11. Neurotické poruchy a poruchy související se stresem

Verze z 22. 10. 2018, 14:23, kterou vytvořil Tomas.Slezak (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

grafická editace proběhne v nejbližších dnech



11.5 F44 Disociativní poruchy

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami. Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby. • Zmatení ve smyslu toho, že nevím, co se stalo, jak jsem v tom figuroval, co jsem cítil a co jsem dělal s tělem 11.5.1 F44.0 Disociační amnézie Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy. Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava. • časová lokalizace – celý 13. prosinec • místní lokalizace • selektivní lokalizace – 13. prosinec od 17:00 – 18:00 • systemizovaná lokalizace – nevím, s kým jsem mluvil 13. prosince • celková – od 13. prosince do současnosti • Spojeno často s extrémním stresem, únos, mučení, válka. • Může to být ochrana, před vzpomenutím si.


11.5.2 F44.1 Disociační fuga Fuga má všechny rysy disociativní amnézie‚ plus účelné cestování za hranice běžného denního života. Ačkoliv je amnézie na dobu fugy‚ pacientovo chování během ní se může jevit nezávislému pozorovateli zcela normální. • Člověk ujede do míst, kde se cítil bezpečně. • Forma úniku, vzácná a spontánně mizí.


11.5.3 F44.2 Disociativní stupor Disociativní stupor je diagnostikován na podkladě výrazného snížení nebo vymizení volních pohybů a normální odpovědi na zevní podněty jako světlo‚ hluk a dotyk‚ ale vyšetření neukazuje žádné somatické příčiny. Dále je jasný doklad psychogenního příčinného vztahu k nedávné stresující události nebo problému. • Stupor přijde a spontánně odejde • V návaznosti na něco nepříjemného, vybaví se mu to a on ztuhne.


11.5.4 F44.3 Trans a posedlost Poruchy‚ kde je dočasná ztráta pocitu osobní identity a plného uvědomování okolí. Sem patří pouze transové stavy‚ které jsou mimovolní nebo nechtěné‚ vyskytující se mimo nábožensky nebo kulturně akceptované situace.

• Trans – ztráta identity, zúžení vnímání sebe vůči okolí, omezený repertoár pohybu. • Posedlost – čl. přesvědčen, že do něj něco vstoupilo, Bůh, démon, nekonečno, nicota


11.5.5 F44.4 Disociační motorické poruchy Nejběžnější varianty jsou ztráta schopnosti pohybovat celou končetinou nebo končetinami nebo jejich částmi. Mohou být velmi podobné téměř jakémukoli druhu ataxie‚ apraxie‚ akineze‚ afonie‚ dysartrie‚ dyskineze‚ záchvatů nebo obrny. • Není to spojeno s plegií ani parézou, člověk neurologicky v pořádku.


11.5.6 F44.5 Diociační záchvaty a křeče Disociativní záchvaty mohou napodobovat epileptické záchvaty velmi věrně‚ hlavně pokud se týká pohybů‚ ale kousnutí do jazyka‚ úraz při pádu a inkontinence moči jsou velmi vzácné. Ztráta vědomí není přítomna nebo je nahrazena stavem stuporu nebo transu. • Křeče nejsou o samotě, je potřeba publikum, epileptik spadne i do louže, ale čl. s tímto, ne.


11.5.7 F44.6 Disociativní anestezie a ztráta citlivosti Necitlivé oblasti kůže mají často hranice‚ které jasně ukazují‚ že jsou sdruženy s pacientovými představami o tělesných funkcích spíše než s lékařskými vědomostmi. Může být diferencovaná ztráta mezi senzorickými modalitami‚ které nemohou být způsobeny neurogenní lézí. Ztráta citlivosti může být spojena s pocity mravenčení. Ztráta vidění a slyšení je u disociativních poruch vzácná. • Necítím paži, ale cítím ruku. Nebo člověk necítí část třeba na břiše. • Někdy tunelové vidění a disociační hluchota – čl. slyší jen něco.


11.5.8 F44.7 Smíšené disociační poruchy

11.5.9 F44.8 Jiné disociační poruchy

• Ganserův syndrom – vzácné, regresivní chování, především u vězňů ve VV a VT, charakterizují ji přibližné odpovědi a další disoc. příznaky. • Mnohočetná porucha osobnosti – existence více nepropojených osobností, reakce a vyrovnávání se s něčím strašlivým, výskyt velmi vzácný, nejkomplexnější disoc. porucha, ve filmech často zaměňována za schizofrenii.




Zdroje:

  • MKN-10
  • Přednášky Dr. Šivicová
  • Svoboda, M., Češková, E., Kučerová (2012). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.