Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 38: Řádek 38:
  
 
'''Vyřazení projektu''' je převedení produktu/služby do stadia podpory, dále se realokují zdroje na jiné projekty, zpracovávají se získané zkušenosti z daného projektu.   
 
'''Vyřazení projektu''' je převedení produktu/služby do stadia podpory, dále se realokují zdroje na jiné projekty, zpracovávají se získané zkušenosti z daného projektu.   
 
'''Kognitivní psychologie''' je jedna z mnoha ''psychologických disciplín''. Zkoumá vnitřní '''procesy a struktury''' zapojené v '''poznávání prostředí''' a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou [[Pozornost|pozornosti]], [[Vnímání|vnímání]], [[Učení|učení]], [[Paměť|paměti]], řeči, řešením problémů, uvažováním, [[Rozhodování|rozhodováním]], [[Myšlení|myšlením]] a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie ([[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Gestaltismus|tvarová psychologie]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a introspekcionismus), tak v oblasti [[Neurovědy|neurověd]] a kybernetiky.<ref name="thagard">Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení. Praha: Portál. ISBN 80-7178-445-1.</ref> Kognitivní psychologie ke svému studiu člověka využívá několik metod: (1) psychologické experimenty (experimentální psychologie), (2) neurologická pozorování (kognitivní neuropsychologie), (3) funkční zobrazovací metody (kognitivní neurověda), (4) modelování mozku (výpočetní kognitivní věda).<ref>Vlček, K. (2017) Metodika kognitivní psychologie (prezentace, KPS FF UK).</ref>
 
  
 
== Terminologie ==
 
== Terminologie ==
 
V širším slova smyslu je kognitivní psychologie psychologií poznávacích procesů (jakékoliv procesy týkající se znalostí a vědomostí o okolním světě), a to bez ohledu na to, v závislosti na jakých teoretických východiscích je koncipována a jaké výzkumné přístupy preferuje. V užším slova smyslu jde o psychologický směr či hnutí, které se vyvinulo v šedesátých letech v Americe. Posléze se rozšířilo po celém anglicky mluvícím světě a zdomácněl i v Evropě. Jeho vznik byl podmíněný teoretickou redukcí poznávacích procesů na procesy zpracovávající informace.
 
 
Když se řekne, že je něco '''kognitivní''', může to znamenat hned několik věcí. Například to, že příslušná vědní disciplína rozpracovává předmět svého bádání '''z hlediska kognitivních procesů''' (např. "kognitivní neuropsychologie", "kognitivní školní psychologie", apod.). Nebo je tím míněn důraz na kognitivní mechanismy, které jsou obsaženy ve výkladu '''nekognitivních jevů''' (příkladem jsou tyto termíny: "[[Motivace#Kognitivní_model|kognitivní teorie motivace]]", "[[Emoce#Dvoufaktorová_teorie_emocí|kognitivní teorie emocí]]", "[[Psychologie_osobnosti#Kognitivn.C3.AD_teorie_osobnosti|kognitivní teorie osobnosti]]", "[[Kognitivní psychoterapie|kognitivní psychoterapie]]" aj.). Neisser k tomu uvádí, že ''"the term "cognition" refers to all processes by which [...] sensory input is transformed, reduced, elaborated, stored, recovered, and used"'' (s. 4)<ref name="neisser_4">Neisser, U. (1967). Cognitive psychology. Appleton-Century-Crofts: University of Michigan.</ref>
 
 
Od termínu "kognitivní" je třeba odlišit termín '''kognitivistický''' a jeho jazykovou variantu '''kognitivismus'''. Tímto termínem se označuje buď výše zmíněný směr americké psychologie (tedy ''týkající se kognitivní psychologie''), nebo '''přeceňování funkce kognitivních mechanismů''' při výkladu jak osobnosti a nekognitivních psychických procesů (např. [[Motivace|motivace]] a [[Emoce|emoce]]), tak některých sociálně-psychologických a jazykových jevů.
 
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
 +
*
  
'''Filozofické základy''' kognitivní psychologie tvoří skloubení '''racionalismu''' a '''empirismu''', tedy využívání empirických metod na základě teoretických úvah a jejich zpětná revize.
+
*  
 
 
Mezi '''psychologické základy''' patří [[Strukturalismus (Psychologie)|strukturalismus]], [[Funkcionalismus|funkcionalismus]], [[Pragmatismus|pragmatismus]], [[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Asocianismus|asocianismus]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a [[Gestaltismus|gestaltismus]].
 
 
 
* '''Strukturalismus''': Snaha pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů. Wundtův introspekcionismus - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů ([[Wilhelm Wundt|W. Wundt]], [[Edward Titchener|E. Titchener]])
 
* '''Funkcionalismus''': Snaha pochopit lidskou mysl skrze studium procesů, jak a proč mysl pracuje.
 
* '''Pragmatismus''': Poznatky jsou validizovány svou využitelností ([[William James|W. James]], [[John Dewey|J. Dewey]])
 
* '''Psychofyzika''': Mentální veličiny se dají měřit ([[Gustav Theodor Fechner|G. Fechner]], [[Ernst Heinrich Weber|E. Weber]], [[Hermann von Helmholtz|H. von Helmholtz]])
 
* '''Asocianismus''': Jak se mohou události či myšlenky spojovat v mysli jedna s druhou, aby výsledkem bylo učení? ([[Hermann Ebbinghaus|H. Ebbinghaus]], [[Edward Thorndike|Edward L. Thorndike]])
 
* '''Behaviorismus''': Extrémní verze asocianismu, zaměřuje se výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Důraz na psychologii jako na objektivní vědu, přínos v oblasti [[Učení|teorie učení]] ([[John B. Watson|John B. Watson]], [[B. F. Skinner]], [[Edward C. Tolman|E. C. Tolman]])
 
* '''Gestaltismus''': Psychologické jevy jsou uspořádané, strukturované celky, které se liší od souhrnu svých částí. Vliv převážně v oblasti výzkumu vnímání tvarů, učení (vhledem) a řešení problémů ([[Wolfgang Köhler|W. Köhler]], [[Max Wertheimer|M. Wertheimer]], [[Kurt Köffka|K. Köffka]]).
 
 
 
'''Podmínky vzniku kognitivní psychologie:'''
 
* [[Behaviorismus|Neobehaviorismus]]
 
* [[Učení|Teorie verbálního učení]]
 
* [[Inženýrská psychologie]]
 
* Teorie informace ([[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|pojem informace]])
 
* [[Teorie komunikace]]
 
* [[Lingvistika]]
 
 
 
== Klíčové otázky a oblasti kognitivní psychologie ==
 
 
 
# Dědičnost ''versus'' výchova
 
# Racionalismus ''versus'' empirismus
 
# Struktury ''versus'' procesy
 
# Obecnost ''versus'' specifičnost
 
# Validita kauzálních závěrů ''versus'' ekologická validita
 
# Aplikovaný ''versus'' základní výzkum
 
# Biologické ''versus'' bebaviorální metody
 
 
 
=== Témata kognitivní psychologie ===
 
 
 
* [[Kognitivní neurověda]]
 
* [[Pozornost]] a [[vědomí]]
 
* [[Vnímání|Percepce]] (vnímání)
 
* [[Paměť]]: modely a výzkumné metody
 
* Paměťové procesy
 
* [[Mentální reprezentace|Reprezentace]] poznatků: obrazy a propozice (výroky)
 
* [[Mentální reprezentace|Reprezentace]] a organizace poznatků
 
* Povaha a ontogenetický vývoj jazyka
 
* [[Jazyk a řeč|Jazyk]] a jeho souvislosti
 
* [[Řešení problémů]] a [[Tvořivost|tvořivost]]
 
* [[Usuzování]] a [[Rozhodování|rozhodování]]
 
* [[Kognice|Kognitivní vývoj]] ([[Jean Piaget]])
 
* Lidská a umělá [[Inteligence|inteligence]]
 
 
 
=== Současná témata kognitivní psychologie ===
 
 
 
* [[Triarchická teorie mysli]] (Keith E. Stanovich)
 
* [[Intuice]]: povaha intuitivních procesů, jejich struktura a funkce
 
* [[Heuristiky]] a [[Rozhodování|teorie rozhodování]]
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 108: Řádek 51:
  
 
<references />
 
<references />
 
=== Použitá literatura ===
 
 
# Sedláková, M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. (Vyd. 1., 252 s.) Praha: Grada. ISBN 80-247-0375-0.
 
# Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. (Vyd. 2., Překlad František Koukolík). Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-638-4.
 
# Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení. Praha: Portál. ISBN 80-7178-445-1.
 
# Neisser, U. (1967). Cognitive psychology. Appleton-Century-Crofts: University of Michigan.
 
 
=== Externí odkazy ===
 
 
# [http://www.psychology.org/links/Publications/Cognitive/ Seznam periodik kognitivních věd]
 
# [https://ru.wikipedia.org/wiki/Лешли,_Карл_Спенсер Karl Lashley na ruské wikipedii]
 
# [http://en.wikipedia.org/wiki/Donald_O._Hebb Donald Hebb na anglické wikipedii]
 
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
Řádek 138: Řádek 68:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
Kognitivní psychologie, kognice, kognitivní věda, kognitivní procesy, kognitivisté, kognitivismus, myšlení, paměť, učení, zpracování informací
+
abc
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]

Verze z 11. 5. 2018, 17:50

Projekt je řetězec činností, který:

  • má jasně vytyčený cíl
  • má jasně stanovený čas (datum začátku a konce projektu)
  • spotřebovává zdroje (peníze, lidi, vybavení,...)

Každý projekt má svůj životní cyklus.[1]

"Existuje celá řada definic životního cyklu projektu – v této oblasti neexistuje shoda ani mezi teoretiky, hospodářskými sektory, ani mezi jednotlivými společnostmi." (SVOZILOVÁ, 2016)

Životní cyklus projektu dle Kerznera[2]

  1. Konceptuální fáze
  2. Fáze plánování
  3. Fáze testování
  4. Fáze implementace
  5. Fáze uzavření projektu

V konceptuální fázi se vytváří a formuje myšlenka celého projektu. Provádí se předběžné analýzy -jaká hrozí rizika? -jak dlouho bude projekt trvat? -jaké náklady budou potřeba?, ...

Ve fázi plánování se zdokonalují koncepty z první fáze. Zde se již napevno stanoví realistické časové, nákladové a výkonnostní parametry. Většinu projektových nákladů můžeme rozčlenit na provozní (opakující se) a implementační (neopakující se). Implementační výdaje jsou například: výstavba nové budovy, nákup počítačového hardwaru, apod. Provozní náklady zahrnují opakující se výdaje jako např.: pracovní síla. V této fázi se také předpřipraví potřebná dokumentace na podporu projektu.

Fáze testování je završující fáze všech příprav, kdy se testuje výsledný produkt/služba, dopisuje se veškerá dokumentace, apod.

Ve fázi implementace se implementuje produkt/služba do dané organizace. Pokud se jedná o obchodovatelný produkt, může tato fáze zahrnovat i uvedení produktu na trh, monitorování produktu apod.

Při fázi uzavření projektu se celý projekt uzavírá a hodnotí. Zdroje se realokují jinam (mohou se např. započít další projekty).

Životní cyklus projektu dle Svozilové[3]

  1. Konceptuální návrh
  2. Definice projektu
  3. Produkční fáze
  4. Operační období
  5. Vyřazení projektu

V konceptuálním návrhu se formulují základní záměry, odhadují se náklady, přínosy a rizika.

Při definici projektu se zpřesňují výstupy z první fáze, připraví se detailní plán. Nastavuje se realistický časový a finanční rámec, definují se rizika.

V produkční fázi se projekt realizuje. Postupuje se dle nastaveného časového plánu a finančního rozpočtu. Přitom se produkt/služba testuje a vypracovává se dokumentace.

Operační období je období integrace produktu/služby do organizace. Zároveň se hodnotí technologické, sociální a ekonomické dopady projektu.

Vyřazení projektu je převedení produktu/služby do stadia podpory, dále se realokují zdroje na jiné projekty, zpracovávají se získané zkušenosti z daného projektu.

Terminologie

Historie

Odkazy

Reference

  1. KERZNER, Harold. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 11th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley, c2013. ISBN 978-1-118-02227-6, str.2.
  2. KERZNER, Harold. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 11th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley, c2013. ISBN 978-1-118-02227-6, str.78.
  3. SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management: systémový přístup k řízení projektů. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. Expert (Grada). ISBN 978-80-271-0075-0.

Související články

Klíčová slova

abc