1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii === | === Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii === | ||
− | Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. | + | Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však [[pedagogika]] a [[psychologie]]. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. <ref>Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref> |
+ | |||
+ | Pedagogická psychologie patří k významným aplikovaným oborům. Využívá teoretických poznatků především z [[Obecná psychologie|obecné]], [[Vývojová psychologie|vývojové]], diferenciální, [[sociální psychologie]] a [[psychologie osobnosti]]. Dalším teoretickým zdroji je [[didaktika]] spolu s teorií a filozofií výchovy. <ref>Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2007.</ref> | ||
+ | |||
+ | Předmět a cíle pedagogické psychologie | ||
+ | Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. <ref name="Plhaková" /> <ref name="Mareš" /> | ||
+ | Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty. | ||
− | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 11: | Řádek 16: | ||
<references responsive="0" /> | <references responsive="0" /> | ||
+ | <references/> | ||
===Literatura=== | ===Literatura=== |
Verze z 30. 11. 2019, 20:45
Obsah
Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.
Postavení pedagogické psychologie vůči pedagogice a psychologii
Pedagogická psychologie je vědní obor s relativně dlouhou minulostí. Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Prolíná ji mnoho věd, především však pedagogika a psychologie. Různé státy ji z hlediska zařazení pojímají odlišně. K psychologickým vědám ji přičleňuje USA, Kanada, Austrálie a většina Evropských států (včetně České republiky). Ale v Německu a Skandinávských zemích je zařazena mezi pedagogické vědy. Vztah mezi pedagogickou psychologií a pedagogikou prošel dlouhodobým vývojem. V počátcích byl pouze jednosměrně orientovaný, kdy pedagogika využívala poznatků psychologie. Posléze se určitou dobu vyvíjely obě disciplíny odděleně. Výsledkem těchto proměn je vztah vzájemné spolupráce ovlivňování. [1]
Pedagogická psychologie patří k významným aplikovaným oborům. Využívá teoretických poznatků především z obecné, vývojové, diferenciální, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Dalším teoretickým zdroji je didaktika spolu s teorií a filozofií výchovy. [2]
Předmět a cíle pedagogické psychologie Pedagogická psychologie se zabývá psychologickými aspekty edukačních (vzdělávacích) procesů, tj. výchovy (edukace realizované zejm. v rodinném prostředí) a vyučování (edukace realizované zejm. ve školním prostředí neboli vzdělávání v užším slova smyslu). Hlavním cílem je jejich zdokonalování a usnadňování. Studuje proces, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Hraje významnou roli při koncipování a zkvalitňování studijních osnov. Zkoumá vliv psychických faktorů, jako je motivace, inteligence či sociokulturní podmínky, na učení. Zkráceně lze říci, že studuje lidského jedince v souvislosti s výchovou a vzděláváním. [3] [4] Zabývá se především dětmi a mládeží, přičemž s důrazem na roli procesu výchovy a vzdělávání sleduje jejich jednání, učení a vytváření osobnosti. Zajímá se ovšem i o vzdělávání a výchovu dospělých. Pedagogická psychologie dále zkoumá kromě vychovávaných také vychovávající. Mezi ty patří rodiče, prarodiče, učitelé, jiní pedagogičtí pracovníci a další lidé, kteří je vychovávané či vzdělávané jedince cíleně ovlivňují. Výchova ovlivňuje v mnoha aspektech oba (všechny) účastníky interakce. Na pedagogickou psychologii je nahlíženo jako na oboustranné působení vychovávaných a vychovávajících. Proto je důležité sledovat pedagogický proces jako celek, ne pouze jeho určité aspekty.
Odkazy
Reference
- ↑ Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.
- ↑ Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2007.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéPlhaková
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéMareš
není určen žádný text