Šablona:Článek týdne/2019/52: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
<gallery>
+
'''[[Štěstí|Štěstí]]''' také označováno jako "subjektivní well-being" je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními.
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější
 
</gallery>'''[[Štěstí|Štěstí]]''' také označováno jako "subjektivní well-being" je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními.
 
  
 
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru [[pozitivní psychologie]], kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.
 
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru [[pozitivní psychologie]], kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.

Verze z 25. 12. 2019, 22:00

Štěstí také označováno jako "subjektivní well-being" je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními.

Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru pozitivní psychologie, kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet Martin Seligman. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem flourish, který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.