Šablona:Článek týdne/2019/45: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Pojmem '''temperament''' označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat '''biologický základ''' a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.<ref name=":1">Blatný, M. (2010). <i>Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy</i>. Praha: Grada. </ref> V zásadě se jedná o '''povahové vlastnosti''' člověka.<ref name=":2">Mikšík, O. (2001). <i>Psychologická charakteristika osobností</i>. Praha: Karolinum.</ref>
+
Pojmem '''temperament''' označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat '''biologický základ''' a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.V zásadě se jedná o '''povahové vlastnosti''' člověka.
  
[[Jerome Kagan|Kagan]]<ref name=":3">Kagan, J. (1989). <i>Unstable ideas: temperament, cognition, and self</i>. Cambridge, Mass: Harvard University Press.</ref> definuje temperament jako '''vrozené vzorce chování''' a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. [[C. Robert Cloninger|Cloninger]]<ref name=":1" /> pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením.
+
[[Jerome Kagan|Kagan]] definuje temperament jako '''vrozené vzorce chování''' a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. [[C. Robert Cloninger|Cloninger]] pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením.
Blatný<ref name=":1" /> pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.   
+
Blatný pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.   
  
Temperamentové vlastnosti jsou jen '''velmi málo''' '''ovlivnitelné''' nejen '''výchovou''', ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - [[charakter]] je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar<ref>Balcar, K. (1983). <i>Úvod do studia psychologie osobnosti: Vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických fakult studijního oboru psychologie</i>. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”.
+
Temperamentové vlastnosti jsou jen '''velmi málo''' '''ovlivnitelné''' nejen '''výchovou''', ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - [[charakter]] je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”.
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
  
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''

Verze z 5. 11. 2019, 18:11

Pojmem temperament označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.V zásadě se jedná o povahové vlastnosti člověka.

Kagan definuje temperament jako vrozené vzorce chování a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. Cloninger pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením. Blatný pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.

Temperamentové vlastnosti jsou jen velmi málo ovlivnitelné nejen výchovou, ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - charakter je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”. Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.