1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
== Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání. ==
+
==Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.==
  
=== Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii ===
+
===Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii===
 
Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy.  Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně.  Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování.  <ref>Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref>
 
Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy.  Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně.  Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování.  <ref>Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref>
  
Řádek 7: Řádek 7:
  
 
Předmět a cíle pedagogické psychologie
 
Předmět a cíle pedagogické psychologie
Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním.<ref name="plhakova">Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2007.</ref> <ref name="mares">Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref>
+
Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním.
 
Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých.  Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících.  Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty.  
 
Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých.  Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících.  Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty.  
  
Řádek 15: Řádek 15:
 
===Reference===
 
===Reference===
  
<references responsive="0" />
+
<references />
<references/>
 
 
 
 
===Literatura===
 
===Literatura===
 
===Externí odkazy===
 
===Externí odkazy===

Verze z 30. 11. 2019, 19:50

Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.

Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii

Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však pedagogika a psychologie. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy.  Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně.  Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování.  [1]

Pedagogická psychologie patří k významným aplikovaným oborům. Využívá teoretických poznatků především z obecné, vývojové, diferenciální, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Dalším teoretickým zdroji je didaktika spolu s teorií a filozofií výchovy. [2]

Předmět a cíle pedagogické psychologie Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty.


Odkazy

Reference

  1. Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.
  2. Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2007.

Literatura

Externí odkazy

Klíčová slova