Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace ČR, příklady zahraniční dobré praxe: Porovnání verzí

Řádek 68: Řádek 68:
  
 
===Asociace školních knihoven: School Library Association, SLA===
 
===Asociace školních knihoven: School Library Association, SLA===
Asociace [[School Library Association|SLA]] je nezávislá organizace s dlouholetou historií. Založena byla již v roce 1937, jako nezisková organizace Anglie, Walesu a Skotska. Základní myšlenkou celé organizace je rovný přístup všech žáků ke knihám a školním knihovnám. Pro osažení těchto cílů nabízí SLA kvalitní poradenské a informaþní služby, různá školení a podporu. Cenné informace poskytuje také prostřednictvím publikací, které vydává a čtvrtletního časopisu Knihovník školní knihovny (The School Librarian). Pomocí svých projektů se Asociace snaží o vyšší využívání knihoven ve školách. Členy SLA se mohou stát jak instituce či školy, tak jednotlivci, včetně studentů a důchodců. <ref>MORONGOVÁ, Václava. Knihovnické organizace a sítě ve Velké Británii [Library organizations and  networks in Great Britain]. Praha, 2013. 126 s. x s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaþních studií a knihovnictví. </ref>
+
Asociace [[School Library Association|SLA]] je nezávislá organizace s dlouholetou historií. Založena byla již v roce 1937, jako nezisková organizace Anglie, Walesu a Skotska. Základní myšlenkou celé organizace je rovný přístup všech žáků ke knihám a školním knihovnám. Pro osažení těchto cílů nabízí SLA kvalitní poradenské a informační služby, různá školení a podporu. Cenné informace poskytuje také prostřednictvím publikací, které vydává a čtvrtletního časopisu Knihovník školní knihovny ([[The School Librarian]]). Pomocí svých projektů se asociace snaží o vyšší využívání knihoven ve školách. Členy SLA se mohou stát jak instituce či školy, tak jednotlivci, včetně studentů a důchodců. <ref>MORONGOVÁ, Václava. Knihovnické organizace a sítě ve Velké Británii [Library organizations and  networks in Great Britain]. Praha, 2013. 126 s. x s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaþních studií a knihovnictví. </ref>
  
 
===Školní knihovny na Slovensku===
 
===Školní knihovny na Slovensku===

Verze z 1. 12. 2020, 15:36

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Školní knihovna

Dle definice KTD je školní knihovna "knihovna pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu. Může mít dvě samostatné části - knihovnu učitelskou a žákovskou." [1]

Školní knihovny poskytují informace a myšlenky, které jsou základem úspěšného fungování dnešní informační a znalostní společnosti. Vybavují studenty celoživotními dovednostmi učení a rozvíjejí představivost, která jim umožňuje žít jako zodpovědní občané. [2]

Cíle školních knihoven

Školní knihovny jsou nedílnou součástí vzdělávacího procesu. Následující body jsou základem pro rozvoj gramotnosti, informační gramotnosti, výukových metod, učení a kultury a jsou základem a středem knihovnických služeb.

  • podpora a zvyšování vzdělávacích cílů jako hlavní rys v poslání školy a studijních programů
  • rozvoj a podpora dětských návyků a radost ze čtení a z učení a využívání knihoven po jejich celý život
  • nabídka příležitostí pro získávání zkušeností s tvorbou a užíváním informací s cílem získat znalosti, porozumění, představivost a užitek
  • podpora všech studentů v učení a v získávání praktických dovedností pro zhodnocení a využívání informací bez ohledu na jejich formu, druh či nosič včetně vnímavosti pro komunikaci ve společnosti
  • umožnění přístupu k místním, regionálním, národním a globálním zdrojům a příležitostem, které odhalí studujícímu různost myšlenek, zkušeností a názorů
  • organizování aktivit, které podpoří kulturní a sociální povědomí a vnímavost
  • práce se studenty, učiteli, administrativními pracovníky a rodiči s cílem dosáhnout poslání (cílů) školy
  • šíření pojetí, že intelektuální svoboda a přístup k informacím jsou základem účinného a odpovědného občanství a spoluúčasti v demokratickém procesu
  • podpora čtení, zdrojů a služeb školní knihovny pro celou školní komunikaci i později

Školní knihovna plně naplňuje tyto funkce rozvojem určité politiky a služeb: výběrem a získáváním zdrojů, poskytováním fyzického a intelektuálního přístupu k příslušným informačním zdrojům, poskytováním instruktážních dovedností a zaměstnáváním odborného personálu. [2]

Školní knihovna by měla mít své nezastupitelné místo ve vzdělávací práci škol. Zahraniční výzkumy prokázaly, že studenti ze škol s kvalitní školní knihovnou dosahují lepších studijních výsledků než jejich vrstevníci. Hlavní úlohou školní knihovny by mělo být podporování a prohlubování čtenářských návyků od útlého dětství, zvyšování informační a čtenářské gramotnosti, cvičení schopnosti číst s porozuměním, pomoc při výuce (a to nejen v případě žáků, ale i učitelů), příprava žáků a studentů na dostatečné a efektivní využívání nejrůznějších zdrojů informací, naučit uživatele orientovat se v množství informací – dokázat posoudit jejich hodnověrnost a pertinenci. Knihovna by měla být nepostradatelným informační centrem školy, místem komunikace, setkávání a kulturního vyžití svých uživatelů. [3]

Školní knihovna je také nedílným prvkem školního vzdělávacího programu a místem, kde žáci (jednotlivě či ve skupinách) pracují na školních projektech, referátech a taktéž studují s pomocí knihovníků nebo učitelů. Za chod školní knihovny je zodpovědný profesionální knihovník s pedagogickým vzděláním, který se podílí právě na rozvoji čtenářské a informační gramotnosti. [4]

Zapojení do výuky

Školní knihovny se mohou do výuky zapojovat v rámci informační výchovy a rozvoje čtenářské gramotnosti. Informační výchova bývá do výuky integrována v rámci informatiky a výpočetní techniky. Má-li škola možnost, je lepší existence samostatného předmětu informační výchovy. Významnou roli může knihovna sehrát také v oblasti podpory samostatné autorské tvorby žáků, měla by jim zajistit inspiraci, vedení i patřičný servis s případným vydáním díla a jeho propagací. Právě podpora knihovny v oblasti tvůrčího psaní může být pro řadu žáků důležitá a může se v ní nabízet spojení s informační výchovou. [5]

Situace školních knihoven v ČR

Gymnázium Příbram

  • Knihovna evidovaná u Ministerstva kultury ČR jako základní knihovna
  • Odpovídá standardu doporučenému MŠMT ČR pro školní knihovny
  • Čítá 10 500 svazků, většinu svazků si lze půjčit domů, lze využít MVS
  • Uživatelem knihovny se automaticky stává každý student bezplatně
  • K dispozici je žákům studovna
  • Některé archivní exempláře si lze vypůjčit pouze prezenčně [6]

Příklad aktivit, jež jsou realizovány přímo ve výuce:

  • lekce Informační bezpečnost pro primu, tercii a 1. ročníky v rozsahu 2 vyučujících hodin, zařazeno do předmětu Výchova ke zdraví, Informační výchova a technologie.
  • lekce Služby knihoven pro 1. ročníky v rozsahu 1 vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Informační výchova a technologie.
  • lekce Služby knihoven pro primu v rozsahu 1 vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.
  • lekce Dokumenty a slovníky pro 1. ročníky, v rozsahu 1 – 2 vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.
  • lekce Čtenářské dílny pro primu, sekundu, tercii a kvartu v rozsahu 10 vyučujících hodin, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.

Školní knihovna má také za úkol organizovat tematické literární odpoledne, čtenářské dílny, výstavy, maratony čtení, výstavy, autorská čtení a další jednorázové akce, zaměřené na četbu a tvorbu literatury. Nejužší spolupráce školní knihovna navázala na předměty český jazyk a literatura a informační výchovy a technologie. V těchto předmětech kooperuje s vyučujícími ve výuce témat, která mají cíl zvyšování informační gramotnosti studentů. [7]

ZŠ Ostrava, školní informační centrum

  • Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
  • Nabízí moderní technické vybavení, knihovní fond cca 3 400 svazků
  • Kopírka, scanner
  • Školní knihovna nabízí prosory ke studování
  • Pořádá soutěže [8]

Čtenářské kluby

Čtenářské kluby jsou určeny pro děti z mateřských a základních škol. Jejich cílem je podpořit děti v klubech při budování vlastních pevných čtenářských návyků. Přímá práce s dětmi probíhá po dobu školního roku, skupina se sejde v prostorách klubu, knihovny, cca na hodinu a půl, čtou a dělají další aktivity.

Školní čtenářské kluby

Díky grantům ESF fungovalo v ČR v letech 2011-2014 dvacet tzv. školních čtenářských klubů, v nichž se scházely děti z prvního stupně se speciálními vzdělávacími potřebami. Navzdory obavám a počáteční skepsi se ukázalo, že jednoduše koncipovaný klub děti přitahuje a chodí do něj. Projekt „Školní čtenářské kluby – Brána ke vzdělávání“ inspiroval vznik i řady jiných klubů napříč republikou. Čtenářský klub má být odpolední aktivita, kde je čtení, knihy, čtenáři v centru veškerého dění. V takovém klubu hrají zásadní roli knihy a ti, kteří do jejich světa žáky uvádějí. V případě školních čtenářských klubů to bývá pedagog a knihovník (případně jiný externí odborník). [9]

Centrum školních knihoven

Cílem těchto stránek je pomoci:

  • ředitelům základních a středních škol při rozhodování o tom zda a jak ve škole vytvoří nový typ pracovny - školní knihovnu, respektive studijní a informační centrum školy,
  • učitelům a dalším pracovníkům školy, kteří mají na starosti vedení školní knihovny a často si s odbornou stránkou vedení školní knihovnou nevědí rady,
  • případně i profesionálním knihovníkům, kteří jsou, nebo se právě stali knihovníky školní knihovny nebo vedoucími studijního a informačního centra školy a hledají cesty, jak tuto práci dělat co nejlépe.

Centrum školních knihoven slouží k tomu, aby jim radila, co je potřeba, když chtějí vybudovat např. studovnu a čítárnu. Doporučují jim vhodnou velikost prostorů, vybavení HW a SW, fond, provozní dobu atd. Popisují důležitost funkce školní knihovny jako studijního a informačního centra, které je důležité pro rozvoj žáků. Poskytuje odborné rady ohledně toho, jak vytvořit knihovní fond. A poskytuje také poradenství v tom, co by měl zahrnovat plán činnosti školní knihovny (např. vlastní aktivity jako jsou besedy, projekty, lekce info. gramotnosti), začlenění knihovny do dalších aktivit dané školy).

Školní knihovny v zahraničí

V ekonomicky rozvinutých státech světa se školní knihovny a její postavení v rámci školy začalo měnit v druhé polovině 20. století. [10] Školní knihovny nyní fungují jako odborné učebny, kde jsou žákům předávány dovednosti pro práci s informacemi (čtenářská a informační gramotnost). V některý státech mají školní knihovny naopak funkci informačních center škol (ty najdeme především v USA). [4]

Asociace školních knihoven: School Library Association, SLA

Asociace SLA je nezávislá organizace s dlouholetou historií. Založena byla již v roce 1937, jako nezisková organizace Anglie, Walesu a Skotska. Základní myšlenkou celé organizace je rovný přístup všech žáků ke knihám a školním knihovnám. Pro osažení těchto cílů nabízí SLA kvalitní poradenské a informační služby, různá školení a podporu. Cenné informace poskytuje také prostřednictvím publikací, které vydává a čtvrtletního časopisu Knihovník školní knihovny (The School Librarian). Pomocí svých projektů se asociace snaží o vyšší využívání knihoven ve školách. Členy SLA se mohou stát jak instituce či školy, tak jednotlivci, včetně studentů a důchodců. [11]

Školní knihovny na Slovensku

Rozvojové projekty školních knihoven

Ministerstvo školství Slovenské republiky poprvé v roce 2006 vyhlásilo grantový program Elektronizace a revitalizace školních knihoven, který byl určen zřizovatelům základních a středních škol. V okruhu podpory tohoto grantového programu byly aktivity zaměřené na:

  • elektronizaci vnitřních knihovních procesů, kooperaci a výměnu informací s jinými knihovnami,
  • aplikaci informačních a komunikačních technologií,
  • rozšíření a zkvalitnění knihovnicko-informačních služeb žákům, pedagogům, nepedagogickým zaměstnancům školy, případně členům místní komunity,
  • oživení akviziční činnosti,
  • zvyšování čtenářské kultury žáků.

K podpoře školních knihoven také slouží soutěž konaná od roku 2005. Soutěž nese název "Soutěž o nejzajímavější akci školní knihovny k Mezinárodnímu dni školních knihoven" a je velmi oblíbená. [12]


Školní knihovny ve Francii

Francie se vydala cestou budování středisek dokumentace a informací (CDI) především na středních školách. Školní knihovny jsou pojaté jako střediska vědy, která shromažďují knižní a didaktické materiály, zajišťují všestrannou pomoc při vzdělávání a umožňují žákům individuální rozvoj vědomostí. Na středních školách jsou CDI legislativně zakotvena, na základních školách jsou jen na bázi doporučení. Pracovníci střediska - dokumentátoři - jsou zapojeni do pedagogické činnosti, vedou vzdělávací projekty, organizují informační výchovu. [10]

Školní knihovny ve Švédsku

Ve Švédsku se od roku 1946 v osnovách hovoří o školní knihovně jako centru podpory školní vzdělávací a výchovné činnosti (educational aid centres). Výchova k práci s informacemi se stala povinnou součástí výuky od roku 1969 a tzv. knihovnické minimum se dostalo do učebnic základní školy. Školní knihovna funguje jako pracovna i klub. O knihovny vedené učitelem pečuje po odborné stránce regionální knihovní středisko, které nakupuje a zpracovává knihy a časopisy pro všechny knihovny v regionu. Plní také funkci regionální pedagogické knihovny. [10]

Zdroje

Reference

  1. SODOMKOVÁ, Jana. Školní knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-11-22]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002021&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 CHMÁTALOVÁ, Martina a Petra ZELENKOVÁ. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách. IPK - Informace pro knihovníky [online]. 2015 [cit. 2020-11-22]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/mezinarodni-doporuceni/Manifest_sk.htm.
  3. ČUMPLOVÁ, Ludmila. O školních knihovnách vážně, a co dál? : prezentace k přednášce ze dne 15.10. 2007 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 15. 10. 2007 [cit. 2020-11-24]. Dostupné z World Wide Web: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=2616>.
  4. 4,0 4,1 JIRKŮ, Miroslav. Moderní školní knihovna. [online] Liberec, 2019. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jitka Jursová, Ph.D. [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/153672/Miroslav_Jirku_Diplomova_prace_Moderni_skolni_knihovna.pdf?sequence=1
  5. ČERNÁ, Zuzana. Role školních knihoven v informační výchově. Metodický portál RVP.cz [online]. 2012 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z:https://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14819/role-skolnich-knihoven-v-informacni-vychove.html/ .
  6. Knihovna - Gymnázium Příbram. Gymnázium Příbram [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné z: http://gympb.cz/o-skole/sluzby-skoly/knihovna.
  7. MAKOSOVÁ, Edita. Propojení školních knihoven s výukou. Příbram, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaþních studií a knihovnictví. Vedoucí práce: PhDr. Hana Slámová, Ph.D.
  8. Školní informační centrum a základní knihovna. ZŠ Provaznická [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné z: https://zsprovaznicka.cz/index.php/sic/obecne-informace/58-obecne-informace.
  9. POLÁKOVÁ, Irena. Školní čtenářské kluby – spolupráce školy a knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2017, 31(1) [cit. 2020-11-23]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/skolni-ctenarske-kluby-spoluprace-skoly-knihovny
  10. 10,0 10,1 10,2 ČUMPLOVÁ, Ludmila. Současnost a budoucnost školních knihoven v České republice. Čtenář [online]. 2008 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: <https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2484.
  11. MORONGOVÁ, Václava. Knihovnické organizace a sítě ve Velké Británii [Library organizations and networks in Great Britain]. Praha, 2013. 126 s. x s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaþních studií a knihovnictví.
  12. CENIGOVÁ, Rozália. ZE ZAHRANIČÍ: Práce školních knihoven ve Slovenské republice. Čtenář. [online] 2009 [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2250

Doporučená literatura

  • ROŠICKÁ, Ladislava. Pojetí školních knihoven ve výchovně vzdělávacím procesu: met. list. Brno: Kraj. pedagog. ústav, 1987. 12 s.
  • ŠLAMPOVÁ, Jiřina a PETRTÝL, Miroslav. Školní knihovny: Zákl. směrnice a met. pokyny pro budování a činnost pražských školních knihoven: Pracovní materiál. 1. vyd. Praha: Kraj. pedagog. ústav, 1975. 188, [2] s. Na pomoc pedagog. praxi; Čís. 107.
  • HEPTNER, Jiří, ed. Zkušenosti ze zahraničních školních knihoven. Praha: St. pedagog. knihovna Komenského - ústř. pedagog. knihovna ČSSR, 1967. 22 s.
  • SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
  • Služby knihoven knihovnám: krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven. 2. přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2020. 19 stran. ISBN 978-80-7050-726-1.

Související články

Školní knihovna
Vzdělávací služby knihoven
Informační vzdělávání
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty
Informační gramotnost
Veřejná knihovna

Klíčová slova

školní knihovny, knihovny, výuka