Šablona:Článek týdne/2020/3: Porovnání verzí

 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 19. 1. 2020, 19:04

Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci

Kauzální atribuce je sociálně-psychologický pojem. Je to kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.

Atribuce umožňuje lidem pochopit příčiny vnitřních i vnějších událostí a pochopení těchto příčin jim umožňuje se lépe adaptovat.

Atribuce se dělí na dvě základní skupiny:

  1. vnější
  2. vnitřní.

Vnější (situační, environmentální) atribuce je ovlivněna situačními faktory, tzn. vnějším okolím aktéra (např.: obeznámenost s prostředím, síla podnětů).

Vnitřní (osobnostní, dispoziční) atribuce je ovlivněna dispozičními faktory, tzn. osobností aktéra (z atribučního hlediska to jsou především motivy a schopnosti).


Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.