 11:36

Schopnost člověka vyjádřit členěnými zvuky obsah vědomí a používat výrazové verbální (mluva, písmo) a neverbální (posunky, mimika, gesta) prostředky. Řeč slouží ke sdělování a vyjadřování toho, co máme „v sobě“. Umožňuje rozhovor a vytváření společenství, spojuje já a ty. Pro vývoj jedince má řeč mimořádný význam, ovlivňuje kvalitu myšlení, poznávání, učení, jeho orientaci a fungování v lidském společenství.

Druhy řeči

Řeč mluvená: Řeč, při které osoba mluví, předem uspořádaně sděluje, často někdy sklouzne do spontánního charakteru, nazýváme řečí monologickou. Řeč, která je vhodná tehdy, pokud dva lidé mluví o stejném tématu, vyměňují si vzájemné reakce a mají promyšlenou formu otázek, nazýváme řečí dialogickou.

Řeč vnitřní: Nezvučná řeč, která probíhá tehdy, když člověk o něčem přemýšlí, řeší potichu nějaký problém, vytváří si v duchu plány, vzpomíná, učí se text apod. Je fází výpovědi, která předchází vnější řeči. [4]

Řeč psaná: Je v myšlení a v představách, zbavená nejpodstatnějšího znaku mluvené řeči – zvuku. Je to řeč-monolog, rozmluva s bílým listem papíru. [4]

Řeč těla: Neverbální komunikace. Sdělování významu pomocí pohybů těla a gest. Je přítomna v každé situaci lidské komunikace. [3]

Řeč znaková: Řeč hluchoněmých využívající pohyby rukou, paží, těla a mimiku obličeje. Od mluvy se liší strukturou i pravidly. Konvenční posunky vznikají dohodou hluchoněmých z posunku přirozených. Při jejím stálém používání dochází k výrazně jiné orientaci sluchové oblasti mozkové kůry. [3]