Šablona:Článek týdne/2022/26

Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. Jedná se tedy o výhradní práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými nehmotnými výsledky procesu lidské tvořivosti, lidského zkoumání a myšlení. Jsou jimi myšleny různé výsledky více či méně originálních myšlenek, námětů, návodů a řešení. Díky své nehmotné podstatě lze za duševní vlastnictví považovat jen to, co je společností považováno za vhodné k ochraně právní úpravou (mělo by se tedy jít o výsledky tvorby, výzkumu, či jiné činnosti, které jsou dostatečně jedinečné či originální). Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je většinou hůře určitelná než u fyzického majetku, závisí zejména na míře jejich následné využitelnosti a přínosu pro jedince či společnost a schopnosti podpořit další tvorbu materiálního i nemateriálního charakteru.

Dělí se na:

  • Autorské právo: jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.


Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.