19. Interakce učitel - žák, individuální rozdíly v učení a individuální přístup učitele k žákovi; Diferenciace ve vyučování z psychologického hlediska. Psychologické otázky známkování a hodnocení žáků: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
Nejdůležitějším prediktorem pozitivního vztahu žáků k jejich učiteli jsou osobnostní znaky učitele, jeho přístup k žákům a jeho vztah ke dětem a dospívajícím obecně. Jeho znalosti a pedagogické schopnosti jsou v žebříčku důležitosti až za těmito proměnnými. Dříve uvedeným je ovlivňován vztah žáků k pedagogovi, k jeho předmětu i k učení obecně. Mají vliv i na školní výsledky žáků.<ref name=":3" />   
 
Nejdůležitějším prediktorem pozitivního vztahu žáků k jejich učiteli jsou osobnostní znaky učitele, jeho přístup k žákům a jeho vztah ke dětem a dospívajícím obecně. Jeho znalosti a pedagogické schopnosti jsou v žebříčku důležitosti až za těmito proměnnými. Dříve uvedeným je ovlivňován vztah žáků k pedagogovi, k jeho předmětu i k učení obecně. Mají vliv i na školní výsledky žáků.<ref name=":3" />   
 
===Vztah učitele k žákům===
 
===Vztah učitele k žákům===
Na podobu vztahu učitele k žákům má vliv jeho [[motivace]]. Dobré [[Motiv|motivy]] jsou touha pomáhat druhým, vzdělávat žáky, rozvíjet [[charakter]] a [[schopnosti]] dalších generací vedou. Budoucího učitel může také motivovat ztotožnění s pedagogem jenž, pro něj je vzorem či touha se odlišit od nenáviděného pedagoga.<ref name=":3" />  
+
Na podobu vztahu učitele k žákům má vliv jeho [[motivace]]. Dobré [[Motiv|motivy]] jsou touha pomáhat druhým, vzdělávat žáky, rozvíjet [[charakter]] a [[schopnosti]] dalších generací. Budoucího učitel může také motivovat ztotožnění s pedagogem jenž, pro něj je vzorem či touha se odlišit od nenáviděného pedagoga.<ref name=":3" />  
  
Motivy chybějící jistota sebe sama, touha po převaze, či přání vynikat a být respektován druhými mohou vést k negativnímu emočnímu vztahu učitele s žáky. Pro žáky není příznivý ani přehnaně pečující pedagog, který je svou starostlivostí brzdí v samostatném vývoji a může v nich vyvolat až nelibost vůči sobě či škole.<ref name=":3" />  
+
Motivy jako chybějící jistota sebe sama, touha po převaze, či přání vynikat a být respektován druhými mohou vést k negativnímu emočnímu vztahu učitele s žáky. Pro žáky není příznivý ani přehnaně pečující pedagog, který je svou starostlivostí brzdí v samostatném vývoji a může v nich vyvolat až nelibost vůči sobě či škole.<ref name=":3" />  
 
====Postoje učitele k žákům====  
 
====Postoje učitele k žákům====  
 
Postoj učitel vzniká na základě jeho rozumových poznatků a posuzování žáků. Roli zde hraje i jeho citové hodnocení. Jedná se o relativně rigidní reakce vůči jednotlivým žákům. Postoje mohou být kladné, neutrální nebo záporné. Většinou jsou neměnné napříč různými situacemi. Jednou vytvořený postoj vůči žákovy se učiteli složitě mění. Takto ustálené postoje mohou způsobit, že pedagog není schopen zaznamenat změny žáka. Postoje učitele mají výrazných vliv na to, jaké má žák ve školy výsledky. <ref name=":0">Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref>
 
Postoj učitel vzniká na základě jeho rozumových poznatků a posuzování žáků. Roli zde hraje i jeho citové hodnocení. Jedná se o relativně rigidní reakce vůči jednotlivým žákům. Postoje mohou být kladné, neutrální nebo záporné. Většinou jsou neměnné napříč různými situacemi. Jednou vytvořený postoj vůči žákovy se učiteli složitě mění. Takto ustálené postoje mohou způsobit, že pedagog není schopen zaznamenat změny žáka. Postoje učitele mají výrazných vliv na to, jaké má žák ve školy výsledky. <ref name=":0">Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.</ref>
Řádek 36: Řádek 36:
 
Očekávání učitele se utváří na základě jeho znalostí o žákově minulém chování a jeho současných projevech. Důsledkem očekávání si učitel tvoří domněnky o žákových schopnostech a šancích na zlepšení. Tato očekávání bývají často velmi nepřesná. Na očekávání mají vliv také další členové učitelského sboru či rodina žáka. Je důležité, aby smýšlení učitele o žácích bylo otevřené změnám.<ref name=":0" />  
 
Očekávání učitele se utváří na základě jeho znalostí o žákově minulém chování a jeho současných projevech. Důsledkem očekávání si učitel tvoří domněnky o žákových schopnostech a šancích na zlepšení. Tato očekávání bývají často velmi nepřesná. Na očekávání mají vliv také další členové učitelského sboru či rodina žáka. Je důležité, aby smýšlení učitele o žácích bylo otevřené změnám.<ref name=":0" />  
 
=====Pygmalion efekt a Golem efekt=====
 
=====Pygmalion efekt a Golem efekt=====
K '''Pygmalion efektu''' dochází, smýšlí-li učitel o žákových schopnostech pozitivním způsobem. Domnívá se, že žák má lepší schopnosti, než je realita. Proto se k žákovi chová jako by tyto schopnosti měl. Důsledkem toho je že žákovi se zlepší vnímaní vlastních schopností a tím i jeho výsledky. Výsledky pedagog utvrdí ve správnosti jeho očekáváních.  
+
K '''Pygmalion efektu''' dochází, smýšlí-li učitel o žákových schopnostech pozitivním způsobem. Domnívá se, že žák má lepší schopnosti, než je realita. Proto se k žákovi chová jako by tyto schopnosti měl. Důsledkem toho je že žákovi se zlepší vnímaní vlastních schopností a tím i jeho výsledky. Výsledky pedagog utvrdí ve správnosti jeho očekáváních.<ref name=":0" />
  
 
Opakem je '''Golem efekt''', jedná se o situaci, kdy pedagog smýšlí o žákovi nesprávně negativním způsobem. Jeho činy vedou ke změně sebehodnocení žáka, a nakonec i ke špatným výsledkům. Ty učitele utvrdí v jeho původním přesvědčení.<ref name=":0" />
 
Opakem je '''Golem efekt''', jedná se o situaci, kdy pedagog smýšlí o žákovi nesprávně negativním způsobem. Jeho činy vedou ke změně sebehodnocení žáka, a nakonec i ke špatným výsledkům. Ty učitele utvrdí v jeho původním přesvědčení.<ref name=":0" />
Řádek 44: Řádek 44:
 
Mezi aktéry pedagogické [[komunikace]] patří učitel, žák, skupina žáků a celá třída. Tito aktéři na sebe navzájem neustále působí. Při pedagogické komunikaci dochází ke předávání informací kognitivních (vědomosti), afektivních a regulačních (souhlas/nesouhlas). Může probíhat formou [[Verbální komunikace|verbální]] a [[Nonverbální komunikace|nonverbální]] (intonace, hlasitost) i pomocí [[Gestikulace|gest]]. Různí pedagogové komunikují s žáky odlišným způsobem. Stejně tak jeden učitel může odlišně komunikovat s jednotlivými žáky. Na to může mít vliv například, zda je žák ve školní práci zdatný či nikoli.<ref name=":3" />  
 
Mezi aktéry pedagogické [[komunikace]] patří učitel, žák, skupina žáků a celá třída. Tito aktéři na sebe navzájem neustále působí. Při pedagogické komunikaci dochází ke předávání informací kognitivních (vědomosti), afektivních a regulačních (souhlas/nesouhlas). Může probíhat formou [[Verbální komunikace|verbální]] a [[Nonverbální komunikace|nonverbální]] (intonace, hlasitost) i pomocí [[Gestikulace|gest]]. Různí pedagogové komunikují s žáky odlišným způsobem. Stejně tak jeden učitel může odlišně komunikovat s jednotlivými žáky. Na to může mít vliv například, zda je žák ve školní práci zdatný či nikoli.<ref name=":3" />  
 
===Pedagogický takt učitele===
 
===Pedagogický takt učitele===
Jedná se o [[sociální dovednosti]] učitele ve vztahu k žákům. Má-li pedagoga sociální takt, tak umí správně identifikovat reagování žáků a jejich [[psychické stavy]]. Na základě svých pozorování  je schopen uzpůsobit své další jednání a reakce. Umí také vhodně reagovat na nepochopení žáků či na ztrátu [[Pozornost|pozornosti]]. Také ví, jak pracovat s odměnou a trestem.<ref name=":3" />
+
Jedná se o [[sociální dovednosti]] učitele ve vztahu k žákům. Má-li pedagoga sociální takt, tak umí správně identifikovat reagování žáků a jejich [[psychické stavy]]. Na základě svých pozorování  je schopen přizpůsobit své další jednání a reakce. Umí také vhodně reagovat na nepochopení žáků či na ztrátu [[Pozornost|pozornosti]]. Také ví, jak pracovat s odměnou a trestem.<ref name=":3" />
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 23. 12. 2019, 15:19

Interakce učitel-žák

Vztah učitel-žák

Učitel patří mezi důležité osoby ovlivňující vývoj jedince. Učitel může pro žáka představovat významný životní vzor člověka. Ve vztahu k žákům má učitel dva základní náročné úkoly. Prvním z nich je vzdělávat a druhým je vychovávat. [1]

Úkoly učitele ve vztahu k žákům

Kvalitní pedagog musí ovládat svůj obor a zároveň se v něm neustále dovzdělávat. Ke kvalitní práci by měl mít podrobné znalosti z psychologie a pedagogiky týkající se interakcí učitele s žáky. Dále by měl dbát na kvalitu učebních a výchovných pomůcek. Jeho úkolem je také být v kontaktu jak se žáky, tak s rodiči žáků, ale i s ostatními kolegy. Také je velice vhodné zařazovat společné činnosti se všemi těmito osobami. Učiteli zlepšuje jeho reputaci účastní-li se kulturních, sportovních a dalších veřejných akcí i mimo školu. V neposlední řadě je ke kvalitní práci nutné, aby pedagog nezapomínal na své duševní a fyzické zdraví .[1]

Předpoklady pro výkon profese učitele

Pro pedagoga je vzhledem k požadavkům jeho profese důležitý nadprůměrný intelekt. Potřeba začíná už při studiu vysoké školy. Učitel se s náročnými situacemi vyžadujícími nadprůměrné intelektové schopnosti setkává i při přemýšlení nad komplikovanými pedagogickými situacemi, řešení nezdarů žáků a volbě vhodných vyučovacích metod či prostředků[1].

Učitelé výtvarné či odborné výchovy potřebují určité senzomotorické a estetické předpoklady. Ty do určité míry využívají i učitelé jiných předmětů, například při kresbě náčrtků na tabuli.[1]

Kompetentní pedagog by měl se měl umět vyrovnat se zátěží, kterou mu může působit neustálý kontakt s lidmi, řešení jejich problémů a nepřetržitá potřeba koncentrace.[1]

Učitelům komplikuje jejich práci také porušování kázně. Může se jednat o drobné prohřešky během vyučovací hodiny, ale i rozvinuté konflikty mezi žáky. Učitel by měl zvládnout řízení třídy. Jedná se o postupy, které předchází problémům, či řeší ty které vznikly.[1]

Kvalitu vyučování ovlivňuje to, jak moc je se učitel schopen oprostit od osobních problémů a nenosit si je do vyučování.[1]

Vztah žáků k učiteli

Nejdůležitějším prediktorem pozitivního vztahu žáků k jejich učiteli jsou osobnostní znaky učitele, jeho přístup k žákům a jeho vztah ke dětem a dospívajícím obecně. Jeho znalosti a pedagogické schopnosti jsou v žebříčku důležitosti až za těmito proměnnými. Dříve uvedeným je ovlivňován vztah žáků k pedagogovi, k jeho předmětu i k učení obecně. Mají vliv i na školní výsledky žáků.[1]

Vztah učitele k žákům

Na podobu vztahu učitele k žákům má vliv jeho motivace. Dobré motivy jsou touha pomáhat druhým, vzdělávat žáky, rozvíjet charakter a schopnosti dalších generací. Budoucího učitel může také motivovat ztotožnění s pedagogem jenž, pro něj je vzorem či touha se odlišit od nenáviděného pedagoga.[1]

Motivy jako chybějící jistota sebe sama, touha po převaze, či přání vynikat a být respektován druhými mohou vést k negativnímu emočnímu vztahu učitele s žáky. Pro žáky není příznivý ani přehnaně pečující pedagog, který je svou starostlivostí brzdí v samostatném vývoji a může v nich vyvolat až nelibost vůči sobě či škole.[1]

Postoje učitele k žákům

Postoj učitel vzniká na základě jeho rozumových poznatků a posuzování žáků. Roli zde hraje i jeho citové hodnocení. Jedná se o relativně rigidní reakce vůči jednotlivým žákům. Postoje mohou být kladné, neutrální nebo záporné. Většinou jsou neměnné napříč různými situacemi. Jednou vytvořený postoj vůči žákovy se učiteli složitě mění. Takto ustálené postoje mohou způsobit, že pedagog není schopen zaznamenat změny žáka. Postoje učitele mají výrazných vliv na to, jaké má žák ve školy výsledky. [2]

Učitel může mít k žákům:
  • Výrazně kladný postoj, když jsou žáci aktivní, poslušní, nezávislí. Pedagog jim vztah projevuje pomocí pochval před celou třídou.
  • Mírně kladný postoj zaujímá k žákům, kteří nejsou tolik akční a nemají bezchybné výsledky. Tito žáci nemají problémy s kázní. Je třeba, aby jim pedagog při studiu více pomáhal.
  • Neutrální postoj v učiteli vzbuzují pasivní žáci, se kteří ale dodržují pravidla. Zároveň nestojí o kontakt s pedagogem. Často se jedná o žáci, kteří jsou určitým způsobem odlišní od většiny.
  • Záporný postoj mají učitelé k žákům, kteří vyrušují, zlobí, projevují nezájem. Často mají problémy s kázní a se soustředěním se. Občas zaujímá učitel záporný postoj vůči žákovy, který má o předmětu nadstandardní znalosti a svou aktivitou mu narušuje výuku.[2]

Na postoje učitele může mít kromě osobní zkušenosti vliv také pověst žáka v učitelské sboru, či vztah k jeho sourozencům. [2]

Vzhledem k tomu, že se každý jedinec neustále vyvíjí, tak je důležité, aby byl učitelé na tento vývoj žáků připraven. Proto by měl sledovat, zda se žákovo chování mění a jakým směrem. A pokud nějaké takové věci zpozoruje být připraven využít vhodná opatření.[2]

Očekávání učitele vůči žákům

Očekávání učitele se utváří na základě jeho znalostí o žákově minulém chování a jeho současných projevech. Důsledkem očekávání si učitel tvoří domněnky o žákových schopnostech a šancích na zlepšení. Tato očekávání bývají často velmi nepřesná. Na očekávání mají vliv také další členové učitelského sboru či rodina žáka. Je důležité, aby smýšlení učitele o žácích bylo otevřené změnám.[2]

Pygmalion efekt a Golem efekt

K Pygmalion efektu dochází, smýšlí-li učitel o žákových schopnostech pozitivním způsobem. Domnívá se, že žák má lepší schopnosti, než je realita. Proto se k žákovi chová jako by tyto schopnosti měl. Důsledkem toho je že žákovi se zlepší vnímaní vlastních schopností a tím i jeho výsledky. Výsledky pedagog utvrdí ve správnosti jeho očekáváních.[2]

Opakem je Golem efekt, jedná se o situaci, kdy pedagog smýšlí o žákovi nesprávně negativním způsobem. Jeho činy vedou ke změně sebehodnocení žáka, a nakonec i ke špatným výsledkům. Ty učitele utvrdí v jeho původním přesvědčení.[2]

Galeta efekt

Jedná se o situaci, kdy žák díky chování pedagoga změní mínění o svých schopnostech a tím dosáhne lepších výsledků. Dosažení lepších výsledků posílí jeho víru ve vlastní schopnosti.[2]

Pedagogická komunikace učitele s žáky

Mezi aktéry pedagogické komunikace patří učitel, žák, skupina žáků a celá třída. Tito aktéři na sebe navzájem neustále působí. Při pedagogické komunikaci dochází ke předávání informací kognitivních (vědomosti), afektivních a regulačních (souhlas/nesouhlas). Může probíhat formou verbální a nonverbální (intonace, hlasitost) i pomocí gest. Různí pedagogové komunikují s žáky odlišným způsobem. Stejně tak jeden učitel může odlišně komunikovat s jednotlivými žáky. Na to může mít vliv například, zda je žák ve školní práci zdatný či nikoli.[1]

Pedagogický takt učitele

Jedná se o sociální dovednosti učitele ve vztahu k žákům. Má-li pedagoga sociální takt, tak umí správně identifikovat reagování žáků a jejich psychické stavy. Na základě svých pozorování je schopen přizpůsobit své další jednání a reakce. Umí také vhodně reagovat na nepochopení žáků či na ztrátu pozornosti. Také ví, jak pracovat s odměnou a trestem.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 Čáp, J. Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Portál, Praha 2001.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Mareš, J.: Pedagogická psychologie. Portál, Praha 2013.

Klíčová slova:

učitel, žák, vztah,