1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání: Porovnání verzí
Značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | == Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání. == | + | ==Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.== |
− | === Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii === | + | ===Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii=== |
Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. <ref>Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref> | Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. <ref>Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref> | ||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Předmět a cíle pedagogické psychologie | Předmět a cíle pedagogické psychologie | ||
− | Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. | + | Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. |
Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty. | Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty. | ||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
− | <references | + | <references /> |
− | |||
− | |||
===Literatura=== | ===Literatura=== | ||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== |
Verze z 30. 11. 2019, 19:50
Obsah
Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.
Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii
Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však pedagogika a psychologie. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. [1]
Pedagogická psychologie patří k významným aplikovaným oborům. Využívá teoretických poznatků především z obecné, vývojové, diferenciální, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Dalším teoretickým zdroji je didaktika spolu s teorií a filozofií výchovy. [2]
Předmět a cíle pedagogické psychologie Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty.