Šablona:Článek týdne/2021/13: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Velikonoce'''(latinsky ''pascha'') jsou hlavním křesťanským svátkem a současně středem církevního roku. V křesťanském kalend…“)
 
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''[[Velikonoce|Velikonoce]]'''(latinsky ''pascha'') jsou hlavním křesťanským svátkem a současně středem církevního roku. V křesťanském kalendáři představují památku umučení a vzkříšení Kristova. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum se postupně ustálilo na neděli po prvním cyklicky vypočítaném měsíčním úplňku připadajícím na dny od 21. března. Tradovaná definice „neděle po prvním jarním úplňku“, připisovaná mylně nicejskému koncilu (325), nikdy neodpovídala astronomické skutečnosti – o prosazení tohoto způsobu se zasloužil římský mnich '''Dionysius Exiguus''' (původce křesťanského letopočtu), který ho použil ve svých tabulkách z roku 525.
+
'''[[Velikonoce|Velikonoce]]''' (latinsky ''pascha'') jsou hlavním křesťanským svátkem a současně středem církevního roku. V křesťanském kalendáři představují památku umučení a vzkříšení Kristova. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum se postupně ustálilo na neděli po prvním cyklicky vypočítaném měsíčním úplňku připadajícím na dny od 21. března. Tradovaná definice „neděle po prvním jarním úplňku“, připisovaná mylně nicejskému koncilu (325), nikdy neodpovídala astronomické skutečnosti – o prosazení tohoto způsobu se zasloužil římský mnich '''Dionysius Exiguus''' (původce křesťanského letopočtu), který ho použil ve svých tabulkách z roku 525.
  
  

Aktuální verze z 4. 4. 2021, 20:25

Velikonoce (latinsky pascha) jsou hlavním křesťanským svátkem a současně středem církevního roku. V křesťanském kalendáři představují památku umučení a vzkříšení Kristova. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum se postupně ustálilo na neděli po prvním cyklicky vypočítaném měsíčním úplňku připadajícím na dny od 21. března. Tradovaná definice „neděle po prvním jarním úplňku“, připisovaná mylně nicejskému koncilu (325), nikdy neodpovídala astronomické skutečnosti – o prosazení tohoto způsobu se zasloužil římský mnich Dionysius Exiguus (původce křesťanského letopočtu), který ho použil ve svých tabulkách z roku 525.


Z oboru Religionistika.

Podívejte se také na předchozí články týdne.